U kolejí
Héctor Tizón
Co ve své zemi zanechává ten, jenž z ní odchází? A co v ní nachází ten, jenž se vrací? Z vyhnanství či z dospělosti se člověk vrací na místo, kde se odehrála minulost, do země, jež je stále stejná. Nevinný pohled dítěte a moudrost člověka, který mnoho zažil a viděl, aniž se hnul z místa, se proplétají se zmařenými sny, s dalekou válkou, která probleskne v jediném obrazu: zranění vojáci ve vlaku. Tyto povídky, které Tizón napsal v letech 1958 a 1959, byly poprvé publikovány v roce 1960 v Mexiku. Všudypřítomný prvek a zároveň metaforu v nich představuje vlak, který je symbolem prchavé vize zanikajícího světa i příslibem cesty do daleka a stejně jako Tizónova próza utváří spojnici mezi dvěma světy a kulturami. V emotivní předmluvě sám autor přiznává, že v této knize se nachází „jádro téměř celého mého pozdějšího díla, jež pojednává o čase, cestě, vyhnanství a návratu – má Odysseova jizva“.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2019 , RunaOriginální název:
A un costado de los rieles, 1960
více info...
Přidat komentář
![4 z 5 4 z 5](img/content/ratings/4.png)
Je to přesně jak píše uživatel pajorah. První povídka působí jako zjevení a připomněla mi svou zastřenou snovostí a přitom syrovostí styl Juana Rulfa. Další jsou ale už jen takové miniatury, často se sociálním podtextem, co neurazí, ale ani příliš nenadchnou. Ale jinak je Tizón výborný vypravěč a doporučuji spíše jeho romány jako třeba vynikající Muž odjinud.
![pajaroh pajaroh](https://www.databazeknih.cz/img/users/11_/118929/m_pajaroh-zBG.jpg?v=1563526824)
![3 z 5 3 z 5](img/content/ratings/3.png)
První povídka mě nadchla správnou dávkou melancholie z návratu a dětství, pěknými popisy míst. Ty další už byly smutnější, krutější, kratší, spíš jako krátká vzpomínka, a ta poetika první mi chyběla.
![2 z 5 2 z 5](img/content/ratings/2.png)
Hodně depresivní povídky. Myslela jsem, že ani nedočtu, ale nakonec jsme to dala. Těmto knihám se spíš vyhýbám.
![katerina5544 katerina5544](https://www.databazeknih.cz/img/users/67_/67802/m_katerina5544-MX7.jpg?v=1626815159)
![5 z 5 5 z 5](img/content/ratings/5.png)
Knizecka utla ale plna zajimavych a smutnych pribehu. Mam z ni takovy melancholicky pocit. Pribehy ctive a udalosti v nich nekdy krute a nespravedlive. Doporucuji k precteni.
Štítky knihy
prvotina vlaky povídky útěk exil psychologické příběhy Argentina argentinská literatura hispanoamerická literatura návraty domůČást díla
![]() |
Belzebubův syn 1960 |
![]() |
Cirkus 1960 |
![]() |
Dvojčata 1960 |
![]() |
Hranice 1960 |
![]() |
Kronika Velké války 1960 |
Autorovy další knížky
2006 | ![]() |
2015 | ![]() |
2020 | ![]() |
2016 | ![]() |
2019 | ![]() |
Krom mapování zla v lidech je v Tizónových povídkách přítomné i téma cesty a návratu symbolizovaného vlakem. V těchto raných povídkách je ještě cesta příslibem. V pozdějších novelách, poznamenaných exilovým prožitkem, jde spíš o návrat a to návrat, který není možný. Můžeme se vrátit na staré místo, ale změny, které proběhly v době naší nepřítomnosti, činí celistvý návrat nemožným.