Tvář vody
Guillermo del Toro , Daniel Kraus
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539305/bmid_tvar-vody.jpg
4
329
329
Sen nelze zachytit vědomým pronásledováním… Němá Elisa žije v malé špeluňce nad kinem Arcade v Baltimoru. Pracuje jako uklízečka v přísně střeženém výzkumném středisku a jejími jedinými přáteli jsou stárnoucí malíř Giles a kolegyně Zelda. Jednoho dne jí však na seznam úkolů přibyde nová laboratoř, jíž obývá živý objekt tajného vládního experimentu – humanoidní vodní tvor. V džungli byl znám jako Deus Brânquia neboli Žabernatý bůh, zde je předurčen k vivisekci. Mezi němou dívkou a zvláštní bytostí vznikne nečekané pouto, které navždy změní jejich osudy. Předloha filmu Guillerma del Tora oceněného čtyřmi Oscary. „Zatímco film sází především na nevšední romanci, román se věnuje stejnou měrou hlavním i vedlejším protagonistům, čímž příběh posouvá na jinou úroveň. Zachovává jen hlavní linku a pracuje s ní po svém.“ – mfantasy.cz „Paranormální romance o lásce, která překoná i druhové hranice.“ – klubknihomolu.cz „Jde o trochu temnou milostnou romanci, která se odehrává v Americe 60. let minulého století, za studené války. Diskriminace černých, homosexuálních, postižených, zkrátka , odlišných lidí, a tudíž nutně osamělých a toužících po lásce, porozumění a harmonii, byla značkou této doby.“ – knihydobrovsky.cz „Můj příběh nebyl úplný, dokud jsem se nepotkal s Guillermem. Během několika vteřin, kdy jsem mu o nápadu vyprávěl, mě začal doplňovat. Psaní s ním jsem si zamiloval, protože je to nejopravdovější a emočně nejotevřenější umělec, jakého znám. A jeho citlivost dobře doplňuje mé temnější a drsnější tendence.“ – Daniel Kraus Copyrights: Audiokniha (P) & © OneHotBook, 2018. Všechna práva vyhrazena. GUILLERMO DEL TORO (* 1964) Mexický režisér a scénárista získal v roce 1993 na Filmovém festivalu v Cannes Cenu kritiků za svůj celovečerní debut Stroj času, čímž se zařadil mezi nejuznávanější a nejžádanější filmové tvůrce. Do jeho režijní filmografie patří snímky jako Ďáblova páteř (2001), Faunův labyrint (2006), Hellboy 1 a 2 (2004, 2008) nebo Purpurový vrch (2015). Jeho tvorba se žánrově opírá o weird fiction, fantasy a horor. Je také autorem rozsáhlé studie o díle Alfreda Hitchcocka, spoluautorem trilogie The Strain a s Danielem Krausem kromě Tváře vody napsal také román Trollhunters. Knižně vyšly i jeho scénáře k filmům Stroj času a Hellboy. Snímek Tvář vody (2017) v jeho režii získal čtyři Oscary v kategoriích: Nejlepší režie, Nejlepší film, Nejlepší výprava a Nejlepší hudba. DANIEL KRAUS (* 1975) Americký spisovatel a režisér, jehož knihy byly přeloženy do více než patnácti jazyků, vydal svoji prvotinu v roce 2009. Jeho dvoudílný román The Death and Life of Zebulon Finch zahrnul časopis Entertainment Weekly do svého seznamu deseti nejlepších knih za rok 2015. Ve stejném roce vyšla próza Trollhunters, kterou napsal s Guillermem del Torem. Ve spolupráci s ním vznikl i příběh Tvář vody a mexický filmař se rovněž ujal režie úspěšné adaptace. JITKA JEŽKOVÁ (* 1978) Vystudovala Pražskou konzervatoř a Katedru teorie kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na televizní obrazovce se objevila poprvé v roce 1994 v seriálu Prima sezóna, o rok později pak v sitcomu Nováci. Od