Tyll
Daniel Kehlmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401650/bmid_tyll-LKK-401650.jpg
4
103
103
Daniel Kehlmann ve svém nejnovějším románu nechává ožít postavu středověkého kejklíře a jízlivého šprýmaře Tylla Eulenspiegela. Zasadil ho ovšem do období třicetileté války a spolu s Tyllovými osudy osobitým způsobem líčí některé historické události ve válkou a morem sužované Evropě. Eulenspiegel se narodil v rodině vesnického mlynáře. Jeho otec uměl číst, zabýval se záhadami světa, léčitelstvím a magií. To se mu stalo osudným: stal se obětí inkvizice. Tyll musí prchnout, na cestě zbídačelou zemí ho doprovází Nele ze sousední vesnice. Potkávají bezpočet prostých lidí i pár těch tzv. velkých: kata, kejklíře, učence, dostanou se ke dvoru zimního krále Fridricha Falckého, Tyll se setká i se švédským králem Gustavem Adolfem. Později je naverbován k vojsku a zúčastní se obléhání Brna. Osudy všech postav se spojují v působivý epos o lidské hlouposti a pověrčivosti, o náboženském fanatismu a pokrytectví, o moci umění a schopnosti manipulovat lidmi.... celý text
Přidat komentář
Cernohumorny, jizlivy, kruty, magicky pribeh prostych i "velkych" lidi v silenych casech. Kehlmann pise s neuveritelnou lehkosti o neuveritelne tezke dobe, vystavuje groteskni zrcadlo jak lidem nizkym i dobobym velikanum, tak absurdite doby/spolecnosti samotne.
Dlouho jsem nemel tak povznasejici ctenarsky zazitek, byt mi prislo, ze zhruba ve 3/4 ztratilo vypraveni (na okamzik) prehlednost. Genialni dialogy, doba pover a skutecne tmy (vzpomnel jsem si na Narrenturm a tanec muchomůrek), valka, tmarstvi, absurdita absurdit - opravdova vez blaznu.
"Tak je to ve světe zařízené. Žije několik skutečných lidí a pak jsou ti ostatní: armáda postav v pozadí, národ mravenců, hemžících se po zemi. Narodí se a umřou, jsou jako skvrny třepotavého života, ze kterých se skládá hejno ptáků - zmizí-li jeden, skoro se to nepozná. Lidí, na nichž záleží, je málo."
Čekal jsem víc - buď víc o třicetileté válce, o té hrůze mezi středověkem a novověkem, nebo o samotném Thyllovi Ulenspieglovi. Bylo tam vlastně oboje, možná ještě víc o Fridrichu Falckém. Dalo se to číst, ale nějaké nadšení se nedostavilo. Asi reklama na knihu byla větší, než její reálný dopad na mne. Ale alespoň ty souvislosti se tu objevily, zvlášť o vlivu stavovského povstání na třicetiletou válku, na význam Albrechta z Valdštejna, na Švédy, na Rakušany, na dopady na obyvatele. Takže možná lepší průměr?
Výborně napsané, čte se samo. Pokud jde dobu, je to dost povrchní, což je škoda a za mě jediná větší výtka. Podobné knihy: Bloudění (Durych), Kladivo na čarodějnice (Kaplický), Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (Grimmelshausen)
Fascinující a mimořádně autentický vhled do období třicetileté války. Je to vlastně série povídek, každá s jinou hlavní postavou, které všechny spojuje fiktivní postava Ulenspiegela - a samozřejmě zuřící válka. Příběhy v rozpětí jedné generace, která nepoznala nic než válku, pohledem všech sociálních vrstev, od vandráků až po krále. Je obdivuhodné, jak při své vrstevnatosti drží celá kniha pohromadě. Přitom je to dílo mimořádně čtivé - hodně dlouho jsem se nesetkal s knihou, kterou bych nebyl schopný odložit. Doporučuji každému, kdo má alespoň trošku zájem o historii (i když o třicetileté válce nemusíte dopředu vlastně nic vědět; reálie jsou podané naprosto srozumitelně uvnitř příběhu).
Vyprávění plyne jednoduše a přesto obsahuje složitou škálu pocitů z časů vleklého válečnictví a předčasného umírání. Nedokonalost rodící se vědy se ve stejně ponurém světě střetává s nepomíjející obratností kejklířství, šaškovství a přirozeného intelektu. Hranice mezi nimi je zatím neurčitá a není rozpoznatelné kdo stojí na které straně. Všechno je ve vleku dějin, aby posloužilo tahanicím králů o velikost jejich léna, bitevní slávu a moc, případně jako vzdálená inspirace pro vznik krásné literatury.
