Tulák po hvězdách
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436166/bmid_tulak-po-hvezdach-CXn-436166.jpg
4
3162
3162
Když vyplujete katamaránem z městečka Larkspuru, zanedlouho se objeví panorama San Francisca, jehož stříbřité věže pronikají mlhou, do které se většinou halí průliv Golden Gate. Vyhlížíte město, a nevšimnete si, že za vámi je San Quentin. Ve vězení zasazeném do rajské přírody se odehrává děj románu. Vězně – hrdinu románu tam nechávají ležet na podlaze ve svěrací kazajce celé hodiny i dny, ale on se naučí trápení uniknout tím, že se vydává na astrální pouť mnoha minulými životy. V převtělení do prehistorického jeskynního člověka bojuje o život, jako francouzský středověký šlechtic se s mečem v ruce účastní divokých bitev, jako holandský námořník před stovkami let ztroskotá na pustém pobřeží severní Koreje, žije osud římského vojáka v Ježíšově Jeruzalémě. Tulák po hvězdách oslavuje vypravěčství, jež pomáhá zapomenout na vlastní utrpení. Nabízí zdravý únik z reality. „Žít jen vzpomínáním je cesta k šílenství,“ říká hrdina. Člověk musí také umět zapomínat… Smír a tichá radost se dostaví, když si hrdina uvědomí, že ve všech svých životech vždy bojoval – a mnohokrát i zemřel – pro lásku k ženě. Pro ni zkrotil koně, ulovil mamuta i sklízel obilí: Přišel jsem k závěru, že nejvýznamnější v mém životě, ve všech životech, pro mě a pro všechny muže, byla, je a bude žena. Tak to bude, dokud hvězdy budou plout po obloze. Naši dřinu, hru idejí a fantazie, bitvy, pohled na hvězdnou oblohu a jakékoliv tajemství – všechno to převyšuje žena. Tulák po hvězdách náleží k nejlepším světovým románům, a to nejen pro svoje magické kvality. Kniha, kterou často přirovnávají k Hraběti Monte Cristo, propojuje téma reinkarnace s historickým dramatem i snahami o reformu společnosti a představuje strhující četbu také pro ty, kdo se zajímají o mimotělní zážitky duše nebo o spojení s minulými životy.... celý text
Přidat komentář
Jaké překvapení - nikdy bych nečekala, že mě kniha s vězeňskou tematikou tak zaujme. Ale ona Standingova jízlivost vůči vězeňským dozorcům a i jeho optimismus jsou značně motivující k dalšímu čtení.
Už samotný styl psaní byl pro mě velmi čtivý. Kontakt se mnou jako čtenářem mi prostřednictvím ich-formy a častého oslovování přišel málem až hmatatelný.
Myšlenky rozvíjené v tomto díle jsou značně přesvědčivé, i když doteď jsem třeba takové smyšlení považovala za hloupost, některé věty mě opravdu donutily pozastavit se nad jejich významem.
Zaujala mě hlavně pointa, posledních pár stránek jsem četla jedním dechem a zároveň přemýšlela nad nadčasovostí. On London měl možná pravdu, že dnešní doba je krutější a méně mravná jak doba dřívější. Těžko říct, jestli společně s citátem: "Inteligentní lidé jsou krutí. Hloupí lidé jsou příšerěně krutí," nám chtěl naznačit, že lidstvo čím dál víc hloupne..
Musím uznat, že některé pasáže (vypravování jednotlivých příběhů) mě trochu nudily, ale řekla bych, že tohle záleží na vkusu čtenáře.
Nikdy jsem netušil, jak moc mě může kniha, od které jsem nic nečekal zasáhnout. Prostě úžasná. Složená nenápadně z jednotlivých povídek a přesto držící pohromadě. Doporučuji
Nedá se s jistotou říct, která kniha mě nejvíce zaujala nebo která je má nejoblíbenější. Tulák po hvězdách je určitě v mém pomyslném žebříčku do pátého místa. Tato kniha mě dostala na jinou "úroveň" a já si opravdu nemohu vzpomenout, jestli se něco podobného nějaké jiné knize povedlo...
Asi nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, kniha na kterou se prostě nedá zapomenout.
Krásná kniha, soubor menších, pestrých a za srdce chytajících příběhů odehrávajících se na ponurém pozadí toho hlavního. Po své jediné zkušenosti s Jackem Londonem, což byl kdysi v dětských letech Bílý Tesák, jsem nevěděla do čeho jdu, ale jsem za přečtení moc ráda, protože bych se jinak nedozvěděla, jak skvělý vypravěč Jack vlastně je. :) Určitě si od něj přečtu i další knihy.
