Tvrdohlavý Turek
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319/bmid_tvrdohlavy-turek.jpg
4
34
34
Děj románu začíná v tureckém městě Istanbulu, ležícím na obou březích úžiny Bospor, která odděluje Evropu od Malé Asie. Zde žije bohatý obchodník s tabákem Kéraban. Jeho dům stojí v asijské čtvrti Scutari (dnes Üsküdar), zatímco kancelář má v evropské části města, takže musí každý den využívat přívoz. Kérabana návštíví v kanceláři jeho obchodního partner z Rotterdamu Jan Van Mitten se svým sluhou Brunem Na schůzce se Kéraban rozhodne pozvat Van Mittena na večeři do svého domu. Když se všichni chtějí přepravit přes úžinu, Kéraban zjistí, že tato přeprava byla zatížena novou zvláštní daní. Tato daň Kérabana, který kriticky vystupuje proti vládě, velice rozlobí, a protože je strašlivě paličatý, nechce nepatrný poplatek zaplatit. Rozhodne se proto, že podnikne sedm set kilometrů dlouhou cestu okolo Černého moře, aby se bez placení dostal na druhou stranu úžiny. Cesty v Kérabanově kočáře (Kéraban totiž nevěří moderní technice a odmítá používat vlak) se musí chtě-nechtě zúčastnit i Van Mitten. Nemůže odmítnout, protože by svého hostitele urazil. Jediným problémem nastávající cesty je to, že Kéraban se musí vrátit do Istanbulu nejpozději do šesti týdnů, aby mohl zařídit svatbu svého synovce Ahmeta s dívkou jménem Amasia, která se musí provdat do svých sedmnáctých narozenin, jinak nezdědí sto tisíc tureckých liber. Pokud by nyní čtenáři očekávali, že bude následovat klasické Vernovo „cestopisné“ vyprávění, jsou mile překvapeni. Až do Oděsy, kde se k cestovatelům připojí Ahmet s Amasií, proběhne sice cesta celkem v klidu (pomineme-li napadení Kérabanova kočáru divočáky), ale pak nastanou veliké problémy především díky najatým banditům, kteří se snaží chystané svatbě zabránit. Ve svižném sledu následují za sebou napínavé epizody, v nichž vystupují ruští kozáci, mořští piráti nebo divocí Kurdové a nechybí ani únos Amasie. Když se nakonec všichni štastně dostanou zpět do Istanbulu, nastává nový problém. Svatba Ahmeta s Amasií se může konat pouze v Evropské části města, kam se ovšem Kéraban nemůže bez zaplacení onoho dodatečného poplatku za přívoz dostat. Situace však originálně vyřeší. Jistý známý artista hodlá totiž překročit Bospor na laně, které je v délce 1300 metrů nataženo mezi oběma jeho břehy. Toho využije Kéraban a nechá se artistou převézt do Evropy po laně v trakaři.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1997 , NávratOriginální název:
Kéraban le têtu, 1883
více info...
Přidat komentář
Cesta kolem Černého moře za pár dní / pro pár para. Výborně jsem se bavil, sympatické postavy a z mého pohledu pro Verna netypické cestovní krize. Jak by asi Kéraban na své cestě do Cherstonu, na Krym apod. dopadl dneska? Některé dialogy, charaktery a scény jsou vyloženě divadelní. Divím se, že se toho ještě někdo nechytnul. Ani rozhlas ne...
TURECKO/ČIERNE MORE. Dlho som túto knihu tlačil pred sebou a dnes už viem prečo... Absolútne ma nezaujala. Celé putovanie, aj romantické scény, zápletka s praštenou kurdskou dvojicou, mi prišli vrcholne infantilné. Navyše ma neskutočne rozčuľoval hlavný "hrdina" svojou preexpenovoanou tvrdohlavosťou, za ktorú by zaslúžil pár facek a nie celú knihu. Fight s povraždením protivníkov vybavený tradične na pár riadkoch - ako keď si dáte ráno dva párky s horčicou alebo bez. Toto proste majstrovi Julesovi nevyšlo. Aj v dnešných časoch a v pokročilom veku je viacero jeho kníh WOW, ale toto rozhodne nie. Dám 50 percent (za jazdu cez pre nás po nie bežných kútoch sveta) a to už hodne preháňam... Kto nie je zberateľ, kľudne môže vypustiť a ušetrí vzácny čas. P.S. Prečítal som zatiaľ 34/35 Verneoviek, vydaných v edícii na Slovensku ((v mladosti žiadnu...) Zostala mi najhrubšia - Deti kapitána Granta. Ale kedy na to dostanem chuť po Kerabanovi....
