Tulák po hvězdách
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/485051/bmid_tulak-po-hvezdach-7y3-485051.jpg
4
3215
3215
Jack London se narodil v zimě roku 1876 do zoufalé chudoby sanfranciských slumů. Ve svém díle reflektuje svou drsnou existenci skrz neúnavné mapování osudů lidí, kteří, stejně jako on během celého svého života, čelí divočině. London prošel mnoha překážkami – krátce poté, co získal novinářskou cenu za povídku „Tajfun u japonského pobřeží“, dokonce skončil ve vězení v Niagara Falls za potulku. Tulák po hvězdách, ve Velké Británii vydaný pod názvem Kazajka, je románem složeným z krátkých příběhů vystavěných kolem konceptu reinkarnace. Kniha pojednává o osudech vězně Darrella Standinga, čekajícího na smrt, jenž úspěšně čelí hrůzám vězeňského života i mučivým pobytům ve svěrací kazajce únikem do barvitých snů o svých minulých životech – ty zahrnují inkarnace francouzského šlechtice nebo Angličana ve středověké Koreji. Kniha, která je založená na životě a vězeňských letech autorova přítele Eda Morrella, je jedním z Londonových nejspletitějších a nejsvébytnějších děl.... celý text
Přidat komentář
Jack London mne v této knize velmi zaujal. Celkovou myšlenkou knihy i vypravěčským stylem. Nikdy nepotvrzený, staletí tradovaný, mýtus reinkarnace jako na dlani.
Jedna z nejlepších Londonových knih, Jsem jeho fanoušek, takže už jsem pár desítek jeho knih přečetl a mám s čím porovnávat. Každopádně mě vždy trochu naštve, že si každý pod jeho jménem představí jen průměrnou povídku "Bílý tesák" Toto je něco naprosto jiného a hodně odlišného od ostatních knih, které napsal. Dnes jsem tuto knihu dočetl potřetí, ale ještě se k ní určitě vrátím.
Začnu tím, co mi na knížce vadilo a co mi brání od udělení 5 hvězd. Byla to ta zatoulání do minulých životů. Ani ne tak samotné příběhy, ty se mi v podstatě i líbily a neupírám jejich potřebnost pro celkového ducha knihy. Těžko si bez nich plně utvořit vědomí velikosti a rozmanitosti života, jeho krás a krutostí. Především podle mě pomocí těchto vsuvek autor upozorňuje na pomíjivost a vzácnost žití. Ukazuje, že ač ho bereme jako samozřejmost, může život zcela rychle a překvapivě rychle skončit. Ale myslím si, že těch příběhů bylo více, než bylo nutné. Při několikátém už jsem si říkal: "Ale ne, mě zajímá, co se stane se Standingem.." Což jen dokazuje, že hlavní příběh je velmi poutavý a hrdina má můj obdiv. Předpokládám, že až někdy narazím na nějaké osobní problémy, vzpomenu si na tuto knihu a jen se nad nimi pousměju..aspoň doufám :-)
Bolo to zaujímavé čítanie.
Čo sa komentárov týka, keby J.London žil dnes v dobe, keď už channeling je niečo, čo sa uznáva, nikoho by nenapadlo poukázat na nevzdelanosť autora. Ved Edgar Cayce dokáže svojimi knihami radiť v oblasti zdravia a chorôb viac ako poniektorí vzdelaní lekári a čo sa liečivej sily lásky týka, zahanbí aj väčšinu duchovných z povolania a tiež nebol v obore študovaný.
Ja som len prekvapená, že nikto nespomenul podobnost Tuláka po hviezdach z kníhami Lobsanga Rampu, ktoré som čítala už predtým. Ja som pri čítaní Tuláka mala pocit déja vu.
Osobne si myslím, že J.London podľa toho ako žil a písal, vôbec nebol obyčajný človek a vedel svoje.
Nenazvala by som ho nevzdelancom.
Líčení pocitů při nasazování svěrací kazajky je doslova srdcervoucí až bere dech, velmi poutavě napsáno.. První výlet do minulých životů mě zklamal svou rozvleklostí a část jsem přeskočil (což málokdy dělám), ale pokračoval jsem a další příběhy už byly v pohodě, zejména ten poslední se ztroskotáním na kamenném ostrůvku se mi hodně líbil.
