Turbina
Karel Matěj Čapek-Chod
Společenský román, podávající obraz bohaté měšťácké rodiny na přelomu století, kterou prudké tempo industrializace žene k nezadržitelnému pádu.
Přidat komentář
Vzestup a pád podnikatelské rodiny Ulliků nemá daleko do mnohavrstevných generačních ság, které posunují hranice společenského románu kamsi do stratosfér. Karel Matěj Čapek-Chod se tématu zhostil osobitě a s nebývalou invencí, která ani v nejmenším nestrádá využitím archaických jazykových struktur. Je jenom potřeba si na použité výrazové prostředky zvyknout a dát příběhu šanci. Odmění se propracovanou studií postav a jejich charakterů, společenskou angažovaností a v neposlední řadě i napínavou zápletkou. Ať už se s Máňou účastníme lovu na manžela, fandíme Tyndě na její cestě za uměleckým úspěchem nebo se s Karlem Ullikem pokoušíme přivést rodinný podnik k rozkvětu, cítíme onu sílu prostého, nekomplikovaného vyprávění, s nímž se můžeme ztotožnit a ruku v ruce s jeho hrdiny prožívat chvíle nadšení i zmaru. Tragické finále, k němuž celou dobu nevyhnutelně spějeme, nám pak dá podnět k zamyšlení nad zmařenými nadějemi, přehnanou ctižádostí a nekontrolovatelnou touhou po zbohatnutí.
Tuto knihu jsem kdysi poslouchal v rozhlasu a vždy jsem u toho vydržel. Problém byl, že jsem neslyšel všechny díly a tak jsem si musel v duši poskládat děj, aby dával smysl. O knize jsem se učil i na střední škole, ale až po letech jsem ji vzal do ruky a přečetl, a to jedním dechem, protože postavy jsou tak plasticky popsány, že děj člověk prožívá a vidí před sebou.
Určitě je to dobrá kniha, a je dobře že patří ke klasice.
Velmi milé překvapení. Na autora jsem narazil díky tomuto serveru, díky za to, a jsem naprosto spokjený. Podle názvu jsem čekal poválečnou budovatelskou slátaninu a o to větší bylo mé překvapení. Děj knihy se odehrává "někdy" v 19. st. a ač se jedná o celkem banální příběh který je nádherně rozvrstvený, jednak společensky, ale i generačně. Postavy mají svůj charakter, někdy i necharakter a vše je popsáno krásným literárním jazykem, až mi bylo líto, že kniha už skončila. I když čeština z před stolet je trošičku náročnější, není problém si zvyknout a pak už nic nebrání hlubokému uměleckému zážitku. Rozhodně to není poslední kniha tohoto autora.
Ja som si to naopak úplne užil.(Pepek) Ten zmysel pre humor a detail a ten dôvtip s akým je to napísané ma dostal. Krásny doklad doby a kritika spoločnosti. Dokým sa mi dostala táto kniha do ruky (úplnou náhodou, ako to už s dobrými knihami býva) som nevedel o ,,ďalšom,, Čapkovi.(Koľko tých geniálnych Čapkov to tam máte?) Keď som pár kníh neskôr čítal Dostojevského, nevedel som sa zbaviť pocitu, že sa mi v niečom veľmi podobá štýl písania (práve ten zmysel pre humor a detail), ibaže zjednodušený a hlavne absurdnejší. Už sa teším na ďalšiu náhodu, keď sa mi tento Pán pripletie do života!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1964 | Turbina |
1954 | Kašpar Lén mstitel |
1987 | Antonín Vondrejc |
1987 | Jindrové |
1979 | Tři česká romaneta |
Četlo se mi to velmi těžce, slovní obraty, hrátky, germanismy mě nebavily. Děj mě také neoslovil. Nicméně jsem dočetla až do konce a dozvěděla se, jak kdo dopadl.