Tylda
Richard Pachman , František Pachman
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211047/bmid_tylda-211047.jpg
4
55
55
Román podle skutečného příběhu o lásce, naději, odvaze, transportech, terezínském ghettu a o tom, co válka napáchala v srdcích těch, kteří přežili...
Přidat komentář
Vlastně je divné napsat "další příběh z války," protože by ho to mohlo nějak ponižovat. Ale tak to vůbec nemyslím.
Podobných příběhů mohlo být vyprávěno šest milionů, ale většinu z nich po válce prostě neměl kdo vyprávět. A u těch, které ano, se čekalo mnohdy desítky let, než na vzpomínky trochu padne prach.
Moc hezky napsaný příběh. Autor vypráví osud své babičky a celé rodiny z Olomouce. Je to psané laskavě a s citem, i když jsou některé události velmi smutné. Částečně zjistíme, jak to vypadalo v Olomouci před a později ve válečném období. S Tyldou se procházíme městem a pokud jsou vám místa známá, je to určitě zesílený zážitek. Ale i pro ostatní je to silný příběh jedné rodiny, která i ve zlých časech drží pospolu.
Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - velmi dojímavý příběh plný lidí, kteří se nenechali zlomit příšernou dobou a dělali vše pro to, aby ji překonali. Konec byl hořkosladký, ostatně tak to u knih s touto tematikou bývá... Škoda, že některé postavy byly jen načrtnuty a dozvěděla jsem se o nich pouze to, že existovaly, a přitom byly velmi důležité, například Tyldina nejlepší kamarádka Ela mohla dostat více prostoru. Některé postavy mi naopak přišly takové vycpávkové. Co se týče spisovatelského řemesla, nemůžu autorovi nic vytknout, příběh se mi četl velmi pěkně, byť byl napsaný trošičku odlišným stylem, než na jaký jsme v moderní literatuře zvyklí.
Krásný a velmi silný příběh...o lásce, naději, síle aa o tom, co všechno je člověk schopný obětovat pro zachranu svých nejbližších...kolik lidí dnes je takových nezištných? Fakt krásné!
Styl jakým byla kniha napsána mi vyhovoval. Délka knihy přiměřená, příběh silný ostatně jaký příběh s tímto tématem není silný? Je to kniha která ma smysl..
Jossy: Jednak to není paskvil a za druhé Tylda se neprojela v peci ani nevylétla komínem, ale přežila půlroční věznění v Hagiboru a následně v Terezíně. Je vidět, že příběh knihy "znáte".
Je moc dojemné, že vnuk napsal knihu o své babičce Židovce provdané za dědečka katolíka a její rodině, která zahynula za holocaustu. Její maminka byla poslána transportem do Rigy a zastřelena. Autor zmiňuje i svůj vztah k babičce, dokumentární film Zapomenuté transporty a stolpersteiny (pamětní kameny zmizelých) v olomouckých ulicích.
Další kamínek do knihy o ,, Holocaustu" Ale moc si nejsem někdy jista, zda je to někdy pravda a někdy ne. Především autor uvadí o psychologii lidí. Moc ji tam nevidím, nebot mě připadá, že se ty lidé snažili strkat nos do písku. Snad dobře je tam popsané takový to lidský doufání, že se vrátí. Ale stejně jedna postava se mi tam líbila docela by se měla objevit i v dnešní době parlamentu. Byl to otec rodu, který zemřel před válkou, ale docela si odvodil dobu 30.let.
Stylem psaní mi kniha hodně připomínala Šikmý kostel 2.
Nosné téma je holokaust a koncentrační tábor. Pokud Vás tohle období dějin "oslovuje", knihu rozhodně nevynechejte.