dasa6360
komentáře u knih
Heinovské noci
Karel Šiktanc
Před dvěma dny uplynulo 82 let od doby, kdy nacisté vypálili Lidice, postříleli všechny muže, odvlekli ženy do koncentračních táborů a děti poslali na převýchovu nebo do plynu. Každoročně proto na mě v tuto dobu padne zvláštní smutek, a tak jsem se rozhodla, že si konečně přečtu Heinovské noci, které volají po vzpomínce a úctě k obětem. S opakujícími se refrény a motivy jsou navíc jakousi modlitbou či elegií, která zní v uších ještě dlouho po dočtení. Doporučuji všem, i nemilovníkům poezie. Verše jsou volné a psané velmi přístupně. NEZAPOMENEME...
Horoskopy
Karel Šiktanc
Moc krásně a výstižně napsané. Pokud máte rádi poezii a zároveň si rádi čtete charakteristiky různých znamení, pak je tahle útlá knížečka jako dělaná pro vás. V hlavě mi pořád zní část básně o Váhách, které v životě touží po rovnováze, spravedlnosti, harmonii, míru a estetické kráse:
Sedni si. Vzlítnem.
Nezrazuji,
věř.
Zde topas pro štěstí,
a kdybych kdy i sešel ti kde z očí,
jdi tam,
kde podle zdi
kývají na hvězdy
buky a slunečnice.
Tam nikdo nechodí.
Jen husy v zástupu
a sem tam oslátko,
kejhají,
hejkají,
darmo jim utíkat,
vedou si svou — jako lidi.
Sedni si.
Vzlítnem.
Prchnem všem.
Zvážíme sny, které šidí.
Povídky o dětech
František Skácelík
Nostalgický pohled na dětský svět a jeho nevinnost, která je často konfrontována s tvrdou realitou života... Po dočtení knihy jsem měla velkou chuť obejmout své dítě a říct mu, jak moc ho mám ráda. Zejména po povídkách Jak louka uvítala maminku a Jak poznala Vojtěška duši maminčinu, které vám připomenou, jak moc křehký život je. O to víc, když žijete na venkově na přelomu 19. a 20. století.
Zbylé povídky jsou rovněž moc povedené – všechny odrážejí životní lekce a morální hodnoty, jako je láska, přátelství, obětavost a odvaha. Pan Skácelík je vykreslil opravdu brilantně. Je vidět, že měl pochopení pro dětskou dušičku. Kniha navíc není dlouhá (což je minimálně mně líto), takže ji zvládnete přelouskat za chvilku. Ačkoliv si myslím, že se u ní vyplatí setrvat, vychutnat si jazyk a zabrouzdat do vzpomínek na dětství.
P. S.: Milovníci přechodníků, mezi které patřím i já, rozhodně zaplesají.
Povídky z druhé kapsy
Karel Čapek
Také vám vždy přijde, že druhý díl čehokoliv bývá obvykle mnohem horší než díl první? Tak to přesně NENÍ případ Povídek z druhé kapsy. Hned na začátku vás totiž odrovná povídka Čintamani a ptáci – ještě teď se směju nahlas, když si vzpomenu na Aminu a způsob, jakým šel pan Vitásek krást. Hned poté jízda pokračuje brilantní Ukradenou vraždou, Případem s dítětem a Příběhy sňatkového podvodníka. A zapomenout nesmím ani na smutnou Sbírku známek.
Karel Čapek měl úžasnou schopnost – schopnost pozorovat každodenní situace a přetavit je do příběhů, které oslovují nejen smíchem, ale také zamyšlením nad podstatou lidského jednání.
Pět hvězd za nádhernou češtinu, laskavý humor, detailní vykreslení postav, trefnou kritiku společenských i politických struktur a nadčasovost.
Povídky z jedné kapsy
Karel Čapek
Karel Čapek je můj oblíbenec, už jen pro tu lidskost, moudrost a laskavý humor. Proto mě nemohly minout Povídky z jedné kapsy, které kromě výše zmíněného obsahují také plno filozofických otázek a úvah o lidské povaze, morálce a spravedlnosti. Z celé knihy navíc dýchá krásná atmosféra 20. let 20. století. Tedy ideální, pokud milujete seriály Hříšní lidé Města pražského nebo Četnické humoresky.
Původně jsem chtěla pro zajímavost vypsat povídky, které se mi líbily nejvíc, ale nemělo to cenu, protože by tu byly téměř všechny. :) Tak snad jen ve zkratce: Modrá chryzantéma (vystupuje tu žebračka Klára z reálného Čapkova dětství), Jasnovidec, Naprostý důkaz, Experiment profesora Rousse, Ztracený dopis, Ukradený spis, Básník (výborné vysvětlení básnického smýšlení).
