Tyranie blahobytu
Winfried Bauer
V technokraticky a byrokraticky organizovaném pracovním světě má člověk stále větší problémy prosadit se jako individuální, autonomní a ve své oblasti činnosti aktivní osoba. Byrokracie a státní správa na straně jedné a globálně operující hospodářské organizace na straně druhé nutí k přizpůsobování, v němž člověk přichází o svoji individualitu, nedokáže se identifikovat s prací a nakonec ani se svým soukromým životem. Ztrácí motivaci, jeho výkon klesá a sám tomuto tlaku podléhá, vnitřně se vzdává. V popředí moderní společnosti stojí dnes především rozmnožování blahobytu bez ohledu na všeobecné blaho a životy příštích generací …... celý text
Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 1997 , Volvox GlobatorOriginální název:
Tyrannei des Wohlstands, 1974
více info...
Přidat komentář
Bohužel, zklamání. Zajímavé jednotlivé myšlenky a kritické poznámky k dnešní době jsou takřka zabity bídným zpracováním. Co mi vadilo?
1, roztříštěnost témat. Autor se v každé podkapitole věnuje příliš mnoha věcem. Přeskakuje z jednoho tématu na druhé. Jako by psal o všem a tím pádem o ničem.
2, vágnost. Mnoho idejí a faktů bere autor za samozřejmé, třeba pojmy jako lidská přirozenost, autenticita apod. Ale dále je již nedefinuje. Není tak jasné, k čemu se vlastně vztahuje a zároveň tyto pojmy nikterak neproblematizuje.
3, nekonzistence. Autor se s nostalgií v oku často obrací do minulosti, kdy lidé měli autentičtější vztah k sobě navzájem, přírodě apod. Ale zároveň pak dodává, že minulé doby byly stejně zavrženíhodné jako doba dnešní. Dále kritizuje současné direktivní vedení pracovníků, kdy dříve byli zaměstnanci více loajální a zapálení do práce. Ale je to tak opravdu? Co dělníci v 19. století v Británii? Apod.
Kniha tak působí jako pamflet, jako laciné rozhořčení a dštění síry a ohně na dnešní hrozivou společností. Ale jako soudržný, sevřený text kniha neobstojí. Je příliš roztříštěný, bez hloubky, bez argumentace. Zajímavou kritiku a vhledy do fungování dnešní společnosti tak zabíjí amatérské zpracování.
Kniha je bezpochyby nadčasová (z roku 1988). Myšlenky jsou velmi moudré. Autor výstižně vystihuje fungování společenských struktur, procesů a současného smýšlení společnosti. Příčinu zániku lidské individuality v ekonomizovaném životě vidí v hospodářském růstu, který se tváří jako nekonečně prosperující. Vědomí, že životní prostředí se mění, ale člověk je líný s tím něco udělat - jak přesné...
Kniha je dobrým odrazovým můstkem pro ty, kteří se chtějí zamýšlet nad tím, proč se cítíme v dnešním světě tak ztracení. Nastiňuje hlavní příčiny a potenciální východiska ze zacyklenosti, kterou si lidé ovládáni žádostmi, pýchou a sobectvím během staletích vytvořili.
Neodpovědnost za společenskou situaci, byrokracie, ničení životního prostředí, nefungující vzdělávací systém současných generací, anonymita, egoismus, ekonomizace člověka i jeho tvořivé síly na zboží, ... Člověk upřednostňuje osobní blahobyt, místo obecného blaha. Směřování proti smyslu života, dobrovolné vzdávání se a přizpůsobování, nahrazování duchovních hodnot materiálními pseudohodnotami - hledání úniků, osamocení ve světě, pocit nenaplnění, ... Na to vše autor naráží, rozebírá a propojuje.
Je pravda, že témata jsou v průběhu knihy roztříštěná, a každá oblast by si zasloužila delší zpracování - tedy více kapitol. Témata se ale i ve skutečnosti velmi prolínají - vždy je nutné vztahovat se k celku problematiky, navíc forma úvah patrně byla autorovým cílem. Ovšem člověk musí umět pozorně číst, aby knize porozuměl, a nevytrhávat jevy z kontextu - za mě nejlépe knihu číst se vztažením na vlastní život.