Tváří v tvář Zemi
Marek Vácha
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313121/mid_tvari-v-tvar-zemi-518-313121.jpg
4
24
24
Inspirováno Plejádami, Orionem a encyklikou Laudato si´. „My, křesťané, jsme sužováni tisícem a jedním problémem bezprostředního i vzdálenějšího okolí. Trápí nás Ukrajina, válka v Iráku, Sýrie, vlny uprchlíků, modlíme se za mír v Nigérii, pomáháme v léčebnách alkoholiků, pomáháme mentálně nemocným, organizujeme kampaně za ochranu nenarozeného života, staráme se o budoucí matky, které okolí nutí k potratům, bojujeme proti eutanázii a podobně. Zdálo by se, že toho v agendě máme dost, a že to stačí. Evropa nikdy v novodobých dějinách nebyla tak rozvibrovaná, rozkolísaná jako je dnes, kdy se zřejmě poprvé v dějinách nesnažíme vybudovat něco nového, ale stůj co stůj alespoň udržet to staré. Encyklika Laudato si´ nepřináší ke všem těmto problémům a starostem ještě další starost navíc, encyklika to vše integruje, dává našemu snažení rámec a soustřeďuje nás na to, co je opravdu důležité. Když chránit život, tak veškerý.“... celý text
Přidat komentář
Uff, po devíti měsících dočteno. Rychleji to nešlo. Apel na celý lidský rod. Neztrácejme vnímání každodenního zázraku života, vzájemných vztahů, zodpovědnost za živé i neživé.
Knize zoufale chybí redakční práce. Někde se to projevuje jen lehce - například čtenářsky nekomfortní oddělení námitek a odpovědí v první části (a to jsou to pro mě myšlenky samozřejmé, žádné novinky) nebo mnohaúrovňové členění textu, které se prostě nedá usledovat, čímž ztrácí funkčnost. V citacích panuje nekonzistence, která je snad vynucena nějakými odbornými pravidly, přesto přinejmenším na moment zarazí: tu je citován John Paul II., tu zase Jan Pavel II., někdy Josef (sic!) Ratzinger, jindy Benedict XVI., a jindy Pope Benedict XVI.
Ale jsou tu i horší než kosmetické vady. Kapitole "Vše je spojeno I" vytýkají dva předchozí komentující přílišnou odbornost. Se středoškolskou biologií se převážně vystačí, až na řídké excesy typu "V jevu klonální selekce je proliferace klonu konkrétního B lymfocytu..." - nad nimi se skutečně lze ptát, komu je vlastně kniha určena. Mnoho míst této kapitoly ovšem budí podezření, že ji po sobě autor snad ani nepřečetl. Dvě variantní znění hned za sebou (pravděpodobně zapomněl zavrženou možnost smazat), informace opakované, hromaděné jedna přes druhou, několikrát v rámci pár řádků dvojitý výskyt téže věty... já bych se s něčím takovým do tisku neodvážila. A protože mám autora ráda, červenala jsem se při čtení jak pivoňka :(
Odhlédnuto od chyb, text celkově trpí vnitřní roztržitostí a ztrácením směru. Používá příliš mnoho slov, v nichž se základní myšlenky topí. Jak bylo řečeno - zoufale mu chybí redakční práce. A to je opravdu medvědí služba tématu.
Kdyby mi teď někdo vysvětlil, že kniha vznikala v šibeničních termínech a nebyl čas ji po sobě ani pořádně celou přečíst, věřila bych bez mrknutí oka.
Knihy jako je tato TVÁŘÍ V TVÁŘ ZEMI jsou prostě jedním slovem potřebné! Nadchla mě a těším se na osobní setkání s autorem. S Orkem se prostě musím potkat! Potřeba chránit všechno živé je tu přítomna každý den a podle toho jak sleduju svůj život i život kolem sebe se nám to nedaří! Čtěte a naslouchejte hlasu života;)
Autor se soustředí na potřebu chránit všechno živé na Zemi. Píše o tom, že člověka nelze oddělit od ostatních živočichů a přírody, stále je její součástí. Některé věci jsou až moc odborné, viz pasáže o epigenetice u potkanů.
Přečetla jsem už několik knih od Marka Váchy, všechny přinášejí mnohá témata k zamyšlení, rozšiřují obzory čtenáři a nabízejí mu směr, kde a jak zahlédnout Tvůrce. Tato kniha se mi však čte velice těžko, prokousávám se všemi těmi chloroplasty, mitochondriemi a genomy. Rozpomínám se na pojmy, které jsem naposledy četla v učebnicích biologie na gymnáziu a napínám svoji představivost. Něco ale přeskakuji, což je určitě škoda.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Nevyžádané rady mládeži |
| 2019 |  Česko na křižovatce |
| 2011 | Modlitba argentinských nocí |
| 2008 | Místo, na němž stojíš, je posvátná země |
| 2014 | Neumělcům života |
Mám ráda knihy od Váchy. Donutí mě nad věcmi přemýšlet. Tahle byla ale pro mě moc odborná.
“Planeta Země je pouze přestupní stanicí, místem zkoušek, slzavým údolím, jsme zde jen na cestě, na přechodném pobytu. Naše pravá vlast, odkud přicházíme a kam se vracíme, je v nebi.