Ty krásna, temná Vanessa
Kate Elizabeth Russell
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448924/bmid_ty-krasna-temna-vanessa-2jc-448924.jpg
4
507
507
2000. Pätnásťročná Vanessa Wyeová, bystrá a na svoj vek vyspelá študentka, sa zapletie s Jacobom Straneom, skvelým, no deviantným štyridsaťdvaročným učiteľom anglickej literatúry. Neskúsená tínedžerka sa zamiluje a hlboko v sebe potláča odpor a pochybnosti, ktoré sa jej z času na čas zmocňujú. 2017. Stúpajúca vlna obvinení zo znásilnenia vynáša na povrch utajené zločiny. Stranea obvinia zo sexuálneho obťažovania bývalej študentky, ktorá osloví Vanessu, aby proti nemu svedčila aj ona. Mladá žena sa náhle ocitá pred ťažkou voľbou. Má všetko zamlčať a držať sa starého presvedčenia, že sa do vzťahu zapojila dobrovoľne, alebo sa opäť ponoriť do svojej minulosti a všetko prehodnotiť? Ako však môže zavrhnúť svoju prvú lásku, ktorá ju do hĺbky ovplyvnila a tvorila podstatnú súčasť jej života? Je možné, že muž, ktorého milovala a ktorý tvrdil, že zbožňuje len ju, je v skutočnosti vypočítavý netvor?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , LindeniOriginální název:
My Dark Vanessa, 2020
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, která nešla odložit. Četla jsem ji před delší dobou a i tak ji neustále mám v paměti a všem ji doporučuji.
Velmi silná kniha s příšerným příběhem (ovšem v tom dobrém slova smyslu, ale je to zkrátka velmi těžké téma). Pohnutky hlavní hrdinky jsou naprosto děsivé, ale uvěřitelné. Neumím si představit, že celý můj život definuje někdo jiný. Kniha je perfektně napsaná, tak dobře, že mi z toho co se tam dělo bylo často zle. I tak ale velmi doporučuji, řekla bych, že to v člověku otevře určitou vyšší míru pochopení.
Tahle knížka mě zaujala svým tématem a začetla jsem se do ní poměrně rychle. Musím ale říct, že jsem některé scény četla se značným sebezapřením (asi i kvůli tomu, že už mám sama dítě). Vanessa je podle mě typická oběť zneužívání a Strane predátor, který dobře využil některých jejích aspektů (osamělost, snaha zaujmout). Co je ale popsáno opravdu nadprůměrně jsou pocity Vanessy a to jak celý vztah vnímala ze svého pohledu (sebeobviňování, závislost na pachateli atd.). Tady si myslím, že autorka odvedla opravdu dobrou práci. Když to celé shrnu, je to určitě zdařilé dílko, ale vracet se ke knize asi nebudu.
Přesto, že je naprosto jasné, kdo je oběť, vnímám, že příběh není černobílý. Ještě dny po přečtení mám v hlavě mnoho rozporuplných otázek a názorů. Žádná strana nebyla nevinná a žádná zcela vinná. Kdo selhal fatálně - škola.
(SPOILER)
Už je to nějaká doba, co jsem knize dala pět hvězdiček, ale tahle si to zaslouží. Určitě než se začtete, najděte si varování, co ta kniha obsahuje, aby vás to nějakým způsobem nerozhodilo a nedotklo se citlivých ran.
Příběh je sám o sobě neuvěřitelně zvrácený. Těžce se mi popisuje, jak jsem se při knížce cítila, ale určitě tam patří - znechucená, vyděšená, smutná, naštvaná...
Ale také jsem si uvědomila, že tohle téma je více reálné, než si dokáže člověk připustit. Líbilo se mi, nebo mě fascinovalo, jak Vanessa odmítala na sebe se dívat, jako na tu oběť. Přijde mi, že by byla schopná Stranea obhajovat ještě teď a bylo těžké jí chápat. Musím říct, že mi je extrémně nesympatická, Vanessa podle mě není napsaná, aby jsme jí měli rádi, ale pochopili její příběh, pocity. Při čtení jsem si kolikrát musela říct, že jí přece bylo 15 a nemůžu jí soudit. Malá, ne sebevědomá holčina, která se cítila osaměle, že jí každý odhodil a tu se objeví Strane. Najde si tu nejlepší oběť, kterou mohl a začne jeho dlouholetá manipulace.
