Destrukce
Alex Drescher
Tvůrci světů série
1. díl >
Stvořit vlastní svět a nechat se v něm uctívat jako bůh. Kdo by o to nestál? Stačí se narodit s nadáním Tvůrce. Jenže světy se začínají hroutit. Destrukce, ohlašovaná nevysvětlitelnými fluktuacemi, je působena někým zvenčí a brzy je jasné, že nepřítel sleduje daleko sofistikovanější cíl než jen zničit něčí sen. Kryštof Farský se ve svém světě nenechal uctívat. Chtěl v něm zapomenout. Jednoho dne však nastane procitnutí a jeho vlastní ďábelské konstrukty se mu vracejí jako bumerang. Ovšem ten hlavní úder přijde odněkud, odkud by jej nečekal ani v té nejhorší noční můře, kterou sám stvořil. Mezitím si korporace chamtivých podílníků chce rozdělit kořist, když už v obyčejném lidském světě není z čeho brát. A nezastaví se před ničím. Vylepšení agenti, paralelní realita fiktivních světů, hrůzu nahánějící monstra vybírající splátky v podobě lidí, jednotky přetechnizovaných mutantů. Kalkul a podraz, kam se podíváš. Vstupte do nových světů, kde pravidla toho našeho neplatí.... celý text
Přidat komentář
Pro me je Alex Drescher zcela novy autor, o kterem jsem predtim neslysel, kazdopadne velmi mile prekvapil a jelikoz mu nechci snizovat hodnoceni, ma za me 5 hvezd, ale realne bych dal 4 za ten zmateny uvod :)
Velmi povedené dílko, ostatně jako všechny knížky tohoto autora, u kterého mě navíc těší, že je ze stejného města, jako jsem byl dlouhá léta já. Už čekám na další pokračování. Howgh.
Nebylo to zle, konec opravdu vyžaduje ihned další díl (já jsem nejspíš výjimka, ale po konci chápu proč), ale spíš je to psané pro mužskou populaci.. Mluva dobrý, sarkasmus ještě lepší, čeština na českého autora na výbornou, myšlenka postapo skvělá, ale ty věčné a nekonečné boje, i když to k tomu dozajista patří, jsou, pro mě, časté a zdlouhavé i přesto, že se v jejich průběhu odvíjí další a další návaznosti na věci příští.. Ale ano, jak se vyhýbám českým autorům, tohle se povedlo. .
"Moje nálada klesla tak nízko, že těžký depresák by vedle mě vypadal jak rozjuchaná patnáctka"
Vážení, tak toto byla laskomina. Parádně propracovaný příběh, který vás už od začátku nepustí. Chytře vymyšlené světy (hlavně Ostrava!!!) a dobře dávkované hlášky hlavního hrdiny spolu s akčním nádechem celé situace si prostě musí získat každého...
Snad jen pokud nemáte druhý díl hned po ruce, budete trošku trpět, bo to končí v nejlepším...
Báječně napsaná kniha, děj má spád a je i originální. Myšlenka, že někdo dokáže stvořit svět a předcházet mezi svým světem a touto planetou, je úžasná. V prvních dvou kapitolách jsem se trochu ztrácela ve jmenech, ale jakmile jsem přišla na to kdo je kdo, četlo se to skvěle.
Bohužel jsem si omylem přečetla nejdřív druhý díl a pak až tento, první. Na jedné straně se mi líbí nápad a fantazie autora. Namachrovanost hlavního hrdiny je docela roztomilá. Pořád se něco děje, což je taky fajn. Jen mi konec přišel poněkud neuzavřený - radši bych, kdyby to byla jedna tlustá kniha, kde by byly oba díly.
Při moci tvůrců mi není jasné, že se vůbec mohou dostat do problémů, které vznikly, a navíc je nedokážou řešit poněkud snáze. To je jedna, ale dost zásadní logická chyba.
Toto je vymazlená kniha. Tak akurát detailné popisy fantasy svetov a kopec akcie a zvratov v deji. Ani stránka navyše. Fantázii sa medze nekladú a pritom to stále pôsobí "reálne".
