dasa6360 komentáře u knih
Román, který i po více než sto letech od svého vydání zůstává aktuální, jelikož touha po bohatství a slávě, korupce a vykořisťování druhých jsou v dnešní společnosti stejně přítomné jako ve Francii na konci 19. století.
Duroy je archetypem člověka, který je pro svůj vlastní prospěch ochotný obětovat vše – jeho charisma a bezohlednost z něj činí postavu, kterou musíte buď milovat, nebo nenávidět.
Maupassant v knize bravurně používá ironii a sarkasmus, díky čemuž se mu daří ještě více poukázat na pokrytectví a morální rozklad společnosti.
Gellner ve sbírce zkoumá různá témata, od milostných eskapád a radostí bohémského života až po deziluzi a existenciální otázky. Jeho básně jsou často zasazené do městského prostředí, kde se střetává s rychlým tempem moderního života, které je zároveň fascinující i vyčerpávající. A já se ptám, změnilo se od té doby něco?
Jedna z mých nejmilejších...
Na dnešek měl jsem pěkný sen
o tobě, moje milá.
Zdálo se mi, však zdálo jen,
že jsi mou ženou byla.
Tvrdý chléb chudoby rádi jsme
v lásce lámali spolu.
Byl večer. Seděli za tmy jsme
u neprostřeného stolu.
Touha má kvésti počala.
Líbal jsem tvoje ruce.
Hlubokým dechem se zdvihala
hruď tvoje dětská prudce... (pokračování uvnitř)
Ach, jak já se v něm vidím...
Gellnerova poezie je přímá a bez obalu, často kontrastuje krásu a ošklivost, ideály a realitu. Jeho verše jsou ostré, plné ironie a působí jako hořké komentáře k tehdejší společnosti a jejím hodnotám.
Přestože básně obsahují převážně těžká a pochmurná témata, jsou nádherně rytmické a melodické.
PÍSEŇ
Vím, skepse má je příliš tvrdá,
a mysl má je příliš hrdá
a výsměch zlý a rouhavý
extáze moje otráví.
Rád v noci bdím a ve dne dřímám
a paradoxní názory mám.
Své lásky k zášti přinutím
a přátele si znechutím.
Je pro mne málo směrodatný
soud bližních dobrý jako špatný.
Včas pole svá si pokosím.
A o pohřeb se neprosím.
Kouzelný průvodce, který vás zavede do světa tradičního českého venkova, plného chutí, vůní a vzpomínek. Autorka čerpá z bohaté rodinné tradice a předává znalosti, které se v její rodině dědí po generace. Každý recept a každá rada jsou prověřené časem a praxí.
Kniha, která má v mé knihovničce navždy své čestné místo. A rozhodně si nenechám ujít ani V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc.
Kathy je důkazem toho, že kvalitní literatura nemusí mít stovky stran. Stačí několik dobře zvolených slov a silný příběh.
Původně jsem chtěla napsat, že se čte jedním dechem, ale nebyla by to pravda, čte se spíše pomalu a rozvážně, s častými zastávkami na zamyšlení.
Tímto děkuji, že jsem mohla využít e-knihu zdarma, rozhodně to nebyla má poslední kniha od Jana Štiftera.
Finanční gramotnost v Česku je z mého pohledu stále nedostatečná a lidé selhávají v základních věcech, proto bych tuto knihu doporučovala zařadit již ve školách. Autor nepíše nijak složitě, takže by výborně posloužila jako vstup do této problematiky, ačkoliv je určena spíš pro americký trh. Některé myšlenky jsou dobré, jiné spíš slabší. K nastartování kritického myšlení a k diskuzi ale určitě ideální.
Kdysi jsem četla 120 dnů Sodomy a Justinu a Juliettu od Sadeho, takže mě nemohlo nic překvapit. A opravdu, žádné překvapení se nekonalo, řekla bych, že je to taková hodně odlehčená verze Sadeho. Klasicky chybí příběh, zaměření je jasné. A tím rozhodně nechci říct, že by mi to vadilo. Však kvůli tomu jsem to četla, že. :)
Dnes už obsah knihy nemůže snad nikoho šokovat, když jsou na internetu dostupné bambiliony různých více či méně zvrhlých porno videí. Ve své době to ovšem muselo být odvážné a provokativní. Ačkoliv lidé jsou ve své podstatě pořád stejní, takže možná ne tak docela...
