U jezera
David James Poissant
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/495818/bmid_u-jezera-63ee78c1822d8.jpg
4
81
81
Rodina Starlingových se pravidelně sjíždí z různých koutů Spojených států do prázdninového domku u jezera v Severní Karolíně. Dvakrát do roka se tu setkávají rodiče Richard a Lisa, akademikové z Cornellovy univerzity, se syny Michaelem a Thadem a jejich partnery Diane a Jakem. Tato tradice bude ovšem brzy minulostí – rodiče se dům nečekaně rozhodli prodat a strávit penzi na Floridě. Všechny tak čeká poslední víkend u jezera. Poklidné setkání však naruší tragická událost, jíž se Starlingovi stanou svědky, a na povrch vyplaví tajemství, která před sebou jednotliví členové rodiny dlouho skrývali. Román U jezera řadí Davida Jamese Poissanta mezi nejlepší jižanské autory současnosti. Toto sebevědomé, důvtipné a hluboce procítěné dílo upomene na klasiku ze 60. či 70. let.... celý text
Přidat komentář
Tohle mi dalo ze začátku zabrat. Nejdřív tragická akce, pak ale akce téměř žádná. Postupně jsem se na postavy dokázala naladit a čtení si užila.
Tahle kniha mě hodně oslovila. Všechny strachy, které v sobě jako rodiče i partneři nosíme. Kompromisy, bez nichž vztahy nemohou fungovat, tajemství, která všichni máme, lži, nesplněné sny a ztráty, ale také láska a odpuštění. Možná by si tyhle knihu měl přečíst každý rodič, partner i děti, aby mu pomohla pochopit mnohé o vztazích v rodině, které jsou mnohdy tak zraňující, křehké a přesto silné. Finále je laskavé a nadějeplné.
„Celý rok toužil po odpuštění. Ale tohle je mnohem lepší. Tohle je manželství. Tohle je láska. Láska znamená vláčet s sebou minulost – mrtvé děti, polorozpadlé domy, nevěru navěšenou na zádech -, a přesto pokračovat.“
„Mateřská láska: beznadějná, navždycky neopětovaná anebo opětovaná, ale jen jakousi mdlou, zastřenou intenzitou, jako hvězda, kterou pozorujete přes příliš mnoho zrcadel, přes příliš tlusté a zašlé sklo. Jako matka svému dítěti dáváte veškerou svou lásku, protože vaše láska – pokud je ryzí a ušlechtilá a opravdová – byla odjakživa určena k tomu, abyste jí rozdala.“
Nádherná sonda do života jedné rodiny. Žijeme vedle sebe a spoustu toho o sobě nevíme.
Nečekaná tragédie, jíž byli účastni, v nich probudila vlastní tajemství, s kterými se potřebují srovnat a možná je i někomu konečně prozradit. Pobyt na chatě u jezera tak bude pro leckterého z rodiny Starlingových velmi překvapivý, ač velmi často nehezky.
Příběh pěkně plyne, poznáváme na přeskáčku jednotlivé postavy a děláme si k nim vztah, který nemusí být vždy nakloněný (zvlášť Michael mě štval skoro od první minuty a asi nepřestal). Kniha nebyla špatná, prostě o tom, že každý si s sebou vlečeme nějaké to břímě. A některé momenty byly velmi vyvedené. Ale ke konci mi knížka připadala už nějak přespříliš natahovaná, takové to, touhle kapitolou to skončí. A ono ne. A tak se to táhlo docela dlouho (čteno ve čtečce, takže mě nemohla varovat zbývající tloušťka knihy). Možná taková ta potřeba vše dokončit a doříci úplně a zcela, je někdy i nadbytečná.
(SPOILER)
Román U jezera předkládá psychologické generační drama. Na místě rodinných dovolených se o víkendu setkávají rodiče, úspěšní akademici, se svými méně úspěšnými dospělými syny a jejich partnery. Každá z postav prochází nějakým složitým životním obdobím, každý z nich má nějaké plány, většina skrývá nějaké problémy a omyly, které po nečekané tragické události začnou vyplouvat na povrch. Umístění děje k jezeru působí v této souvislosti až symbolicky.
Začátek knihy mě nadchnul, děj mě upoutal už po prvních stranách, příběh se rozjíždí rychle. Postupně jsem však měla menší problém s tou velkou spoustou osobních dramat na jednu rodinu. Postavy jsou vykresleny velmi přesvědčivě, plasticky, přešlapy jednotlivců také, ale jako celek to na mě nepůsobilo tak, jak by mělo. Bylo to zvláštně unavující, bylo toho moc.
Pohádkově optimistický konec mně nevadil, dát postavám naději je dobré a zároveň to ještě neznamená, že to v budoucnu skutečně zvládnou. Já osobně bych si na syny z tohoto románu určitě nevsadila.