"Destroyer - Parkway Drive"
Mám ráda jiné vesmíry a reality, budoucnosti a utopie při dodržení hlavní podmínky. Musí tam být stále to naše zakomponované do změny času a prostoru. A to je i tady, bez obav. Jsou tady hajzlové nahoře, chudáci dole, mezi kterýma je taky hajzlovská špína. A hlavní hrdina, kterej je nejdřív taky jenom chudák, ale to se brzy změní (jak jsou napsané první kapitoly vás pořádně zmate).
Kniha mi naprosto sedla. Jak svým stylem psaní. Tak dějem. Ale co mi sedlo nejvíc, byl humor. Vtipné vsuvky nebo přirovnání by vystačily na neskutečně moc citátů k autorovi na profil. Protože opsat celou knihu je proti zákonu. Zdá se mi to nebo jsem prostě až moc "čecháček"? Takhle mě vždy dostanou jenom naši. Asi že vzpomínek na doby, kdy jediná pozitivní věc byl právě náš humor se nám to nějak dostalo do krve.
Je zde totiž dobře zkloubené rozehrání děje na více místech s postupným vypuštěním informací ohledně toho kde jsme, co se děje, kdo jsou všichni bez toho, abych se třeba začala nudit nebo byla otrávená, že mi děj nic nepředhodí.
Ale abych si rejpla. Nemám ráda rozdělení vyprávění jak bylo tady. (Tedy vydržím to a nejdu kvůli tomu dolů s hodnocením, ale chápu, že teď je to v módě.) Kdy je hlavní postava vyprávěna formou ich a vedlejší jsou formou er. Vždy si potom říkám: "Nešlo to napsat jinak? Stejně?" Na čtivosti to neubere, ale není to vyprávění, které bych vyloženě vyhledávala. Spíš si to najde mě :D
(Byla jsem hodně zvědavá na to, jak vlastně Tvůrci "vznikají", protože být tvůrcem vám sice dává velkou míru zodpovědnosti, ale taky zároveň důvody k sebestřednosti a důvody k strachu o vlastní krk. Čili, co se dělo v knize bylo super. A zajímalo to další kolem Tvůrců. Vzhledem k tomu důvodu (žádné spoilery) proč se ty jejích světy hroutí a kdo za tím stojí.)
Jenom nemám moc v oblibě tohle "skryté autorství". Ráda vím, kdo je autor. A takový věci. Jenže na druhou stranu, když vidíte fotku a životopis někoho, kolik je toho skutečného, že?
PS: docela mě zarazil hned začátek knihy. Myslela jsem, že hlavní hrdina bude nějakej fouňa, kterej se do děje zaplete nějak tak omylem. A takhle mi vyhovovalo víc. Alespoň se šlo hned do akce ;)
PS2: taky mě dost zaujaly knižní tituly, které jsou v tom světě na blacklistu :D a trest za jejich čtení naprosto chápu. Třeba Stmívání. Ale ty další? To pobavilo...
(Měla jsem jenom jeden problém. Na který mi doufám odpoví druhá kniha a tady ho před napsán raději označim slovem spoiler, protože si nejsem jistá, zda to spoiler je nebo není, no spíš jo...
