Babička drsňačka přehled

Autor má schopnost popsat vyprázdněnost rodinných vztahů, trapnost individuálních existencí (rodiče zbožňující televizní estrádu a pyšnící se sbírkou suvenýrů typu kůrka od pizzy okousaná moderátorem) a selhání rodinné komunikace. Černý humor tohoto ražení si zachovává rozverný tón, ale deprese je pro mě stále někde přítomná a člověk čeká, zda se vše postupně zhroutí do definitivního zmaru nebo se něco stane a vše naopak půjde k lepšímu. A ano, pak se naštěstí něco stane, do vztahů následně vstoupí jiskra, zájem, starost, opravdový cit a blízkost. Lidstvo je zachráněno.

04.09.2024

Zatímco já jsem četla Šílenou babičku, se synem jsme si střihli Babičku drsňačku. V něčem jsou ty knihy podobné, především tím, že (s nadsázkou, jak slibuje název) líčí vztahy mezi členy rodiny - dětská knížka je o babičce a vnukovi, ta "dospělácká" o vztahu babička-matka.
Z pomyslného srovnání vychází drsná babička určitě lépe.
Ben si o babičce myslí, že je nudná, a návštěvy u ní považuje za nutné (a nudné) zlo. Babička mu ale předvede, že i staří lidé si můžou zachovat dobrodružnou duši, vypráví mu o zločinech, které v mládí páchala, čímž vnuka zaujme, a dokonce spolu naplánují největší krádež v britských dějinách. Tím vším prostupuje sbližování Bena s Babičkou.
Toto plánování a také uskutečnění tvoří nejbláznivější a pro děti určitě nejvděčnější pasáže knihy, u kterých se syn bavil nejvíc (a já byla spíš shovívavá). Vtipná je i linie s rodiči zapálenými do tance.
Dojemný konec nás lehce zaskočil, ale vlastně proč ne, i takové téma do dětských knížek patří a tady bylo popsáno velmi citlivě.