té doby pravidelně účinkuje v televizních inscenacích a seriálech (Jetelín, Případy 1. oddělení, Rapl, Obchoďák, Doktoři z Počátků, Expozitura) a filmech (Početí mého mladšího bratra, Báječná léta pod psa, Intimity, Ostravak Ostravski). Hostovala v Činoherním klubu, v Divadle Palace a v Divadle v Řeznické. Už od 14 let se úspěšně věnuje dabingu. V roce 2004 dostala Cenu Františka Filipovského za ženský herecký výkon v dabingu za film Teorie létání. Dále účinkuje v audioknihách vydavatelství OneHotBook: Do vody (2017), TO (2017), Cizinka (2018). PAVEL SOUKUP (* 1948) Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově a poté úspěšně absolvoval DAMU. Po studiu působil v oblastních divadlech, později se vrátil do Prahy, kde hrál v Městských divadlech pražských, především v Divadle ABC, a stal se členem souboru Hudebního divadla v Karlíně. Známý je i z televizních obrazovek, kde se objevil v množství filmů, pohádek a seriálů. Ještě známější je ovšem jeho hlas – namluvil komentář k mnoha dokumentům a byl několikrát oceněn za mistrovství v dabingu. Dále účinkoval v audioknihách vydavatelství OneHotBook: TO (2017), Medvědín (2017), Píseň krve (2017), Severská mytologie (2018), Příběhy Staré dámy (2018), Pán věže (2018), My proti vám (2018).... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
The Shape of Water, 2018
Interpreti: Jitka Ježková , Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
Film jsem už viděla a ten se mi líbil, tak jsem sáhla po knize, ale ta mne nějak nenadchla. Málo kdy se mi stává, že je film lepší než kniha, ale v tomto případě ano. Škoda.
Přečetla jsem knihu, koukla jsem se na stejnojmenný film. Amerika - 60. léta, rasismus, práva černochů, demonstrace, role mužů a žen, postavení v zaměstnání...
V knize dostala hodně prostoru (kromě Elisy a Zeldy) i Stricklandova manželka Lainie, která se ve filmu jen mihla. V knize vytvořila hodnotnou dějovou linku.
Ve filmu mě zase hodně oslovil Giles, kterého jsem díky knize považovala tak trochu za ňoumu.
Taková novodobá pohádka, kterou ale občas i dospělý člověk potřebuje zažít (přečíst).
Přečteno: září 2018
Ano, poslech audioknihy byl velmi příjemný, proto mi nevadila ani romantika, ani fantasy. Tištěnou knihu bych odložila.
Audiokniha byla skvěle načtená, ale kniha sama o sobě je pro mě příliš romantická, předvídatelná a menšinově vyvážená. Zařadil bych to do kategorie čtení pro knižní panny.
Na knihu jsem se moc těšila, přestože film jsem už zhlédla (dokonce několikrát). Nemohu říct, že bych byla zklamaná, ale nadpozemskému nadšení taky nějak nepodléhám..
Krásný, originální příběh o lásce, touze, odvaze i odhodlání, sebeúctě, svobodě i přátelství.
Postavy se mi zdály propracované, velmi oceňuji historii Elisy, kterou jsem ve filmu hodně postrádala, ale naprosto chápu, že do filmu zkrátka nelze vcucnout všechny detaily.
Kniha byla čtivá, byť mě opět rušil přítomný čas ...
Bavila mě tíživá atmosféra, z níž jako paprsky slunce mezi mraky vystupovala naděje a čistá láska...
Líbily se mi ilustrace, které na mě působily velice sofistikovaně.
Co se moc nepovedlo byly kapitoly. Upřednostňuji, když nová kapitola začíná na nové stránce, jelikož takhle na mě kniha působila trochu neuspořádaně (jop, asi trpím nějakou obsesivní poruchou).