Nikde není psáno, že pokud se člověk kvůli odmítnutí platby nové daně nemůže dostat domů tou nejkratší cestou, nemohl by to v tom případě vzít oklikou. Co na tom, že bude delší o nějakých sedm set kilometrů a bude plná nástrah a nebezpečí. Ať už jsou to divocí kanci, ruští kozáci nebo prohnaní bandité. Verne z poměrně triviálního výchozího incidentu vyfabuloval dobrodružnou cestu okolo Černého moře, přičemž to bere letem světem a nikde se dlouho nezdržuje. Jeho hrdinové jsou tentokráte poměrně hodně černobílí a chovají se jako přerostlé děti. Vrcholem veškeré fraškovitosti je pak zápletka s vdavekchtivou Kurdkou Sarabul v Rissarském karavanserailu, která už hrozí i ztrátou příčetnosti. Také romantická linka, která na začátku slibovala jistý potenciál, se nakonec rozpila do plytké kaše a skončila ztracena kdesi na opačné straně Bosporu. Dramatické momenty jsou tady vůbec hodně bezzubé, skoro až nudné. Zakončení je sice bytostně originální, nicméně mi připadá příliš nucené a dolované snad až ze dna autorova spodního šuplíku.
(Male ohliadnutie do minulosti) Neuverite, ale moja prva verneovka ktoru mi darovala teta. Dovtedy som mal jedneho Robura od otca ale stale si na neho robil narok, len mi ho dal precitat. Pisal sa rok 83, ja som mal 9. Stale som nevedel ze Verne je spisovatel, skor to v mojich ociach bola len "obchodna znacka na knihach". V meste bola kniznica a v detskom oddeleni bola uz plna polica verneoviek ...tychto z Mladych liet. A vyslovoval som jeho meno ako "Jules" nie ako sa ma "Žíl". Postupom casu som zistil ze Julo je hegemon dobrodruzstiev a vynalezov a ze ma dokaze zasobit knihami do smrti... vtedy sa mi to tak videlo. Jooo tolko verneoviek. Hanbim sa to na seba prezradit, ale dodneska som toho prveho Kerabana neprecital a ani ma to netaha. A to som sa stal zberatelom verneoviek a mam ich doma asi vsetky slovenske vydania. Ak mi nejake chyba, tak o nom ani neviem. A peknu kopu ceskych povojnovych vydani. Takze mam 6 Tajomnych ostrovov, 9 Patnastrocnych kapitanov, kusy s venovaniami ako "Jirikovi k vanocum 1942 milujici rodice" a podobne.
Zial tato kniha ma nijak nezaujala.. Nezaradzoval by som ju medzi dobrodruznu literaturu ale cestopisnu.. Nevedel som sa dockat konca. Dej velmi slaby, malo prepracovany
Celou knihu jsem četl s mírným úsměvem na tváři, protože hlavní postava Kérabana svojí tvrdohlavostí uvádí sebe i své okolí do řady až humorných situací. Nechybí samozřejmě ani dobrodružná zápletka a řada geografických popisů.
Klasická verneovka, jedna z méně známých a populárních, plná geografických a historických podrobností, samozřejmě poplatných době vzniku. Nechybí ani humorné prvky, vyplývající z konfrontace povahových rysů jednotlivých postav, i když dnes už trochu archaické. Navzdory tomu se to dalo číst.
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Aj tentoraz zvíťazila nostalgia a siahol som po ďalšom románe od Julesa, ktorý som nikdy predtým nečítal. Keďže viem, že pán Verne je občas pomerne dosť rozvláčny (a niekedy aj neúnosne popisný), očakávania som mal primerané. Začiatok knihy slušný, záver odfláknutý a tých zvyšných 250 strán - nuž, to je pomerne nudný popis cesty okolo Čieneho mora. Je však poučné (vo svetle toho čo sa deje na Ukrajine po jej napadnutí Ruskom) prečítať si, aké boli pomery a kde boli hranice, a ktoré územie komu patrilo v dobe napísania tejto knihy, teda v roku 1883. To je slušný dejepisný a zemepisný bonus, pretože inak je to chudokrvný román, ale s ohľadom na dielo pána Verna, je to taký jeho priemer. Podtrhnuté a spočítané, prečítal som si ďalšiu knihu od Julesa, no tentoraz to bolo stretnutie, ktoré sa moc nevydarilo. Niekedy nabudúce, keď siahnem po niečom, čo som ešte nečítal, to bude hádam lepšie.