Strane je samozřejmě velice neoblíbená postava. Je to klasický manipulátor, predátor a člověk s nulovým svědomím. Možná by se dalo říct až narcis? Po jeho manipulativní chování, odsuzující povaha, on je přece ten nejchytřejší, nejúžasnější, on neudělal nic špatně, to přece kvůli Vanesse je on ten chudák, který přišel o pověst.. nakopala bych ho víte kam.
Je hrozně děsivé, číst, jak Vanessu namotával. Jeho plán, krok po kroku, jeden dotyk, jedna pochvala, jedno slůvko, jak je výjimečná a je to.
Některé scény byly na mě až moc a neměla jsem při nich dobrý pocit, je mi líto, jak Vanessa dopadla, na to, že měla být tedy nadaná studentka, skončila na recepci a její život se točil jenom kolem, tohohle s prominutím prasete. Člověk jí nedokáže na sto procent nenávidět, ale ráda jí teda taky nemám, ale to není pointa knihy.
Kniha je napsaná velice čtivě, nedokázala jsem přestat číst, myslím si, že autorka má nadání a měla by v psaní pokračovat. Tohle jí sedlo perfektně. Líbilo se mi, že autorka používala reálné popisy Stranea. Z televize jsme zvyklý na vztah studentky a učitele, kdy učitel je atraktivní a přijde nám, že to není až tak špatné, ale tady vidíme tu realitu - starý, má už břicho, šediny, není atraktivní, nosí oblečení jako "taťka". Podle mě to tomu dodalo ještě větší grády.
Docela zajimava knihy o několikaletém vztahu studentky a profesora podle skutečnosti... Priznam se ze poslední třetina knihy byla hrozně zdlouhava, jinak to bylo čtivý....
Přiznám se že Vanessa mi nepřišla jako obět ale asi se to na hrdince v knize nejak podepsalo.. Z nadané studentky byla recepční.. Asi měla navíc
Jedním dechem přečtena kniha. Způsob jak hrdinka odmítá na sebe samotnou nahlížet jako obět až do posledního momentu pro mě přináší neobvyklou sílu. Velmi zajímavě se dění ze současnosti prokládá s děním z minulosti. Pro mě velmi silná kniha.
Kniha mě vůbec nebavila a myslela jsem si, že jí ani nedočtu. Dočetla, ale nějak nevím, zda jsem četla tu samou knihu, jako všichni pode mnou. Nuda, prázdné řeči, klišoidní postavy a dopředu jasný děj.
Pro 10/10 mi tam něco chybělo, takže bych hodnotila tak 9/10, nicméně si myslím, že tohle je přesně ta kniha, jejíž přečtení by prospělo klidně každému. Doslova jsem zírala, jak moc se mě dotkla a jak moc mě donutila přehodnotit některé věci a názory. Je to drsné, ale ne tím způsobem, že by se tam objevovaly nějaké vyloženě zvrácené či násilné scény, přesto se mi nejednou udělalo nevolno a xkrát jsem se tak rozčílila, že jsem musela knihu odložit. Opravdu se to nedá číst na jeden zátah.
Ta kniha je jeden velký morální a etický rozkol, přičemž chápání hlavního hrdiny, prof. Stranea je Vám usnadněno - je to zkrátka zmetek nejvyššího kalibru, přesto si občas říkáte: "tohle sice není v pohodě, ale na druhou stranu tohle zase není tak hrozný...", ale samozřejmě se jako dospělý racionální člověk, který má děti nebo si dokáže představit situaci, že by jednou děti měl a dotklo se jich to, vždycky přikloníte k názoru, že je to hajzl a za tohle jednání byste ho přinejmenším přetáhli lopatou po hlavě. To hlavní, co ve Vás vyvolá rozpor, je samotná Vanessa, kterou střídavě chápete a nechápete, ale chápali byste ji 100%, kdybyste si prošli tím, co ona, protože to, jak samu sebe vnímá oběť zneužívání je tady popsáno tak brilantně, až z toho mrazí.
Myslím, že by neuškodilo, kdyby Strane nebyl takový hajzl, ale byl vykreslen jako dobrák, který vlastně neudělal nic tak hrozného a díky tomu by čtenář mohl více zkoumat hranice toho, co je pro něj ještě morálně přípustné a co už ne.
Z jazykového hlediska bych vytkla snad jen neobvyklá slova jako třeba "rozkmotřit se" nebo příliš časté opakování obratu "nakrásně", ale jako celek rozhodně doporučuju.
