Tých, čo sú v tme, nevidieť
Johannes Mario Simmel
Z nemeckého originálu Die im Dunkeln sieht man nicht. Najvzrušujúcejší román, aký kedy Simmel napísal. Za neuveriteľných okolností sa televízny reportér Daniel Ross dostane k záhadnému dokumentu, ktorého zverejnenie by vyvolalo pobúrenie celého ľudstva. Skutočne si Amerika a Sovietsky zväz už roku 1943 rozdelili svet? Frankfurt nad Mohanom, 11. februára 1984 - Daniel Ross, je na konci so silami. Užije smrteľnú dávku tabletiek na spanie. Kto je Mercedes, krásna mladá žena, fantastická bojovníčka za mier, ktorá Daniela vytrhne z náručia smrti a prináša mu neuveriteľnú správu, že jeho údajne dávno mŕtvy otec, bývalý nacistický agent, žije v Argentíne? Ross má svetu predstaviť tajný protokol z roku 1943. Netuší však, aká obrovská je sieť tajných služieb oboch superveľmocí, usilujúcich sa všetko ututlať. Daniel a Mercedes sa stávajú živými terčami profesionálnych zabijakov, ktorí chladnokrvne, jedného za druhým, likvidujú všetkých svedkov, čo sú ochotní verejne potvrdiť pravosť dokumentu...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1998 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Die im Dunkeln sieht man nicht, 1984
více info...
Přidat komentář
Dvacátá třetí kniha Johannese Maria Simmela. Jak se blížím pomalu ke konci tvorby JMS, nabývám dojmu, že mezi zbytkem knih, které mi ještě zbývá přečíst nenajdu žádnou novou uchvacují, ač z posledních knih JMS mám přečtenu snad jen jednu knížku, a to ještě povídkovou, které nemám rád. Říkám si, vše dobré, co JMS napsal, už jsem přečetl, zbylých deset knih bude už jen o tom, že je přečtu, ale žádná mě nepřekvapí. A pak přijde na řadu Ve tmě jsou jen temný stín. Další nečekaně úžasná kniha, která se snad čte sama. Myslím si, že veškeré knihy, které mají co do činění s nacistickou minulostí anebo 2. světovou válkou, jsou předem odsouzené k úspěchu. Neobyčejně dobře vymyšlený příběh, který jen potvrzuje, jak úzce jsou lidské životy propojeny z minulosti. Ač je autorem na začátku připomínáno, že jde pouze o fikci, proč by to vlastně nemohla být pravda, a když se s tímto shodnete, kniha vás zcela pohltí, protože o této fikci, ale řekněme, že by to mohla být pravda, chcete úporně vědět, jestli je skutečně fikcí nebo realitou. A když se konečně dostanete ke konci, kde vlastně pravdu nezjistíte, tak reakce na zveřejnění této fikce nebo reality jsou vlastně očekávatelné. Možná právě proto, že rok 2000, ke kterému fikce směřovala je již dvacet let za námi a jsme v relativním klidu v tom, že si můžeme říct, že tato fikce fikcí skutečně byla, otázka je, jak vnímali tuto knihu v roce 1985.
Mnou provedené hodnocení Simmelových knih není asi docela objektivní, ale tenhle autor to prostě dovede. Skoro by se dalo říci, že píše to, co by si čtenář přál (?). Ale za mě...opět něco, co za přečtení stojí.
Kniha se mi líbila, ale ne tak jako jiné knihy od Simmela. Dějová zápletka mi přijde trochu překombinovaná ale přesto knihu mohu doporučit.
Tak to se mi stalo poprvé, abych po tolika přečtených knihách od Simmela tuto četla s takovým donucením do konce.
Při hodnocení jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdami, jelikož mě knížka místy nudila. A to zejména v té první polovině. Jakmile jsem se však prokousala úvodní pasáží o tajném dokumentu, opravdu mě to chytlo a dočetla jsem nakonec jedním dechem.
Měla bych si zvyknout, že happy end je u Simmela opravdová rarita
Bohužel jsem nedočetla. Přibližně na sté stránce se mi kniha zavřela a já nemohla najít místo, kde jsem skončila. Brala jsem to jako znamení, protože mě kniha nudila, takže jsem jen četla a nevnímala. Z toho tedy plyne, proč jsem nemohla najít místo, kde se mi kniha zavřela :) Jinak zápletka zajímavá, proto dávám průměrné 3 *** :)
Simmela mám ráda, ale s touto knihou mi přijde, že mu jaksi dochází dech. Knížka není moc zábavná a je dlouhá. Každopádně zajímavá zápletka mě donutila ji dočíst do konce, ale podruhé už se k ní určitě nevrátím.
Autorovy další knížky
1976 | Láska je jen slovo |
1998 | Všichni lidé bratry jsou |
1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
2001 | Svůj kalich hořkosti |
2007 | A s klauny přišly slzy |
Kto má Simmelove romány rád, príde si na svoje. V knihách, ktoré som dosiaľ od neho čítal, často vyjadruje obavy nad vypuknutím ďalšej svetovej vojny ( druhá svetová, ktorá zasiahla jeho mladosť, zasiahla zásadne aj jeho zmýšľanie ) a frustráciu nad súčasným svetom ( i keď zomrel už dávnejšie, svet je rovnako šialený aj teraz ).