Pygmalión
George Bernard Shaw
Máte-li rádi knihy, které vás dokážou rozesmát, určitě sáhněte po Pygmaliónu. Ale nenechte se zmást, Shawův humor tu není pouze pro pobavení, nýbrž jako nástroj pro poukázání na tehdejší společenské problémy. Například Higginsova arogance a jeho pokusy o „vylepšení“ Lízy jsou sice komické, zároveň však odhalují pokrytectví a povrchnost vyšší společnosti. Z našeho dnešního pohledu pak i nerovnost žen a mužů. Pokud jste tedy žena, pravděpodobně budete s každou stránkou držet Líze palce víc a víc. Ta nakonec projde procesem sebeuvědomění a emancipace, a tak vlastně překoná osobní i společenské překážky.
Poslední myšlenkou, kterou takhle kniha podle mě nabízí, je, jak povrchní a nespravedlivé je soudit někoho podle vzhledu nebo způsobu mluvy, což samozřejmě platí i v dnešní době.
Kam s ním?
Jan Neruda
Máte-li chvilku (ve vlaku, v čekárně, na záchodě, co já vím kde...), rozhodně si těch cca 50 stránek přečtěte. :) Nerudův nadčasový fejeton vás totiž zaručeně rozesměje! Pravděpodobně proto, že se v něm poznáte. No řekněte, kdo nikdy neřešil "kam s ním / tím"? A rozhodně se nemuselo jednat o slamník. Navíc je to dokonalý příklad toho, jak lze z banální každodenní situace vytěžit hlubší společenskou úvahu. Neruda byl zkrátka mistr a já si běžím do knihovny vypůjčit Žerty, hravé i dravé.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Vlastenectví, odvaha, bolest, erotično, ironie, humor a vytříbený Hrabalův styl. To je přesně to, co mě napadá po dočtení této knihy, kdy tu sedím a nechápavě kroutím hlavou nad těmi 69 %. Proč tak málo?
Film jsem nikdy neviděla (jasně, znám tu lechtivou scénu s razítkováním), neměla jsem tedy v hlavě žádný již vytvořený obraz, díky tomu jsem mohla naplno popustit uzdu své fantazii. A jsem nadšená! Hrabal dokázal bravurně zachytit tehdejší atmosféru i životy lidí, kteří byli nuceni žít pod neustálou hrozbou. Rovněž části, které byly věnovány utrpení přepravovaných zvířat, byly velmi silné a emotivní. A ten závěr? Naprosto famózní! Plus Hrabalův bohatý jazyk, smysl pro detail a TA souvětí. Hodnotím zaslouženými pěti hvězdami a zařazuji mezi oblíbené knihy!
Nefalšovaná kočka
Terry Pratchett
Kniha Nefalšovaná kočka je jako dělaná pro milovníky koček (kdo by to byl řekl :) ). Člověk v ní najde mnoho úsměvných momentů, trefných postřehů, ale i hluchých míst, kde trochu vázne tempo.
Osobně ji hodnotím jako příjemnou oddychovku pro chvíle, kdy nemáte do čeho píchnout. V mládí by mě zřejmě oslovila víc, dnes vnímám své kočky spíš jako věrné parťáky než jako vychytralé rošťáky.
Obyčejný život
Karel Čapek
Fantastický příklad introspekce a reflexe nad vlastním životem. Máte-li rádi filozofické otázky a často se zamýšlíte nad existencí, smyslem života a vlastní individualitou, pak doporučuji všemi deseti!
Čapek zde zkoumá, co to vlastně znamená vést „obyčejný“ život a jaké hodnoty a zkušenosti s tím přicházejí. V první části se retrospektivně díváme na dětství a dospívání hlavního hrdiny, díky čemuž můžeme lépe pochopit jeho současné já. Druhá část je více filozofická, plná hlubokých úvah. Kapitoly jsou seřazené chronologicky, jazyk je jednoduchý a velmi precizní, a tak jde čtení jako po másle.
„Monolog je hrozná věc, trochu jako sebeničení, něco jako přetínání pout, která vás vážou k životu; člověk, který vede monolog, už není jenom osamělý, nýbrž je vyřaděn nebo ztracen.“
(Tady si jen dovolím dodat, že utápět se ve vlastních myšlenkách a pocitech je často sebedestruktivní, ale občas také ohromně úlevné a seberozvíjející).
Za mě patří knize 100 %.