◾Už dlouho jsem nějakou knihu nepřečetla za 3 dny. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Potřebovala jsem vědět, jak to dopadne. Vanessa rozhodně není kniha pro každého, zvláště ne pro lidi, kteří jsou citliví na téma zneužívání. Ale bylo to vlastně zneužívání? Tohle jde těžko posoudit. Nebo to možná dokazuje, že jsem se taky chytila do pasti.
◾Elitní střední škola a temná zápletka. Ideální podzimní kniha. Bylo to nechutné a surové. Nemohla jsem ten příběh několik dní vyhnat z hlavy. A do teď si nejsem jistá, co si o poměru Vanessy a Stranea mám myslet. Autorka dokonale popsala všechny nuance jejich vztahu, myšlenkové pochody a manipulace.
◾Druhá část knihy byla dost vleklá, čekala jsem nějaké pořádné zakončení- jedna hvězdička dolů. Je pro mě těžko uvěřitelné, že si autorka neprožila nic z toho, co v její knize najdete.
si neni nutne nekomu predstavovat knizku Ma temna Vanessa od Kate Elisabeth Russel a jeji dej o zneuzivane male divence a o vlivu techto udalosti na jeji psychiku a pozdejsi zivot. Přesto z ni asi nejsem nadsena tak, jak bych asi mela byt a proto hodnotim 3,5⭐/5⭐
Knizka je predevsim hodne narocna na psychiku ctenare. Je s podivem, ze tato autorka nic z toho, co se v knize pise nezazila,protoze tento pribeh je snadno uveritelny a jako by autenticky. Autorka tam predvadi kompletni znalost lidskych pocitu, konkretne pocitu male divenky, kterou zacne zneuzivat jeji ucitel. Je to neuveritelne vyzraly pribeh se skvelymi popisy toho, jak tyto udalosti v ranem mladi mohou ovlivnit dalsi zivot. Je zde bravurne zvladnuta psychologie postav.
Co mi na knize vadilo bylo to, ze byla hodne roztahana, hodne vycpavkovych pasazi by se dalo zkratit nebo i vynechat. Knizka se mi i spatne cetla a nedokazala me vtahnout do deje tak, jak by si byvala byla zaslouzila.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tak tahle knížka byla poměrně silný kafe a já ani nevím, jak ji tu mám pořádně zhodnotit. Mám z ní poměrně silný zážitek, s něčím podobným jsem se vážně ještě nesetkala. Autorka má na to, že je kniha její prvotinou, velmi čtivý a úderný styl psaní, který nebude moct jinak než vás vtáhnout do děje. Seděla mi ich-forma a dvě časové linie. Nic se nevleklo, každá informace měla své místo. Když se dostanu ale k samotnému obsahu knihy…copak můžu říct, že se mi líbil? Jak by vůbec mohl? Kdo z vás jako já zhlédl film V síti, copak jste to dělali kvůli potěšení z obsahu? Tady jste na tom podobně. Postavy byly až moc věrně a dobře vykreslené, což bylo o to horší. Celá situace jako by se vám zhmotnila před očima a vážně nebyl prostor pro to, aby si člověk řekl ,,tss, zase nějaká nereálná fantasmagorie“ – a přesně z tohohle důvodu vás bude z příběhu mrazit. Strane byl typický manipulativní predátor, který za mě neměl ani ždibec citu a Vanessa uzavřený outsider prahnoucí po pozornosti a lásce, jak to mohlo skončit? Přes to všechno, co jsem ale řekla, bylo fascinující a zvrhlé zároveň sledovat vývoj situace od samotného roku 2000 po současnost – jak se z pár kapek deště, které jsou zdánlivě nevinné, může strhnout nezastavitelná povodeň mrknutím oka. Tahle kniha mě také ne zaplnila, ale přímo zavalila řadou nepříjemných emocí a pocitů. Vystřídalo se jich velice široké spektrum – od smutku, lítosti a beznaděje přes zlost až k totálnímu znechucení – s tím ale do toho čtení musíte jít, že tomuhle neutečete. Rozhodně si ale ve finále stojím za tím, že příběhy jako je tento, který v sobě má řadu témat (pedofilii, manipulaci, sexuální obtěžování/zneužívání), je důležité mít na paměti – mluvit o nich, číst o nich,… Nesmí to být tabu, kterým jen dovolíme to, aby to prasákům jako Strane prošlo. Přesně proto si to přečtěte. Mně osobně se to bude ještě nějakou dobu honit hlavou jako nějaký zlý duch.
