Tvář vody
Guillermo del Toro , Daniel Kraus
Příběh jako z jiného světa zasazený do Ameriky šedesátých let a odehrávající se na pozadí studené války. Elisa žije osamělý život v malé špeluňce nad kinem Arcade v Baltimoru. Pracuje jako uklízečka v přísně střeženém výzkumném středisku a jedinou radostí pro ni je, když si před noční směnou vybírá, jaké střevíčky na podpatcích si obuje. Ale poté, co s kolegyní Zeldou odhalí utajovaný vládní experiment, se její dosavadní život navždy změní. Tvář vody je neobvyklý a křehký příběh o lásce, svobodě, sebeúctě a rovnováze v přírodě, který zpracovali dva umělci ve dvou různých médiích. Tvář vody ve filmovém zpracování obdržena dva Zlaté glóby – za režii Guillerma del Tora a hudbu Alexandra Desplata.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
The Shape of Water, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha mi nesedla. Není bohužel napsaná nijak zajímavě, a pokud jste viděli film, bude vás to nejspíš místy nudit, protože děj se věrně drží filmu. Kniha hezky objasní vše nevyřčené z natočeného snímku, ale to je vše.
Po všem tom humbuku kolem knihy a filmu jsem při čtení asi čekala víc. Ale symbolika i samotný čtenářský zážitek jsou rozhodně zajímavé...
Taková pohádka... milá, roztomilá... Ale i když se autoři snažili, nějak mě to neuchvátilo... Popis bytosti, co má být mega super dokonalá, byl pro mě nedostačující. Představila jsem si "to" jako zelenou želví ninja, co zahodila krunýř (když byla stále nahá). Ani běsníci a věčně nafrčený magor, co běhal po džungli nahatej a baští jeden drógo bonbon za druhým, mě nepřesvědčil o dramatičnosti okamžiku. Bylo mi líto drobečka Elisy a jejího retifismu (závislosti na botách), jejího teplého souseda, jejího zpackaného života, jejího postižení i jejího "skonu". ... Ale konec dobrý - všechno dobré. PS: jedna scéna mě přece jen vzala: sežraný kocour, stříkajíci krev, úprk a kino :-)
Jak mnohé komentáře zde již naznačují, největším problémem knihy je její pozvolný rozjezd, který byl ve filmu naopak velmi rychlý. Pokud ovšem chcete zcela pochopit jednání postav v hraném snímku, určitě si nejprve přečtete knížku, poté vám dá mnohé větší smysl. Je to krásná pohádka o lásce, která klíčí v každé bytosti - a o tom, co to vlastně znamená chovat se "jako člověk". Rozhodně stojí za přečtení i za vidění.
Začátek knížky byl rozvleklý, spád přišel až na konci. Neláká mě ani filmová podoba. Nápad je to dobrý, ale něco mi na té knize nesedlo.
Zajímavá myšlenka, ale nepříliš chytlavé zpracování. Knihu jsem louskala asi dva měsíce. V polovině jsem se zasekla (před tím, než přišel twist s vejcem). Pak ale děj nabral větší spád a četlo se to samo. Všechny dějové obrazy jsem si představovala v tmavěmodré barvě. Jakoby se vše odehrávalo pod vodou. Jediné, co v mé mysli barevně vyčnívalo byly Elisiny střevíčky a Gilesovy obrazy.
Ze začátku jsem měla chuť knížku odložit, bylo to strašně zdlouhavé a nezáživné. Překonala jsem se ale a po nějaké době jsem se do knížky začetla a naopak jsem se nemohla odtrhnout :)
Knížka se mi moc líbila a to jsem dříve viděla film. Takže není pravda, že ten kdo viděl film už po knížce nesáhne :-)
Tak tuhle knížku jsem četla opravdu strašně dlouho. A to z jednoho důvodu, ze začátku knihy jsem se nemohla vůbec začíst. Kniha se zpočátku hrozně táhne a začne vás bavit až cca v polovině. Pokud se ale prokoušete začátkem, pak už vás čeká jen vlna napětí a neuvěřitelně zvláštní lásky mezi člověkem a bytostí, která je z úplně jiného světa. Je to krásné, zvrácené, napínavé. Hlavní hrdinku si zamilujete a stejně tak ji její ochotu, dobrosrdečnost a odhodlanost.
Film jsem v kině nestihla a dlouho mě to mrzelo. Proto jsem byla ráda (zatím) za knihu. Čili: tohle je komentář čtenáře, které viděl pouze trailer k filmu Tvář vody. Jenže tohle je novelizace, ne předloha adaptace, a já jsem zvědavá na rozdíly už teď. Ale vážně to šlo po traileru? Protože já myslela jenom na jedno: "Ty vole, von vypadá jako Abe!" a ze strachu a obav ignorovala internet. Co by kdyby...