S odstupem času mi připadá, že všechny hlavní postavy v knize byly nějak stigmatizované, což mi připadá zbytečně vyhrocené.
Přemýšlím, jestli se tohle teď píše na zakázku? Zlý bílý americký muž a pak už to jede: diskriminovaná černoška, diskriminovaná němá žena, diskriminovaný starý homosexuál... Bílá žena v domácnosti, která je vlastně taky diskriminovaná, i když si to dost neuvědomuje (pak už jo). A pozor: slušný ruský špión!
Když to tak píšu, nemůžu uvěřit, že jsem tohle opravdu četla a dočetla.
Prvních 25% knihy bylo pro mě strhující a velmi dobré. Pak už to bylo celé těžko uvěřitelné, povrchní... Některým žánrům to nevyčítám, ale tahle kniha si pořád dělá nárok vytvářet určité vidění světa a tlačit ho čtenáři, takže bych čekala, že za to dá trochu myšlenky, proč to mám takhle vidět.
Napsané je to dobře. Velmi dobře graduje děj, že jsem byla opravdu zvědaná, jak to skončí.
Teď už to vím a mám v sobě takovou divnou pachuť. :( Nic takového už číst nechci a kdybych se znovu rozhodovala, nečetla bych.
Očekávání jsem neměl velká, protože úspěch se mi zdál být poplatný tak akorát současnému trendu hyperkorektnosti. Z mé strany vyložený nesmysl, tenhle dojem.
Hlavní devizou knihy je přízračná stylistika, pečlivě dávkovaná množstvím krátkých kapitol. Ty totiž nedávají příliš možností pro nějaké přecitlivělé či intelektuální sebehrátky a obzvláště úvodní kapitoly z Amazonie jsou doslova strhující díky takřka hororové atmosféře. Následuje zběžné představení hlavních aktérů a budování komplikovaných vztahů mezi nimi. Se zápletkou je to pak maličko horší, protože originalitou příběh moc neoplývá, i když se autorům nedá upřít cit pro efektní stupňování napětí. Středobodem všeho jsou ovšem postavy a jejich charaktery. Nejvíc přitom vyniká záporák Richard Strickland, kterému bych z fleku dal cenu za nejlepší románový výkon roku. Zbytečná mi přišla akorát milostná linka, bez níž bych se klidně obešel, včetně té krkolomné berličky v závěru, jež má dát neortodoxnímu vztahu oficiálně smysluplnost.
Nevěděla jsem, do čeho jdu, a zde to byla zřejmě chyba. Ovšem knihy zásadně neodkládám, takže jsem dala šanci i této. Fantasy mě osloví málokdy. Začátek je rozvláčnější a děj Vás vtáhne až tak v druhé polovině. Hodnotím kladně kombinaci poválečné doby, studené války a tvora z amazonského pralesa. Dokonce mi tam skvěla sedl i válkou poznamenaný padouch Strickland. Hůř už snáším tu romantickou část. No, jak jsem řekla, nejsem milovník fantasy, což tady asi hraje významnou roli, tudíž mě neláká ani film. Zajímavé to bylo, chytlavé nikoliv.
Kniha mě moc nebavila a do čtení jsem se musela nutit. Tak nějak jsem od knihy čekala víc, ale asi to nejspíš není žánr pro mě :)
Posloucháno jako audiokniha a bohužel jsem se knihou protrápila a těšila se na konec. Film jsem neviděla a nečetla jsem ani žádnou anotaci, takže jsem vůbec nevěděla, co čekat. Až příliš pozdě mi došlo, že jde v podstatě o fantasy love story, a tak jsem si to nedokázala dostatečně užít.