Hluboký vhled do světa bylinek. Při čtení mě okouzlila důkladnost, s jakou jsou popsány léčivé účinky jednotlivých bylin a způsoby jejich využití při různých zdravotních problémech. Rady Marie Treben jsou praktické a snadno aplikovatelné, nemusíte se tedy bát, že byste přípravu bylin nezvládli. Určitě se ke knize budu pravidelně vracet.
Kniha, která vás zasáhne do srdce. Tragické události holocaustu a osudy lidí, kteří se s nimi museli vyrovnávat, jsou zde vykreslené s citlivostí. Příběh má silný emotivní náboj, čtenáře vtáhne do děje a dobře se čte.
Na druhou stranu tu pro mě bylo až moc zvláštních náhod, které jako by měly ještě víc umocnit dramatičnost děje. Ale možná mám jen zkreslené vnímání tím množstvím knih, které jsem na toto téma přečetla a které na toto téma vyšly. V jeden čas mi těch knih s cílem šokovat přišlo až příliš a dodnes se nemohu ubránit pocitu, že nakladatelství našla zlatou žílu viz Plavec z Osvětimi, Porodní báby z Osvětimi, Porodní sestra z Osvětimi, Dcera Osvětimi, Dítě z Osvětimi, Rusovláska z Osvětimi, Švadleny z Osvětimi... Mám pokračovat? Tím samozřejmě nechci toto téma nijak zlehčovat.
Kniha „O tom, jak pečovat o ženy a jak je zvládnout“ se věnuje různým situacím, se kterými se muži mohou setkat ve vztazích. I když byla napsaná před nějakým časem, spousta věcí, co v ní autor popisuje, je pořád aktuální. Je ale třeba mít na paměti, že některé pasáže mohou dnes vyznít trochu zastarale, zvlášť pokud jde o přístupy k genderové rovnosti.
Přečteno zejména kvůli angličtině. Jsem toho názoru, že autor napsal i lepší knihy, třeba Tři muži ve člunu a na toulkách.
Jelikož žiju v Jizerských horách a většinu těchto krásek jsem navštívila, chtěla jsem také lépe poznat jejich historii a příběhy. Kniha mi skvěle rozšířila obzory a doplnila znalosti. Doporučuji všem cestovatelům a milovníkům historie.
Hádej, jak moc tě mám rád! je nádherná dětská kniha, která vypráví o lásce mezi rodičem a dítětem. Ilustrace jsou jemné a krásně doplňují text. Knížka se hodí pro společné čtení před spaním. Syn po ní rád sáhne i teď, a to je mu už víc jak 10 let. :)
Gary Chapman v knize popisuje koncept pěti různých „jazyků lásky“, kterými lidé vyjadřují lásku a přijímají ji od druhých. Tyto jazyky zahrnují slova uznání, kvalitní čas, dárky, služby a fyzický kontakt. Pokud se najdete ve více jazycích, určitě to není chyba, podle Chapmana má totiž každý z nás primární a sekundární jazyk.
Uvnitř je možné najít praktické rady a příklady, jak identifikovat vlastní a partnerův jazyk lásky a jak je efektivně používat pro budování zdravých a harmonických vztahů, a to nejen s partnerem, ale také třeba s dětmi.
Knihu jsem četla již před lety, ale stále se k ní ráda vracím. Nemyslím si samozřejmě, že by se jednalo o ultimátní návod na šťastný vztah, spíš o takový tahák pro lepší porozumění, který se může hodit ve chvílích, kdy vám připadá, že se váš vztah neubírá tak, jak byste si představovali, ale nedokážete vlastně přesně vyjádřit proč. Tady možná najdete odpovědi. Důležité je ovšem říct, že budou fungovat pouze v případě, kdy s tím vztahem chtějí dělat něco obě polovičky. V opačném případě se můžete stavět na hlavu, trávit s tím druhým spoustu času, podporovat ho nebo třeba zasypávat dárky, a bude to úplně k ničemu.
