Truchlivý Bůh
Jiří Kratochvil
Jak uniknout osudu, který si na slušného člověka vymyslela jeho mafiánská rodina, společnost nebo snad autor? Prostý knihovník, muž nebažící ani po majetku, ani po moci, který si tudíž v minulém režimu nezadal, je svou rozsáhlou a ve všech režimech přežívající rodinou proti své vůli postaven před hrůzu budící úkol: převzít po zemřelé příbuzné její "rodinný statut" a stát se "kmotrem", ochráncem, ale i "samosoudcem" celého klanu se vším, co k tomu patří. Jde o to, jak se rozhodne a proč. Hrdinu navíc traumatizuje jakási hrůzná událost z dětství... Osobní líčení hrdinovo je střídáno s autorským, které nahlíží nejen děj, ale i sebe sama, autora a jeho pohnutky a tak je celý příběh znejasněn - nakolik autor píše o příběhu, o sobě nebo o hrdinovi píšícím příběh o sobě...... celý text
Přidat komentář
Divné, zmatené, jakoby se to snažilo o něco víc, než ve výsledku vzniklo. Neudělalo to na mě vůbec žádný dojem a nedokázala jsem knihu dočíst. A nebudu se ani pokoušet (proto hodnocení přenechám jiným).
Pozoruhodná kniha o rodinnej sekte Jordánovcov. Na čele je vždy jeden člen, ktorého volajú "dušička". Hlavná postava Aleš Jordán, ktorý sa má stať novou "dušičkou", odsudzuje praktiky rodiny a nechce mať s nimi nič spoločné. Zaujímavý príbeh o podivnostiach tohoto rodinného klanu, s veľmi prekvapivým koncom.
Autorovy další knížky
2012 | Brněnský pochod smrti |
2018 | Liška v dámu |
2000 | Truchlivý Bůh |
2010 | Femme fatale |
2005 | Nesmrtelný příběh |
Truchlivý bůh naprosto zapadá do série Kratochvílových knih. Brněnské reálie, které autor tak dobře zná, kombinované s tajemnými a mystickými místy (tchánova vila s rotundou, sklep s mrtvou Dušičkou), prolínání časových rovin, otázky smrtelnosti a nesmrtelnosti, pomíjivost. Aleš je typickým hrdinou Kratochvílových knih – pasivní, nezapadající, neprůbojný a nepřizpůsobivý. Příběh je jako vždy velmi otevřený, autor si se svým čtenářem pohrává, zpochybňuje dosavadní konstrukce a zejména závěr knihy (postmoderní dialog s Bohem, tvůrcem Alešova příběhu) je tak poměrně náročný. Na druhou stranu, je to prostě typický Kratochvíl, kterého buď máte rádi a jeho knihy si užíváte, nebo ho prostě nechápete a nečtete. Patřím k té první skupině:-)