Tvrdá krajina
Benedict Wells
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498679/bmid_tvrda-krajina-pJB-498679.jpg
4
35
35
V to leto som dospel. Prvýkrát som sa zamiloval, prvýkrát žúroval, prvýkrát pochopil, čo znamená strata. A cítil som sa tak, ako som sa chcel cítiť celý svoj život – nesmrteľný. Oceňovaný román od autora bestsellera Na konci samoty. Na okraji malého mestečka v štáte Missouri stojí značka s nápisom: Objavte 49 tajomstiev Grady. Pätnásťročný Sam nepozná ani jedno, zato však vie, čo znamená zápasiť so životom. Jedného dňa zbadá lístoček s oznamom, že miestne staré kino hľadá pracovnú silu. Prekoná počiatočné obavy, prejaví o miesto záujem a získa ho. V práci sa zoznámi s bystrým Cameronom, málovravným športovcom Hightowerom a s bezstarostnou, trocha staršou Kirstie, do ktorej sa zamiluje. Háčik je v tom, že všetci traja práve zmaturovali a na jeseň sa rozpŕchnu na všetky strany, aby pokračovali v štúdiu. Samovi teda zostáva len niekoľko týždňov na to, aby s novozískanými priateľmi okúsil život, po akom vždy túžil. Krátke obdobie, počas ktorého poodhalí tajomstvá miesta, na ktorom sa narodil, zistí, kto vlastne je – a čo znamená žiť.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé, v krátké době se mi sešly dvě knihy s podobným tématem, obě od německých autorů, obě vydané ve stejném roce. Hard Land a Velké léto. Jsou si lecčím podobné, v obou jsou dvě nejsilnější a nejklasičtější témata románů - láska a smrt. V obou je léto něčím velmi výjimečné a pro hlavního hrdinu nezapomenutelné, v obou případech je tu první zamilování, ale i setkání s životními dramaty.
Nabízí se srovnávat a nakonec mi z toho Velké léto vychází o fous lépe, i přestože téma úmrtí blízkého člověka je v Hard Land zpracované velice jímavě. Nejen úmrtí, ale pak výčitky, které se dostaví - proč jsem jen neudělal/nemluvil/neprojevoval...? I jsem si poplakala a četlo se to svižně skoro samo. I tady jsem cítila léto a celou jeho atmosféru. Nicméně stylem psaní Benedict Wells pro mě mírně zaostával za Ewaldem Arenzem. Možná je Hard Land trochu víc prvoplánový, člověka leccos napadne dopředu a autorův styl je malinko "obyčejnější". Nicméně pořád moc hezká knížka, která se parádně čte.
Krásná kniha s krásným příběhem. Není to jen typický YA příběh, obsahuje hlubší témata k zamyšlení, promyšlení, pochopení. Moc se mi knížka líbila a určitě ji doporučuji.
Knížka by si zasloužila více čtenářů, aspoň tak jako autorův předchozí, rovněž vynikající, román Na konci samoty. Oboje pojednává o těžkých tématech a dokáže čtenáře niterně napojit na hrdiny a hluboce se ho dotknout. Přitom styl autora není nijak komplikovaný a velmi dobře se čte. Na konci samoty u mě stále vede, ale Hard Land mu zdárně šlape na paty. Jednoznačně doporučuji.
Po precitani Na konci samoty som si vravela, nepise zle, vezmem si i dalsie knihy. Ale toto bol tak premrhany potencial toho pribehu, mohlo to byt tak dobre, tak zapamatatelne, mohlo to zarezonovat na dlho, vazne velmi dlho a bolo by o com premysla. Ale za mna sa z toho stal standardny romanovy pribeh (hoci nesporne smutny) jedneho leta a jedneho chlapca.
Nelituju jediný minuty, který jsem týhle knize věnovala...
a klidně přiznám, že jsem si i pobrečela...
Smrt je až nepříjemně definitivní.
Nečekala jsem, že zrovna tady dostanu odpověď na otázku, která už mě pár měsíců tejrá...
..."Proč to vlastně člověk dělá?" Proč se po něčí smrti tak často cejtí provinile, dokonce i když ví, že nemusí?" ... "Hledáme své chyby a svou vinu, protože je to snazší než truchlení... Odvádí nás to od něj."
Tak ja neviem....Začnem od peknej obálky, palec hore.
Avšak obsah - podobne ako Wellsova prvotina - veľmi emocionálne, až sentimentálne - no za mňa trochu prvoplánové hranie na city. Toto by som nezaradila medzi nejakú vysokú literatúru, možno skôr do škatulky YA.
Knihe neupieram, že je veľmi zručne napísaná a čítala som skutočne nadoraz do noci... A propos - veľmi nevyvážený preklad, Lindeni nerobí proofreading?
Och, iba o vlas mi unikol prvý komentár, škoda, ale nedá sa nič robiť. Dagmar čítala rýchlejšie. Tak toto bude posledná kniha v tomto roku, čo som dočítal, keďže je zajtra Silvestra a za jeden deň už nič slušné dočítať nestihnem. Späť ku knihe Hard Land. Nuž, zasiahla ma pomerne slušne, napriek tomu, že zo začiatku som z nej mal trochu rozpačitý dojem. Potom som si však uvedomil, že to bol asi účel, pretože je to písané z pohľadu 16 ročného chlapca. Kniha o dospievaní, strate, smrti, láske, priateľstve, samote, smútku, eufórii i melanchólii, o strate nevinnosti. Veľmi silné. Čo dodať? Je tu niekoľko odkazov na skvelú hudbu, na filmy, knihy. Nechcelo sa mi pátrať po tom, či básnik Morris naozaj existoval, alebo je vymyslený....asi ma to zas až tak netrápilo.... Píšte komentáre, kniha si to rozhodne zaslúži. (Mimochodom, aj dielo Na konci samoty ma dostalo podobným spôsobom, no toto asi o trochu viac, hm....)
Dospívání není nikdy úplně jednoduché, ale když máte ještě těžce nemocnou mámu, složitý vztah s otcem, starší sestru daleko.... je to ještě komplikovanější. Únik Samovi nabízejí filmy, hudba, knihy a trojice starších kamarádů.
V té první větě knihy je všechno.
"Žil jsem ze dne na den a postupně mi docházelo, že zármutek není sprint, zármutek je maraton. A na týhle trati byly místa, kde to šlo líp, a jiný, kde jsem sotva lapal po dechu."
Sam je itrovert, trpí fobií z lidí a nerozumí si s otcem, navíc jeho maminka prohrává boj se smtelnou nemocí. Příběh o dospívání, přátelství a smíření se smrtí. Tuhle knihu mi dal fantastický redaktor Boris Hokr. Přečetl jsem ji za dva dny a pomohla mi srovnat si v hlavě smrt mojí maminky i to jak s ní žít. Je to silný příběh.