David Walliams to s dětmi zkrátka umí. Můj syn je z jeho knih plných absurdních situací, dobrodružství a životních pravd doslova paf, což je pro mě nejdůležitější. Jen víc takových autorů! :)
A to nejlepší na tom je, že kniha nadchne i dospělé, protože dokonale spojuje humor s důležitými tématy, jako jsou rodinné vztahy, přátelství a odvaha. Pokud stojíte o ještě vymazlenější zážitek, pusťte si také audioknihu, kterou namluvil báječný pan Lábus.
Příliš hlučná samota se na první pohled poměrně dost odlišuje od Hrabalovy předchozí tvorby, která byla plná humoru a přijímání života s úžasem. Tady na vás bude dýchat beckettovská osamělost, těžká kocovina a haldy filozofických myšlenek, které nutí k zamyšlení.
„...stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky,
jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky
jsou moje a ze mne a které jsem vyčetl...“
Hanťovo vyprávění pro mě bylo intimním pohledem do nitra člověka, který se potýká s vlastními démony a zkoumá smysl a podstatu života. Tak asi jako každý z nás...
Zajímavostí je, že Hrabal napsal Příliš hlučnou samotu celkem třikrát, přičemž každá verze se lišila ve formě a stylu.
Tahle kniha není jen prostým vyprávěním – je to sonda do hlubin lidského srdce a mysli.
Druhá osoba jednotného čísla je tu použita naprosto skvěle, je to totiž účinný nástroj pro přenášení emocí a prohloubení hloubky příběhu.
Velmi mě zaujala schopnost zpracovat náročná témata, jako je šikana, odlišnost, rasismus a homosexualita, s opravdovou citlivostí a autentičností. Torčík odhaluje temné stránky lidské povahy, ale zároveň tato témata propojuje s nadějí a touhou po změně.
Rozhodně je to kniha, která stojí za to. Je to dílo, které vás nejen zasáhne, ale i pobídne k zamyšlení nad vlastními vzpomínkami a životními rozhodnutími.
A pokud ještě nemáte dost, za přečtení stojí i podobně laděná kniha Skoncovat s Eddym B.
Klasický příklad biedermeieru v praxi – klidem, umírněností a dalšími duševními ctnostmi se to tu jen hemží. Eduard Mörike nás v krátké novelce vtáhne do romantické atmosféry 18. století, kde se prolíná krása přírody s hudební inspirací. Ačkoliv se jedná o smyšlený příběh, podle mě dokonale vystihuje Mozartovu povahu a jeho geniální talent. Jen původní název „Mozart auf der Reise nach Prag“ je o něco výstižnější.
Za normálních okolností bych po této knize asi nesáhla, ale jelikož byla k poslechu na ČRo, neváhala jsem. A určitě nelituji! Majda Slámová je žena s otevřenou myslí i srdcem. V knize na mě čekalo několik zajímavých myšlenek i nových informací, o osudech Rohingů toho vskutku moc nevím, až se stydím. :) Ale doplněno, načteno.
Obecně se jedná o nenáročnou knížku, kterou sfouknete za odpoledne. Některé pasáže by podle mě stály za rozšíření a větší ponor do detailů, ale třeba se dočkáme příště. :)
Klobouk smekám za odvahu, se kterou autorka přespávala u všech těch týpků lačnících po intimním sblížení.
Přidávám se k předchozím komentářům. Od začátku to celé působí jako reálná detektivka pro děti (ideální první čtení ve škole) – ten nápad se mi moc líbil. Dítě jen neposlouchá, láme si hlavičku a rozvíjí fantazii. Závěr však reálný není a celý mi přišel až moc přitažený za vlasy, když uvážím, že to čtou už školní děti. Ale možná jsem jen stará. :)) Syn z toho zas až tak rozčarovaný nebyl. :)
Kniha na jedno odpoledne, do vlaku, do čekárny nebo na dovolenou... Je psána svižně, nenáročně a prakticky klouže po povrchu. Pokud byste snad kousek vynechali, pravděpodobně by vám nic zásadního neuteklo. Hlavními postavami z příběhu můžete být dnes klidně vy a zítra váš soused. Je však zajímavé nahlížet postavám přes rameno a vidět, jak si s celou situací poradí. Konec mi, stejně jako ostatním, přišel trochu moc uspěchaný.