Ale ke knize samotné.
Děj je jednoznačně super. Proto jsem se na příběh těšila. Jenom začátek knihy na mě byl trochu divnej. Nevím, jak kniha vznikla. Jestli Guillermo poslal Danielovi scénář se slovy, ať to obalí a potom si to zkontroloval nebo psali dohromady, ale začátek byl pro mě stejně špatně stravitelný jako když jsem četla Guillerma naposled. Takže mě to mate a neumím si domyslet, jak spolupráce probíhala. Bylo to stylem. Text se snaží být až přehnaně poetický, až mě to iritoval. A není to proto, že bych ho nezvládala, ale protože ta poetičnost jela na půl plynu. Jako kdyby se snažila zakrýt, že prvních sto stran se vlastně nic nedělo, ale čtenář je i tak unesen. Ale zase aby toho nebylo moc a tím si čtenáře nevyděsili. Děj začne někam smiřovat, až v moment, kdy dá Elisa monstru své vejce. Do té doby se pracuje s napětím a tajemnem, ale každý čtenář (který četl anotaci) ví, že až potom se začnou dít ta opravdová kouzla.
Jinak kresba v knize byla milá, jenom jí bylo málo. Škoda.
Knihu beru jako jednu velkou nádhernou metaforu a jestli jsem to pochopila špatně, nemějte potřebu mi to vysvětlovat. Chci si myslet toto.
Kniha, která je jako film. Trochu moc zkratkovitá, trochu moc přebuzená. Hodně akce, hodně romance a málo logiky a hloubky.
A jak už píše níže Makropulos, do jedné knihy se dá nacpat opravdu neuvěřitelné spektrum problémů. Němý sirotek, amazonské pralesy, studená válka, špioni, vědci, vojáci, problémy rasismu, homosexuality, emancipace, chudoby, násilí, týrání dětí, závislosti, posttraumatického stresu i šílenství, móda, design, umění, reklama. A nad tím vším setkání se světem unikátní božské bytosti, kterou někteří milují a druzí ji touží rozpitvat, týrat a zabít.
Prvních sto stránek jsem neustále přemýšlela, jestli to mám vůbec číst. Ale dočetla jsem. Přecejenom jsem holka, takže jsem se trochu dojala a byla zvědavá. Navíc to nebylo nijak náročné čtení.
Body mínus za: přílišné využití náhody, díky čemuž není příběh přesvědčivý, za to, že si děj místy protiřečil, za očividné nesmysly a nelogičnosti, za překonstruovaný „filmový“ konec, kdy se nešetří kulkami, zázraky ani vteřinovým načasováním všeho a čehokoli (a kterému jsem věřila ze všeho nejméně).
Body plus za: krásný popis Tvora, opravdu realistické ztvárnění Gilesova uměleckého vytržení, drobné detaily Elisina světa.
Knížku jsem dostala jako dárek od manžela. Nejdřív jsem si myslela, že se bude jednat o romantiku, kterou obecně nečtu, příběh mně ale překvapil! Křehký vztah němé holky s říčným tvorem, který jí jako jediný chápe, protože taky nemluví a učí se znakovat. Taky hodně akce, vykreslení nerovnoprávnosti černochů. Kniha má krásnou obálku i ilustrace uvnitř. Pro mně veliké překvapení a určitě se ke knížce ještě vrátím.
Na knihu mě navnadila upoutávka na film. Úplně mě pohltila. Těším se i na filmové zpracování.
Nádhera! Jsem celá unesená. Byla to krásná fantasy pohádka pro dospělé. Krátké kapitoly a střídání úhlu vyprávění způsobovalo stupňování napětí, jak to celé dopadne. Chytlo mě to sice až tak od půlky knihy, ale pak to byla jízda. Akce, bolest, násilí, krev, dobrodružství, povinnosti versus láska, touha, vášeň, radost a štěstí. Studená válka, špionáž, tajné operace a na druhé straně život obyčejných lidí v té době a touha po něčem „víc“. A najednou se to „něco“ objeví v přísně střeženém vědeckém středisku a zasáhne do života všech postav, aniž by chtěly. Obálka knihy i kresby uvnitř jsou úchvatné, ale mohlo jich být víc. Film jsem ještě neviděla, ale polepším se. Příběh moc chválím a doporučuji:-)
Fantasy moc nečtu,ale syn mě navnadil,příběh není špatný.Film byl lepší,ale taky jsem čekala víc vzhledem k uděleným cenám.
Moc pěkná myšlenka, hezká obálka a to je asi tak všechno. Psané je to stylově nevyváženě, je to natahované, je to opakující se. Je to přeplácené tématy, překombinované zápletkami a konec je mega hloupý.
Tato kniha se mi nelibila. A nebyly tam obrasky to me stvalo nejvic.