Jiří Kratochvil

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1940

Nová kniha

Kapesní román pro kapsáře

Kapesní román pro kapsáře - Jiří Kratochvil

Kratochvilova nová skladba Kapesní román pro kapsáře má za vypravěče skutečného kapsáře. Není však obyčejný. Moto románu připomíná, že se za kapsáře označil skv... detail knihy

Populární knihy

/ všech 38 knih
Femme fatale
Femme fatale
Liška v dámu
Liška v dámu
Slib
Slib
Nesmrtelný příběh
Nesmrtelný příběh

Nové komentáře u knih Jiří Kratochvil

Brněnské povídky Brněnské povídky

„Jiří Kratochvil má zvláštní způsob vyprávění. Vytváří příběh, schovaný za podivnými propletenci, v nichž voda teče do kopce, mění se ve víno a pak z druhého konce napájí vlastní pramen. Za mě opravdu zajímavé.“... celý text
— martianekk

Liška v dámu Liška v dámu

„Čtivé, hravé, plné literárních odkazů a cameí skutečných osob/ností. Oceňuji historické prostředí komunistického Československa, které na mě působilo věrohodně. Naopak mě trochu mrzí, že láska mezi Pavlíkem a liškou nebyla vykreslená citověji, a určitě bych se nezlobila, kdyby z textu zmizely zmínky o zrzavém otvoru apod.“... celý text
— mysimas

Truchlivý Bůh Truchlivý Bůh

„“Lidé jsou jenom boží sny o příbězích." Velmi zvláštní a zajímavá kniha, která splňuje hned nejméně dvě témata letošní ČV. Nebýt posledního chybějícího tématu vůbec bych ji neobjevila. Děj po celou dobu snadno udržuje svým lehkým napětím čtenářovu pozornost, který je zvědav na závěrečné rozuzlení. To je ale v každém z nás, jak si ho vysvětlíme. Líbila se mi právě ta nejednoznačnost, jenž nutí přemýšlet o pojmech čas- úděl nebo dar, věčné trvání nebo pomíjivost bytí. Možná právě pro tu smrtelnost člověka můžeme prominout určité dráždivé, lechtivé a naturalistické situace, které autor ve své knize používá.“... celý text
— Janina2609

A babička slaví devětadevadesáté narozeniny A babička slaví devětadevadesáté narozeniny

„Zajímavé, zajímavé, zajímavé... Už je to nějaký pátek a já stále nevím, jestli jsem celou hru pochopila správně. Každopádně na ni pořád musím myslet, což mi teď připomnělo jeden Hrabalův citát: „Pořádná knížka není pro to, aby čtenář líp usnul, ale vyskočil z postele a rovnou v podvlíkačkách běžel panu spisovateli naplácat držku“. No nic, já v tom prostě vidím hořkou komedii o tom, jak snadno lze v mezilidských vztazích sklouznout k automatismu. Dvojníci zrcadlí myšlenku, že lidé často „hrají“ své předpokládané role, aniž by kdokoli skutečně poznal jejich pravou osobnost. Tím tedy vyvstává otázka, nakolik jsme ve společnosti rodiny sami sebou a kolik prostoru věnujeme tomu, aby nás druzí viděli takové, jací skutečně jsme. A postava smrti? Podle mě je zde jako metafora, aby Janek konečně pochopil, že se jeho blízcí stali symbolickými „mrtvými“ ve svých předem definovaných rolích. Odjezd je pak únikem z koloběhu iluzí a přetvářky, i když se Janek nakonec stejně rozhodne vrátit. Nebo je to celé o posmrtném životě? Kdy by mohli dvojníci symbolizovat to, jak se po smrti přestáváme držet konkrétní podoby, a spíš přejímáme role, které jsme hráli během života – už nejsme sami sebou, ale tím, co si o nás druzí pamatují? To je asi blbost, že? Možná mi skutečný smysl pořád uniká. Škoda, že tu nejsou další komentáře. Zajímalo by mě, co si myslí někdo jiný.“... celý text
— dasa6360

Má lásko, postmoderno Má lásko, postmoderno

„Báječné. Zábavné, vtipné a občas trochu mrazící. A protože mám v knihovně, budu se vracet: teď už vždy jen k jedné, abych si ji ještě lépe vychutnal. Dám si ji se šlehačkou a možná i pepřem :-)“... celý text
— 000nugatovej

Přejít na knížky autora