Kašpar, oběť, škodolibec, legenda, samaritán a vrah - to všechno je kejklíř Tyll, který prochází jednotlivými kapitolami knihy a třicetileté války. Román je doslova literární dort, vybroušený klenot, který je přes všechny zobrazované hrůzy požitek číst.
Známy kaukliar presadený do 17. storočia. Poznal sa so všetkými panovníkmi i učencami doby, hádam okrem Descartesa, Komenského a Pascala. Lišiacka kombinácia drsnej vážnosti (autentických dobových reálií, udalostí) a vtipnej hry (fikcie, legendy).
První třetinu jsem si říkal, že zdejší hodnocení je lehce přestřelený, nemohl jsem se naladit na Tyllovu vlnu. Když už jsem se s ním snažil udržet tempo, začalo klouzání v čase a zase jsem z toho začal bejt trochu nahořklej. Od poloviny už jsem si našel pevnej bod, zpětně se v myšlenkách vracel k předchozím stránkám a směrem k finále, tam už to bylo víc a víc vycizelovaný a já se mohl v klidu volíznout jako mlsnej kocour. Zaklapnout desky a říct si jenom, "Jo, dobrá práce. Takových slabších pět nebo silný čtyři. Tak si vyber, Dane."
"Nezomrieť, milá Alžbetka, to by bolo oveľa lepšie"
Hesse mixnuný s knihou o 30 ročnej vojne a jemným závanom zaklínača či got. Veľmi vyzdvihujem ako sa autor popasoval s témou nadprirodzena a jeho opisom, práve tu bolo spektrum emócií (kráľ a mor uf... o_O) a odpustil som aj "nešťavnaté" opisy kráľovského zákulisia. Keby sa kahleman venoval fantasy to by bol autor...
Možná 4,5, nicméně rozhodně jedna z nejlepších knih, která se ke mě letos dostala. KNIHA v pravém slova smyslu, velká počtem stran, příběhem a zejména stylem psaní. U některých kapitol mi trvalo se začíst, ale žádná nebyla vyloženě slabá a ta provázanost mě fascinovala. Měla jsem pocit, že se po mě chce, abych dávala pozor, protože každý detail i postava mohly být důležité a to mě moc bavilo. Tématika dost originální, osobně jsem ještě historickou fikcí z tohoto období nečetla a to, že se to silně dotýkalo našich dějin, byl bonus.
Kniha se sice jmenuje "Tyll", ale není o Enšpíglovi, ale o době třicetileté války. Představe si, že se vám blíží třicítka a nic jiného jste nepoznali, než-li válku. Jak Evropa mohla něco takového přežít, zemědělci byli připravování o úrodu, obchodovat se asi moc nedalo a jenom jste čekali, kdy vás která armáda vybrakuje, nebo vám vše zrekvíruje. Jak v té době mohly vůbec fungovat armády, které musel někdo vyzbrojit a nakrmit (na úkor ostatních). Tyll byl jenom průvodce touto dobou, která byla zlá a tak i některé jeho žerty byly kruté.
Zajímavý je i příběh Fridricha Falckého, který byl zvolen králem, a najednou neměl nic , ztratil spojence. V táboře švédského krále najednou zjistí, že ho nikdo nebere vážně.
Kniha je nádhernou freskou, doby o které moc nevíme a ani jí nerozumíme. Kdy díky náboženskému fanatismu a bezzásadovosti vypukla válka, která trvala 30 let.
Prostě zážitek. Můj manžel prohlásil - to je umění takto napsat knihu. Nezbývá než souhlasit.
Tak tahle kniha mi ještě dlouho bude vězet v hlavě. Osm příběhů, které spojuje třicetiletá válka a šašek Enšpígl. Ty příběhy jsou tak obyčejné, že bych je popsal několika větami. Když je ale čtete, z každé stránky na vás dýchá život. Na rozdíl od našeho veselého vtipálka Enšpígla je autorův Tyll obrazem tehdejší válečné apokalypsy, zosobněním hrůzy, strachu, hladu a lidské omezenosti. Povídka o Fridrichu Falckém a jeho ženě Alžbětě byla skvělá.