3,5*
I když jsem o této knize věděla, nehnala jsem se k ní a neměla od ní žádná očekávání. Dílo mě však příjemně překvapilo. Rozebírá události v rodině Starlingových po 3 dny, kdy tráví čas na jejich chatě (nečekaně u jezera ;) ). Na povrch vyjdou tajemství nepěkná, ale i celkem milá. Hned na začátku knihy děj nabírá spád a hlavní hrdinové se stávají svědky tragické nehody. Ta částečně ovlivní i jejich rozhodnutí prozradit ona tajemství. Kniha se dobře četla, líbily se mi pohledy různých členů na stejnou situaci a také to, že vlastně každou kapitolu reprezentoval jiný člen rodiny. Konec mě nakonec trošinku zklamal, ale ne nijak významně. Dávám 4 hvězdičky z 5, jelikož asi v budoucnu nebudu mít potřebu si knihu přečíst znovu :)
Depresivní, ale překvapivě příjemně napsané. Ideální pro přicházející podzim.
Toto bylo velmi příjemné překvapení. Příběh o jedné rodině, která se i s partnery dětí sejde na poslední víkend na chatě u jezera. Každý má nějaké své bolístky a tajemství, které během 3 dnů pod vlivem brzkého prodeje chaty a nešťastné události u jezera, postupně vyplouvají na povrch. Velice pěkne se to četlo a hlavně rozporuplný a občas nesnesitelný Michael mě bavil. Závěrem zazněl opatrný optimismus do budoucna a i já jej přeju postavám.
David James Poissant předvedl dramatickou jízdu od samého začátku. Čím však začít?! Téma, které kniha U jezera zpracovává není pro čtenáře ani jiné druhy lidí neznáme. Němá tajemství a latentní civilizační problémy, a to pouze ve dvou dnech! Autor poutavě svádí dohromady na jeden víkend jednu dysfunkční rodinu. Výsledkem je napínavé emočně nabité rodinné drama (nikoliv však šokující), které odhaluje jednotlivé kostlivce, které straší ve skříních každého člena rodiny Starlingových. A toto je přesně typ literatury pro mne. Musím rovněž uznat, že mi po delší době imponovalo číst o lidech mého věku. Žádné fantaskno, žádná magie. Tady na vás dýchá zkrátka běžný život. Takže za mne určitě s Poissantem nešlápnete vedle.
Knížka od neznámého autora se mi četla moc dobře (takový "americký Haddon"), od prvních stránek. Americké to je, ale přijatelně, politiky jen malinko, jinak vztahy, myšlenky, věci, o kterých se dlouho nemluví a nakonec ano. A několik silných scén, napsaných tak, až se tají dech... A dokonce i trochu pousmání. Všechny postavy mě zajímaly, nejvíce asi matka dospělých dětí Lisa. Autora si rozhodně pohlídám.
Jeden víkend na rodinné chatě a tragédie, která se odehraje opodál a která zamíchá kartami všech zúčastněných. Ten, kdo má rád psychologická dramata si rozhodně přijde na své. Dříve či později totiž vyplují na povrch tajemství jednotlivých osob, o nichž ostatní nevědí, a nebo se je snaží delší dobu ignorovat. Po víkendové "terapii" dojde k pořádnému vztahovému restartu a já bych za něj dala autorovi plný počet hvězdiček, ale závěr mne trochu zklamal, měla jsem bohužel jiné očekávání.
Kdo má rád "rodinné zabíjačky", ten si to užije. Během jednoho víkendu u jezera dojde na třinácté komnaty všech zúčastněných. Ačkoli jsou přítomni všichni obvyklí podezřejí, tj. nevěra, alkohlismus, gay problematika, těhotentství, tak je to zpracováno velmi čtivě a uvěřitelně. Mimo výše uvedeného se děj dotkne i univerzitního prostředí, americké politiky, náboženkých otázek, umělecké branže, existenčních starostí...
Pozoruhodné rodinné drama. Vyprávění plyne svižně, zároveň však obsahuje také několik scénických momentů, během kterých atmosféra houstne a napětí graduje. Žádnou z hlavních postav jsem si neoblíbila, ale o to věrohodněji působí (jak samotní aktéři, tak jejich vzájemné problémové vztahy). Byť se autor nevyhne jistému klišé, velmi dobře vyznívá jeho snaha jednání všech členů více či méně dysfunkční rodiny porozumět a hlavně nikoho nesoudit.
U jezera
Ach tihle Starlingovi..... jejich poslední společný pobyt na rodinné chatě u jezera odstartuje tragická událost jiné rodiny... a je odšpuntováno. Vše, co je mezi nimi v různých vzájemných vztazích vygraduje a těch pár společně strávených dní je katarzí, která přináší naději. Žádná romantická selanka, strašně jim přejete, aby to vyšlo, a sami pro sebe si přejete, stát se o trochu lepším člověkem.... hlavně pro své nejbližší.