Román o vztahu mladičké studentky a o třicet let staršího učitele. A o tom, jaká je to z psychologického hlediska složitá i nejednoznačná záležitost.
Vanessa mi nebyla sympatická, mé patnáctileté já (sice časově hodně vzdálené, nicméně ve vzpomínkách jako by to bylo včera) bylo někde úplně jinde. Ale asi právě to divné, co Vanessu vylučovalo z kolektivu - osamocení, citové strádání, nejistota, mindráky - bylo lákadlem pro chytrého manipulátora, který uměl vzbudit v dívce pocit naprosté výjimečnosti…
Nakonec je zřejmé, že přestože Vanessa byla zamilovaná a se vším souhlasila, nebo aspoň strpěla, byla obětí, i když obětí zprvu nejasnou, s otazníkem. To je na knize asi nejzajímavější, oběť se necítí obětí, dělá jen to, co sama chce, i když postupem času pozná, že byla zmanipulována a do spousty věcí nenápadně dotlačena. Pocit vlastní viny na straně jedné a iluze lásky na straně druhé. A odmítání vidět skutečnost, když ta iluze je tak příjemná. Takový typ stockholmského syndromu.
Ne moc příjemné čtení. Sex tady vychází jako něco divného a vulgárního, popisy upoceného břichatého Straneho mi navodí přesně ten pocit, který autorka asi chtěla podprahově vyvolat - není to milování, je to něco divného, co je nutné „ve jménu lásky“ přetrpět.
Ale nejsem si jistá, zda další nadbíhání ženatému pedagogovi na univerzitě měl být důsledek Vanessina pokřiveného vztahu k mužům, nebo prostě proto, že Vanessa byla holt taková…
Oceňuji, že v příběhu nic není černobílé a prvoplánové, hodnocení a případné odsudky jsou zejména na čtenáři.
Naprosto brilantní popis jedné zlomené duše. Velká poklona autorce za výjimečnou prvotinu a zároveň tak hlubokou schopnost introspekce. Jen tiše doufám,že je skutečně jen výplodem její zavíděníhodné imaginace ...
Na začátku mě maličko zmáhal pocit, že jde o romantickou klasiku. Studentka a její učitel, velká láska, tajné zamykání se ve třídě. Od poloviny jsem si naopak trochu přála, aby to byl "jen" ten obyčejný románek. Čte se těžce. S každou další stránkou se Vanessin život roztáčel na plné obrátky. Důvody jejích, zdánlivě nepochopitelných, činů lze najít v podtónech jejího vyprávění, které přechází mezi dvěma časovými liniemi. Minulost, tedy Vanessa dítě, které se vyhřívá na výsluní pozornosti zajímavého, dospělého muže, který vyzdvihuje její intelekt, podněcuje ji v tvorbě básní a vypráví jí o její velké budoucnosti. Pocit jedinečnosti a odlišnosti od davu ostatních, obyčejných studentů. A taky přítomnost-Vanessa dospělá žena, která se stále točí v kruhu. Příběh popisuje téměř mlhavé hranice mezi zneužitím a láskou, ale i obrovskou schopnost sebeklamu. V druhé linii i to, jakým způsobem dokáže trauma vychýlit život z jeho běžné trasy. Dluží oběť pomoc dalším obětem? Může láska někdy být součástí zneužívání a zneužívání součástí lásky?
(SPOILER)
Tohle se nečetlo lehce, ale zřejmě to mělo ten správný efekt, bylo mi během čtení opravdu úzko. Všechny popsané pocity hlavní hrdinky od zmatku, strachu, zadostiučinění až po nenávist byly popsány opravdu bravurně a to vlastně i celý její život, pro oběť jako je Vanessa to zkrátka nikdy neskončí a táhnout se to s ní bude navždy. Opravdu bych si přála jiný konec, ale to spíš pro svůj vlastní pocit, jelikož jinak se k příběhu hodí, je zkrátka krutě realistický. I když mě hlavní hrdinka občas štvala, bylo její chování vzhledem ke způsobenému traumatu naprosto očekávatelné. 15 leté dítě bez kamarádky kvůli které opustila domov, nemá dobrý vztah s rodiči a ocitne se pod drobnohledem učitele, kterého svým způsobem obdivuje, on si ji postupným oťukáváním dožene tam kam chce a poté není cesty zpět. Padne i typická hláška "vyspělá na svůj věk", která je jí vtloukána do hlavy, aby se cítila o to více výjimečná. Pro oběti nebývá výjimkou, že traumatické vzpomínky ze své mysli vytěsní a zůstane jen to "dobré" nebo více únosné. Ostatně přišla o řádné dětství a není šokující, že svým myšlením a chováním (např. dělání naschválů, neuklízení apod.) zůstala v 15 letech.