Měl jsem psa a kočku
Karel Čapek
Laskavé vyprávění pana Čapka je jako vždy pohlazením pro duši. Jednotlivé příběhy jsou plné běžných situací, které každý majitel zvířat určitě někdy zažil. Vše je navíc čtenáři podáno lidsky, ale přesto jaksi vznešeně, jak je to pro Karla Čapka typické. Body ubírám za určitou rozvleklost knihy, možná je to tím, že to původně byly sloupky a fejetony, a také za tu lehce hořkou pachuť, která mi zůstala po přečtení všeho toho věčného připouštění, topení štěňat, kupírování ocásků atd. Vím, že taková byla doba, sama jsem z vesnice, ale stejně to na mě nějak dolehlo.
Co se týče humoru, myslím si, že knihu už dnes překonal třeba Terry Pratchett a jeho Nefalšovaná kočka.
Jabloňová panna
Karel Jaromír Erben
Klasická pohádka, která splňuje všechny atributy tohoto žánru (magické prvky, boj dobra se zlem i morální poučení). Postavy jsou archetypální a ploché – král je statečný a spravedlivý, panna je krásná a nevinná, babice je zlá a lstivá. Zahradníkova dcera zase dobračka, která vždy a ráda pomáhá bližnímu svému.
Celý příběh je nadčasový, archaický jazyk mu navíc dodává příjemnou historickou atmosféru. Jen jsem chvíli přemýšlela, proč vlastně musela být panna vždy nahá. Ale z tehdejšího pohledu je to pravděpodobně o znovuzrození, nevinnosti a zranitelnosti.
Fimfárum
Jan Werich
Jedny z nejkrásnějších pohádek, co jsem kdy četla. Vůbec nechápu, že jsme se s panem Werichem tak dlouho míjeli. Ačkoliv měly pohádky morální přesah, číšela z nich tak čistá člověčina, že to nebylo vůbec na sílu. Díky tomu se s postavami snadno ztotožníte. U většiny příběhů jsem se smála opravdu nahlas. :)
Obdivuji krásnou práci s češtinou – Werichův styl je bohatý, hravý a plný slovních hříček. Smekám klobouček.
Nevídáno - neslýcháno
Josef Kainar
Naprosto neobyčejná poezie o úplně obyčejných věcech, která dokáže pobavit děti i dospělé. Stačí nebýt škarohlíd. :) Básničky jsou milé, hravé a přemýšlivé, některé by se podle mě skvěle hodily jako logopedická říkadla.
S úsměvem idiota
Jan Vodňanský
Vodňanského poezie je plná lehkosti a humoru, o čemž jsem se přesvědčila už jako dítě v knize Dejte mi pastelku, nakreslím pejska. I tady jsou verše melodické a snadno zapamatovatelné. Mnohé z básní navíc obsahují morální poučení.
Pokud vás tahle potrhlá a často až absurdní poezie baví, doporučuji také Emanuela Fryntu.
Sonáta pro rezavou harfu
Kamil Princ
Sonáta pro rezavou harfu by mohla být temnou hymnou pro všechny ztracené duše, které bloudí ve světě bez naděje. Každá báseň je jako krok do propasti, kde se sny a noční můry mísí v jeden trpký koktejl zoufalství a krásy.
Trochu mi to připomínalo Květy zla od Boudelaira, případně pak některými obraty Krchovského nebo Erbena, jak píše ZÓNA. I Princ svým perem maluje obrazy, které jsou plné bolesti, smrti a dekadentní rozkoše.
Jak na Internet – Bezpečně
Jiří Vaněk
Super komiks pro děti i mnohé dospělé uživatele internetu. Veškeré informace dostupné také jako krátká videa s Romanem Zachem.
Dášeňka čili Život štěněte
Karel Čapek
Kniha, která mě provází celým mým životem. Jako dítě jsem ji měla doma, pak jsme ji všichni dostali v první třídě. Poté jsem ji četla se synem a nedávno jsem si ji poslechla na Českém rozhlase. Dášeňka je prostě kniha, která nikdy neomrzí.
Toman a lesní panna
František Ladislav Čelakovský
Skvostný příklad české lidové poezie, která zaujme svou jedinečnou atmosférou. Báseň je doprovázena ilustracemi od Adolfa Kašpara, které ještě víc umocňují celé vyprávění. Jen škoda, že to celé končí tak náhle a nám zůstává nezodpovězená otázka, co se vlastně stalo s Tomanem.
Mahulena, krásná panna
Jaroslav Seifert
Magická a poetická pohádka s nádhernými ilustracemi Adolfa Zábranského. Příběh je klasický, plný kouzel, lásky a dobrodružství. Doporučuji.