A pak už jen tma přehled
Petra Batók
Rodinné drama pro čtyři osoby a alkohol. Zánik jedné rodiny, v níž vládne démon jménem alkohol, si kreativní autorka představila jako komorní kvartet, při kterém jednotlivé hlasy místo smyčců drží půllitrovky čtyřicetiprocentního lihu. Láhve jsou všude: válejí se ve skříních i v prádelníku, jsou po ruce jako první pomoc v případě neúspěchu, slouží jako předznamenání celé skladby a především straší v hlavách postižených, kteří za nic nemůžou – a stejně jsou vinní. Pokud se babička s vnoučaty proti závislé matce o něco pokusí, obrátí se to proti nim. Rondo ve tvaru antické truchlohry se mění v bludný kruh nevraživosti, slabostí i utkvělých představ, poněvadž cesta detoxikace je očistec dlážděný osamělým utrpením všech zúčastněných, jimž otravuje srdce při plném vědomí. Ustavičně.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A pak už jen tma. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (48)
Zajímavý námět, zajímavé zpracování. Jenom je škoda, že všichni aktéři tohoto příběhu stejně mluví a přemýšlejí. Autorka si mohla dát víc práce s rozlišením osobností. Takhle to totiž vypadá, že to celé vypráví jediný člověk.
Jedna rodina, jedna alkoholička, několik zkažených životů. Příběh nám vypráví čtyři členové jedné rodiny, kde to není úplně v pořádku. Kam se podíváte, tam je schovaná láhev s alkoholem, která pomůže vždy, když nejdou věci podle plánu, ale vlastně i kdykoliv jindy
Tuto knihu jsem četla v rámci společného čtení a jsem za to moc vděčná. Právě díky takovýmto „akcím“ objevím knihy, které by mě jinak minuly, a to by byla škoda.
Krátké věty i kapitoly nás okamžitě vtáhnou do příběhu. Ten nám vypráví matka, její dvě děti a babička. Sledujeme nelehký vývoj života s alkoholikem, a právě díky různým vypravěčům si můžeme udělat celkový obrázek a hlavně vidíme, jak to vnímají různí lidé, různého věku a jak to celé ovlivní jejich životy.
Je to drsný, smutný a bolavý příběh. Některé momenty byly obzvláště kruté, že jsem měla sto chutí knihu odložit. Ale jelikož ráda čtu knihy o podobných tématech, tak jsem byla zároveň nadšená. Neboť všechny ty emoce se na mě přenesly a já se tak ocitla uprostřed rodiny, která prožívá drama, ve kterém by nebylo dobře nikomu.
Děj knihy je situován do období devadesátek, ale je to takové téma, které je tu bohužel stále, stále se dějou takové situace a bohužel i nadále tu budou s námi. Z této představy mi je prostě úzko.
Skvěle napsaná kniha o vážném tématu, která ve mně bude ještě chvíli doznívat.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha A pak už jen tma v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 235x |
ve Čtenářské výzvě | 61x |
v Doporučených | 13x |
v Knihotéce | 69x |
v Chystám se číst | 105x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 1x |
Ufff, tak toto bylo celkem dost depresivní, smutné čtení. Chtěla jsem při čtení ten kolotoč nedorozumění, smutku, výčitek, obviňování apod. zastavit, bylo mi líto nejvíc těch dětí - každé se snažilo s tou jejich situací a životem vypořádat nejlíp, jak umělo. Na knize se mi líbilo zpracování z několika úhlů pohledu jednotlivých postav příběhu - při čtení mi docházelo, že platí, co člověk - to jeden svět. Každý to vnímal po svém, každý z nich měl vlastně částečně i pravdu, takže bylo těžký přiklonit se k jednomu či druhému, ač ten druhý to vnímal ze svého pohledu opačně. Jejich mámu tím ale neomlouvám, ač alkoholismus je ošklivá nemoc (ano, po přečtení knih od Gabora Matého vnímám závislosti obecně jako nemoci a ne jako přímou volbu toho daného člověka), který postihne nejen závislého, ale hlavně i všechny okolo - rodinu, přátelé apod. To je na tom to děsivé, zanechá to traumata i v těch kolem. Co se mi líbilo, byly závěry na konci knihy - originální a trefné. Ale po dočtení ve mně kniha zanechala takový smutný otisk, pocit marnosti, beznaděje do budoucna (ač jsou i tzv. abstinující alkoholici).