Taky mi trochu vadilo občasné přesvědčování (typu milý čtenáři, uvědom si..) o tom, že duch je věčný, neumírá a každý v sobě nosíme nepočítaně z předchozích životů (doslova). Ano, věřím, že v tomto případě se ve vyprávění Morella přihodilo něco nadmíru výjimečného, ale dokazuje to jen ohromnou duševní sílu a obdivuhodné schopnosti hlavní postavy. Každopádně jsem rád, že jsem na knihu (díky A700:) narazil, vzbuzuje hodně emocí a dobře se čte.
Jaké překvapení - nikdy bych nečekala, že mě kniha s vězeňskou tematikou tak zaujme. Ale ona Standingova jízlivost vůči vězeňským dozorcům a i jeho optimismus jsou značně motivující k dalšímu čtení.
Už samotný styl psaní byl pro mě velmi čtivý. Kontakt se mnou jako čtenářem mi prostřednictvím ich-formy a častého oslovování přišel málem až hmatatelný.
Myšlenky rozvíjené v tomto díle jsou značně přesvědčivé, i když doteď jsem třeba takové smyšlení považovala za hloupost, některé věty mě opravdu donutily pozastavit se nad jejich významem.
Zaujala mě hlavně pointa, posledních pár stránek jsem četla jedním dechem a zároveň přemýšlela nad nadčasovostí. On London měl možná pravdu, že dnešní doba je krutější a méně mravná jak doba dřívější. Těžko říct, jestli společně s citátem: "Inteligentní lidé jsou krutí. Hloupí lidé jsou příšerěně krutí," nám chtěl naznačit, že lidstvo čím dál víc hloupne..
Musím uznat, že některé pasáže (vypravování jednotlivých příběhů) mě trochu nudily, ale řekla bych, že tohle záleží na vkusu čtenáře.
Nikdy jsem netušil, jak moc mě může kniha, od které jsem nic nečekal zasáhnout. Prostě úžasná. Složená nenápadně z jednotlivých povídek a přesto držící pohromadě. Doporučuji
Nedá se s jistotou říct, která kniha mě nejvíce zaujala nebo která je má nejoblíbenější. Tulák po hvězdách je určitě v mém pomyslném žebříčku do pátého místa. Tato kniha mě dostala na jinou "úroveň" a já si opravdu nemohu vzpomenout, jestli se něco podobného nějaké jiné knize povedlo...
Asi nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, kniha na kterou se prostě nedá zapomenout.
Krásná kniha, soubor menších, pestrých a za srdce chytajících příběhů odehrávajících se na ponurém pozadí toho hlavního. Po své jediné zkušenosti s Jackem Londonem, což byl kdysi v dětských letech Bílý Tesák, jsem nevěděla do čeho jdu, ale jsem za přečtení moc ráda, protože bych se jinak nedozvěděla, jak skvělý vypravěč Jack vlastně je. :) Určitě si od něj přečtu i další knihy.
Opravdu nádherná záležitost. Téměř u každé kapitoly jsem se vracela a četla ji znovu. Ne však proto, že bych nerozumněla, ba naopak. Prostě mě to přitahovalo zpět a nemohla jsme se odtrhnout. Dokonce jsem knihu zvolila i do čtenářského deníku k maturitě (samozřejmě místo Bílého Tesáka). Všem to připadalo nesmyslné, ale stačí si knihu přečíst a najednou pochopíte... Vřele doporučuji všem myslícím čtenářům!
Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít.
Dočítala som a ešte dlho budem predýchavať. Je o čom premýšľať.
"Je to směšné. Je to směšná drzost od těch lidských červú, kteří si myslí, že mě mohou zabít. Nemohu zemřít. Jsem nesmrtelný, jako jsou nesmrtelní oni; rozdíl je však v tom, že já to vím a oni to nevědí."
úžasná kniha, patří mezi díla, které vás donutí nad dějem uvažovat osobně jsem se od ni nemohla odtrhnout
Nejsem příznivcem dobrodružných románů Jacka Londona, a tak jsem po této knize sáhla na doporučení přátel. Poprvé jsem ji četla asi v 17 letech a přesto, nebo možná právě proto mě velmi zasáhla a právem patří k literárním dílům mé Top ten. Nejde o absolutní odlišnost s jinými Londonovými díly, ale o příběh samotný, který Vás nutí přemýšlet o něm a diskutovat o něm znovu a znovu...
Štítky knihy
20. století vězení, věznice reinkarnace USA (Spojené státy americké) minulé životy podle skutečných událostí mučení povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1974 | Bílý Den |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
Tahle knížka mě v období dospívání naprosto uhranula, četla jsem ji několikrát a pokaždé mne zasáhla velmi hluboce. Řadím ji mezi knihy, které velmi ovlivnily můž život.