Hlavní padouch učitel Strane mě opravdu zvedal ze židle, veškerá jeho manipulace, slizké chování, vkrádání se do hlavy, obviňování a dělání ze sebe chudáka je vskutku typické pro podobné případy a chtělo se mi z toho zvracet. Ať už je jeho chování vrozené, nebo sám prožil nějaké trauma, nic z toho nedělá jeho činy snesitelnějšími.
Tutlání prestižní školy se nedivím, ostatně i reakce na hnutí "Me too" a veškeré obviňování obětí je něco, s čím se bohužel můžeme v dnešním světě setkat pomalu každý den. Doporučuji pro všechny kteří nemají slabý žaludek.
(SPOILER)
Má temná Vanessa. Název vystihující a trefný. Temnoty v knize jsem našla až až.
Knih na podobnou tématiku jsem už pár četla, ale tahle měla úplně jiný spád. Byla..jak to správně říct..šokující, víc než ty ostatní. Dějové linie byly, až do určité chvíle, naprosto jiné a nepředvídatelné. Celkově jsem měla o čem přemýšlet. Hlavně o tom, jak je vůbec možné zničit někomu psychicky život tak, aby neměl šanci žít, jak si zaslouží. Pro tohle se musí člověk nejspíš narodit. Narodit se pro to, aby manipuloval lidi (ze všech věkových skupin) ve svůj prospěch, aby ze všeho vyšel v tom nejlepším světle. I když nemusí působit takovým dojmem, schovává v sobě něco špatného. Každopádně ne každý mu to úplně žere. Ještě, že existují lidé, kteří nejsou tak naivní.
Skoro celej příběh jsem si říkala, jak sakra může být Vanessa tak naivní? Existuje bod zlomu, který ji ponoukal celý její život myslet na muže, který si její pozornost nezaslouží? Proč jednala tak, jak jednala a proč proboha necítí pocit úlevy, když Jacob spáchá sebevraždu? Pocit úlevy proto, že už nemusí přemýšlet jak ho zaujme a jak by se měla chovat, aby byla středem jeho pozornosti. Booože..to byla z její strany taková pitomost, zakořeněná od jejich 15-ti. Kde se stala chyba je ve hvězdách.
Každopádně..okamžiky, které popisovala, sex, který chtěla a vlastně i nechtěla, chvíle s ním strávené, které pro ni byly tak vzácné..
Chvílemi mi Vanessa přišla jako rozdvojená osobnost, neveděla jsem co myslí vážně a co ne, ale pořád doufám, že i když byl konec otevřený, nakonec si uvědomí svoji minulost, tu pak zahodí a po svém boku povede budoucnost a přítomnost :)).
„Skvělý“ příběh, šokující průběh, děsivé téma. Autorka si ukousla velké sousto a skvěle se s ním poprala!
Premyslim, zda knize dat 4* nebo 5*, nejspis zustanu u 4*, byly tam veci, ktere mi nesedely nebo naopak prisly zvlastni (je dost mozne, ze odstupem casu sve hodnoceni zmenim).
Ted k samotne knize.
Pribeh je silny a v dnesni dobe potrebny. Pokud se vas nekdo bude ptat, co by mela cist jejich dcera, ktera se dostava do puberty, doporucte jim tohle. Ac se jedna o opravdu tezkou cetbu, muze pomoct.
Nejvic se mi libilo, jak je v pribehu Vanessy duraz na “to pote” cim si prosla. Ze traumaticke prihody si clovek nese cely zivot a ovlivnuje nase rozhodnuti.
Doporucuji!!!!!!
Štítky knihy
americká literatura zneužívání pedofilie střední školy posedlost učitel a žák posttraumatická stresová porucha
(SPOILER) Uf. Tak tohle bylo opravdu velké sousto. V příběhu nebyla snad jediná postava, která by mě nějakým způsobem neštvala. Co bylo ale nejděsivější byly momenty Vanessiny derealizace. Autorka je dokázala popsat tak jednoduše a přitom tak výstižně, že jsem si vždy dokázala představit, jaké by to bylo na místě Vanessy.