Opravdu nádherná záležitost. Téměř u každé kapitoly jsem se vracela a četla ji znovu. Ne však proto, že bych nerozumněla, ba naopak. Prostě mě to přitahovalo zpět a nemohla jsme se odtrhnout. Dokonce jsem knihu zvolila i do čtenářského deníku k maturitě (samozřejmě místo Bílého Tesáka). Všem to připadalo nesmyslné, ale stačí si knihu přečíst a najednou pochopíte... Vřele doporučuji všem myslícím čtenářům!
Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít.
Dočítala som a ešte dlho budem predýchavať. Je o čom premýšľať.
"Je to směšné. Je to směšná drzost od těch lidských červú, kteří si myslí, že mě mohou zabít. Nemohu zemřít. Jsem nesmrtelný, jako jsou nesmrtelní oni; rozdíl je však v tom, že já to vím a oni to nevědí."
úžasná kniha, patří mezi díla, které vás donutí nad dějem uvažovat osobně jsem se od ni nemohla odtrhnout
Nejsem příznivcem dobrodružných románů Jacka Londona, a tak jsem po této knize sáhla na doporučení přátel. Poprvé jsem ji četla asi v 17 letech a přesto, nebo možná právě proto mě velmi zasáhla a právem patří k literárním dílům mé Top ten. Nejde o absolutní odlišnost s jinými Londonovými díly, ale o příběh samotný, který Vás nutí přemýšlet o něm a diskutovat o něm znovu a znovu...
Kazajka přitažená tak napevno že mu málem polámali žebra ,ale on stejně ví že vyhrál. Dokonalá kniha která nutí člověka k zamyšlení.
Vrcholným produktem vůle bývá u většiny lidí to, že odjedou ke tchýni na prázdniny nebo že se naučí na test z matematiky. Málokdo se může chlubit vůlí, která by mu změnila život a přiblížila ho jeho snům. Možná, že mezi námi, co se nám vůle nedostává, je mnoho skrytých Darellů Standingů jen jsme nedostali příležitost, nikdo nás nezavřel do nelidského vězění ani nás nemučil. To jsou však ubohé spekulace. Je třeba míň filozofovat a být Standingem i v běžném životě, je třeba "idtí i rabótať" jak se praví v jedné ruské pohádce. Ano teď jsem se krásně naladil, dokážu cokoliv. Schválně jak dlouho mi to vydrží.
Jedna z nejlepších knih, co znám. Hlavní hrdina se ocitne na samém dně a přesto vyhrává na celé čáře. Překoná sám sebe, své tělo, které člověka svazuje, překoná i strach z neznáma smrti, protože jeho duše nemá hranice prostoru ani času. Určitě se k Tulákovi po hvězdách ještě vrátím (po třetí).
Na jednu stranu kniha o víře, o odhodlání, o síle lidského ducha.. a na druhou stranu příběh o krutosti, bolesti a o smrti..
Od doby co jsem knihu přečetl si představuji, co bych dělal kdyby mě zavřeli na deset let na samotku jako hlavního hrdinu; tohle se do mě hodně zařízlo..
Štítky knihy
20. století vězení, věznice reinkarnace USA (Spojené státy americké) minulé životy podle skutečných událostí mučení povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1974 | Bílý Den |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Líčení pocitů při nasazování svěrací kazajky je doslova srdcervoucí až bere dech, velmi poutavě napsáno.. První výlet do minulých životů mě zklamal svou rozvleklostí a část jsem přeskočil (což málokdy dělám), ale pokračoval jsem a další příběhy už byly v pohodě, zejména ten poslední se ztroskotáním na kamenném ostrůvku se mi hodně líbil.
Taky mi trochu vadilo občasné přesvědčování (typu milý čtenáři, uvědom si..) o tom, že duch je věčný, neumírá a každý v sobě nosíme nepočítaně z předchozích životů (doslova). Ano, věřím, že v tomto případě se ve vyprávění Morella přihodilo něco nadmíru výjimečného, ale dokazuje to jen ohromnou duševní sílu a obdivuhodné schopnosti hlavní postavy. Každopádně jsem rád, že jsem na knihu (díky A700:) narazil, vzbuzuje hodně emocí a dobře se čte.