"Tak je to ve světe zařízené. Žije několik skutečných lidí a pak jsou ti ostatní: armáda postav v pozadí, národ mravenců, hemžících se po zemi. Narodí se a umřou, jsou jako skvrny třepotavého života, ze kterých se skládá hejno ptáků - zmizí-li jeden, skoro se to nepozná. Lidí, na nichž záleží, je málo."
V příbězích vystupují bezejmenní hrdinové vedle historických osobností, jako byl jezuita Athanasius Kircher, cestovatel Adam Olearius nebo fanatický katolík doktor Tesimond.
Němečtí recenzenti knihu vynášejí do oblak, pro mě nakonec zklamání. Je to jistě čtivě napsané, ale pohromadě to zase tolik nedrží, procesy inkvizice už byly popsány líp, stejně jako hrůzy třicetileté války. Autorův humor a ironie , shazující pověrčivost lidí, působí někdy až trochu dětinsky. Třeba "Sny o růžích a ohni" se odehrávají ve stejné době a myslím, že jsou nesrovnatelně lepší.
Krásná knížka, opravdu.V několika povídkách jsem byl úplně účastník.Jak je to napsáno,jednou děs, hrůza z války, podruhé ironie ale i odpor z chování osob.A Tyll, který se mihne někdy více někdy méně to s vámi celé projde.
Kniha je výborně napsaná, některé momentky jsou postaveny po literární stránce natolik dobře a zajímavě že jsem si je přečetla i vícekrát. Kniha je spíše souhrnem povídek, který mají společný motiv a zdánlivě i téma, nežli román. Na mě to nepůsobilo románově vůbec. Působilo to však velice intenzivně na zamyšlení i přes leckdy přímou rovinu, která si nehrála se slovy a přesto dovedl autor právě s nimi občas začarovat.
4,5/5
Kniha je bez debat skvěle napsaná, čtivým stylem, se sice výjimečným, ale dobrým slovním humorem. Příběh Eulenspiegela je chytlavý, rozdělení do několika kapitol vyprávěných vždy z pohledu někoho jiného mi též přišlo jako velice dobrý nápad i prostředek. Děje jsou uvěřitelné, atmosféra podaná, jakoby čtenář sám klopýtal někde krajinou a dějem. Vypsání hnusu některých postav je nedostižné, Kircher je mimořádně odpudivý „charakter“. Obecně je hnus doby popsán též dobře, oč úsporněji a mimochodem, o to působivěji (např. „záchrana“ čarodějnice jedním z minérů).
Nicméně si kladu otázku, co dál? Že je válka svinstvo, a ta zvaná třicetiletá svinstvem ještě neskutečně dlouhým, to tak nějak vím. Že by Tyll tak vynikal svými překvapivými kousky, toho v knize mnoho nebylo. Že bych přišel na něco nového, často se zamýšlel, ani to mi kniha příliš nepřinesla. A u „Enšpígla“ přece jen člověk čeká něco víc, než jen smutné vypsání osudu člověka vláčeného dějinami a uhýbajícího před velkými ranami. V tomto směru je pro mne kniha spíše zklamáním. Na celkové svižnosti jí u mne ubíraly i některé mučivě nekonečné popisy zejména myšlenkových pochodů některých lidí.
Štítky knihy
třicetiletá válka (1618-1648) německá literatura dějiny Evropy historické romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Tyll |
| 2007 | Vyměřování světa |
| 2012 |  Já a Kaminski |
| 2009 | Sláva |
| 2004 | Mahlerův čas |
Tohle je něco tak zvláštního, ale né jako divnýho, prostě odlišného a absolutně vybočujícího. Každá kapitola je o něčem jiném v jiným časovým úseku a s jinou zápletkou a postavami. A mně to skutečně vyhovovalo, to skákání, vzpomínání na předchozí pasáže a pro čtenáře pomalu dávkující věci, které s námi Enšpígl prožil. Tyll není prvoplánový hajzlík, umí být jedovatý, sarkastický a drzý, ale dle svého jména nastavuje hlavním postavám zrcadlo. Musím říct, že při závěrečných řádcích u kapitol o Fr. Falckém nebo po odchodu Nele mi naskakovala husí kůže. Jazyk je skvostný a překladatel si dal skutečně záležet. Prostě je to zcela něco jinýho a mě se to fack líbilo.