ZAČÁTEK MOŽNÉHO SPOILERU
Jasně, chápu, Tvůrci jsou vlastně další "havětí" ve světě plné podobné "havětě". Nejsou jediní, kdo je jiný. A jejich světy byly jenom pro ně. A teď jim ty světy někdo "ničí". Proč to tak prožívaj? Jasně, jeden z nich je zradil a s je(ho)jí pomocí je to snadnější. Nepochopila jsem propojení Tvůrce a jeho světa. Nebylo by snadnější (jakýmkoliv způsobem) zahnat všechny tý špatný do jednoho ze světů a ten potom zničit? To by přece Kryštof mohl, ne? Nebo je neumí ničit, ale jenom tvořit? Když je tak dobrej, že jich zvládl mít narozdíl od ostatních mnohem víc. Možná to nejde kvůli propojenosti mysli. Něco takového bylo naznačeno, ale takových způsobem, jako když se dítě zeptá: "Jakou barvu má nebe?" a odpovědí mu je: "Nemá zelenou." A druhá věc, kterou nechápu. Jsou tam skuteční lidé? Asi jo. Když zvládnou přecházet. Ale jsou skuteční jako skuteční? Jako bylo by to na skanulou slzu, kdyby umřeli třeba ty z Očistce? Přeci jenom ty chudáky sám sobecky stvořil kvůli sobě. Dal jim hnusný život, osud, nepřátelé a ty teď po nich jdou taky. Chápete? Pokud to jsou tedy skuteční lidé, proč ty chudáky nedát jinam a zničit ten svět? Když ho začne narušovat někdo jiný, má to psychické následky, ale pokud si ho zničí sám Tvořitel, mělo by to stejné následky? Protože kvůli té Styx vydrbávce není moc času na záchranu a reformu světa, zatímco by se třeba dobrý postaraly o vytřílení všech špatnejch, protože teď už v podstatě Očistec není třeba. Navíc, když se "výtvory" samy dál formují a jsou vlastně v pohodě ohledně toho, že jsou něčí výtvory, tedy mají to naprogramované.
Jsem zvědavá, zda mi na tyhle drobnosti druhý díl odpoví.
KONEC MOŽNÉHO SPOILERU)
Konec knihy dost rychlý, ale napínavý. Posledních pár stran vás natáhne a ta poslední nejvíc. To bylo napsané geniálně, že hned chcete pokračování!
Od začátku do konce to mělo spád jak státní deficit. Jede se na adrenalínové jízdě, kde jeden svět je málo a existují jedinci, kteří dokáží vytvářet "nové" světy...jenže pak se to celé posralo. Kdo je Helena, kdo jsou maskovaní muži a co na to Jan Tleskač? Když se vám ovšem někdo začne srát do vašich světů a chce je řídit jako svojí firmu, tak vás to nasere. A vás to nasere hodně.
Vymeteme z každého rožku trošku...
Tak tohle se čte samo. Žádná hluchá místa, i ty "vložené" dějové linie se nakonec krásně propojí. Svou akcí, množstvím zbraní, krve i častým sarkasmem a ironií mi to místy připomnělo Kulhánka. Těším se na pokračování.
Na tomhle autorovi mne bavi ze pokazde prijde s necim novym. Knihu jsem si rozecetl jeste na jeho strankach nez mu to vydavatel zkrouhl a je znat ze v knize uz je to doladene a ikdyz jsem vedel do ceho jdu tak jsem se bavil a uzil si to. Hlasky a humor tu jsou v dostatecnen mnozstvi, akce take a dej prijemne utika a graduje. Trochu mohlo byt lepe vysvetleno co vse stvoritel muze a tak nejak to rozebrat, protoze nechapu proc v ocistci si dela pakarnu kdyz v dalsim svete staci trochu chtit a udela ze sebe pomalu supermana. Verim ze v pokracovani se dozvim vic. Jen doufam ze bude druhy dil co nejdrive nebavi mne cekani jak to dopadne :-).
Autorovy další knížky
2017 | Lovcův odkaz |
2010 | Tovaryš |
2007 | Dokonalý obchod |
2019 | Destrukce |
2017 | Zrození Adepta |
Namlsán zábavným Kloppem Yggreddem jsem sáhnul po Tvůrcích světů – a dostavilo se zklamání. Zábava byla, to jo, taky spád, napětí, nápady. Ale hlavní postava je na mě tak nějak příliš cool, nabušená a namachrovaná. Pseudovtipné hlášky v každé druhé větě, neuvěřitelně vykonstruované metafory, zkrátka způsob vyprávění, který mi nesedí. Navíc: Destrukce a Odplata je v podstatě jeden román, který je v půlce násilně rozdělen do dvou knih. Proč? Jo aha.