Tvář vody jsem prve viděl jako film, který mne svou vizuální stránkou a zajímavým příběhem donutil přečíst si i knihu. A oba hodnotím na jedničku. I když se kniha drží věrně filmové předlohy, (není divu, dle toho, kdo ji psal) nadchly mne pasáže, které byly vynechány (viz Stricklandovo počínání v Amazonii a následné trauma), a filmové obrazy nádherně doplnily popisované pasáže, které nebylo vždy lehké číst. Jelikož oba milenci nemají schopnost mluvit, je zde málo dialogů, což si žádá větší čtenářovu pozornost. A pozornost si žádá i přeskakování nejen v ději, ale i v postavách, které jsou sympaticky stvořeny. Gilesovo vyrovnávání se se stářím a orientací (velice zajímavá postava z pohledu LGBT), Stricklandovo trauma, které se v knize víc a víc prohlubuje skrze některá šokující odhalení (masakr v Asii), nešťastný osud Hoffstetlerův (s nijak nečekaným koncem), Lainie, která se plácá ve svém zoufalém životě (a nakonec udělá tu jedinou sobeckou a správnou věc). Knihu rozhodně doporučuji přečíst a poslat dál, byť rozhodně ne každému sedne.
Vůbec jsem netušila, do čeho jdu...další pohádka pro dospělé...
Připomnělo mi to krásku a zvíře - ve fantasy podobě...
Ale hlavní myšlenka - že láska vyhraje nad zlem je k zamyšlení ...
Zde asi budou rozporná hodnocení.
Krásná kniha, bohužel poprvé v mém životě vyhrála filmová verze. V knize jsem získala nový pohled a vlastně i nové informace, jen zpracované vyprávění mě moc nevzalo. Stejně si zaslouží plný počet
Na začátku jsem byla dost zmatená, jestli jde o realitu/iluzi/snění. Chtěla jsem knihu vzdát, protože mě začátek vůbec nevtáhl do děje. Nakonec jsem vydržela, druhá polovina už mi přišla trochu záživnější. Zřejmě ale brzy zapomenu, o čem to vlastně bylo.
Tvář vody mě nezaujala. Přečetla jsem sotva 1/3,ale pro mě to byla nuda a nutila jsem se do čtení. Ke knize se kdyžtak vrátím později.
Asi jako vetsina, na knihu jsem se tesila ale prislo zklamani. Bohuzel me totalne nesedl ten predprítomny cas, v jakem to bylo psane. Prestalo mi to vadit, tak okolo 300té stránky a to jsem fakt uvazovala ze knizku nedoctu. Nevim proc je to psany jako romanticky pribeh, kdyz nejvetsi prostor mel pošuk Strickland a jeho pochodovy pomateny myslenky. Hlavni hrdinka s tvorem meli opravdu malo prostoru, a kniha je spise o nekolika dejovych linkach a postavach ktery maj svuj smysl a vse je propojene.
Za mě: knižku kamoškam doporučovat nebudu...
Film posrali uplne na něj ani nekoukejte
Geniální! Máloco ve mě vyvolá takové pocity - bylo to syrové a ač se to částečně jeví jako romantický příběh, postrádá všechna klišé červené knihovny. Naprostá pecka. Po přečtení jsem zvědavá, jaké zpracování má film.
Na knihu jsem se těšila, možná až příliš a tak byla docela zklamáním. Ze začátku se mi četla dobře. Ne že by příběh zrovna odsýpal, ale byla jsem napjatá, jak to bude dál. poslední část měl sice příběhový spád, ale popravdě se mi to čtení spíš táhlo... Opravdu se celkově moc dobře nečetla, bylo to spíš utahané. Nápad super, bohužel podle mě nevyužito...
Sice kniha nemá nikterak "silný příběh" a má "silný americký konec", ale četla se moc hezky a líbila se mi, nemůžu si odpustit:
"Natáhne se k němu. K sobě. Není mezi tím žádný rozdíl. Už to chápe. Drží ho, on drží ji, drží se navzájem a všechno je tma, všechno je světlo, všechno je ošklivost, všechno je krása, všechno je bolest, všechno je smutek, všechno je nikdy, všechno je navždy."