U kolejí

U kolejí
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427821/bmid_u-koleji-EuU-427821.jpg 3 6 6

Co ve své zemi zanechává ten, jenž z ní odchází? A co v ní nachází ten, jenž se vrací? Z vyhnanství či z dospělosti se člověk vrací na místo, kde se odehrála minulost, do země, jež je stále stejná. Nevinný pohled dítěte a moudrost člověka, který mnoho zažil a viděl, aniž se hnul z místa, se proplétají se zmařenými sny, s dalekou válkou, která probleskne v jediném obrazu: zranění vojáci ve vlaku. Tyto povídky, které Tizón napsal v letech 1958 a 1959, byly poprvé publikovány v roce 1960 v Mexiku. Všudypřítomný prvek a zároveň metaforu v nich představuje vlak, který je symbolem prchavé vize zanikajícího světa i příslibem cesty do daleka a stejně jako Tizónova próza utváří spojnici mezi dvěma světy a kulturami. V emotivní předmluvě sám autor přiznává, že v této knize se nachází „jádro téměř celého mého pozdějšího díla, jež pojednává o čase, cestě, vyhnanství a návratu – má Odysseova jizva“.... celý text

Literatura světová Povídky
Vydáno: , Runa
Originální název:

A un costado de los rieles, 1960


více info...

Přidat komentář

Martin1950
01.10.2023 3 z 5

Krom mapování zla v lidech je v Tizónových povídkách přítomné i téma cesty a návratu symbolizovaného vlakem. V těchto raných povídkách je ještě cesta příslibem. V pozdějších novelách, poznamenaných exilovým prožitkem, jde spíš o návrat a to návrat, který není možný. Můžeme se vrátit na staré místo, ale změny, které proběhly v době naší nepřítomnosti, činí celistvý návrat nemožným.

puml
17.05.2020 4 z 5

Je to přesně jak píše uživatel pajorah. První povídka působí jako zjevení a připomněla mi svou zastřenou snovostí a přitom syrovostí styl Juana Rulfa. Další jsou ale už jen takové miniatury, často se sociálním podtextem, co neurazí, ale ani příliš nenadchnou. Ale jinak je Tizón výborný vypravěč a doporučuji spíše jeho romány jako třeba vynikající Muž odjinud.


pajaroh
21.02.2020 3 z 5

První povídka mě nadchla správnou dávkou melancholie z návratu a dětství, pěknými popisy míst. Ty další už byly smutnější, krutější, kratší, spíš jako krátká vzpomínka, a ta poetika první mi chyběla.

Dixinka
15.02.2020 2 z 5

Hodně depresivní povídky. Myslela jsem, že ani nedočtu, ale nakonec jsme to dala. Těmto knihám se spíš vyhýbám.

katerina5544
18.01.2020 5 z 5

Knizecka utla ale plna zajimavych a smutnych pribehu. Mam z ni takovy melancholicky pocit. Pribehy ctive a udalosti v nich nekdy krute a nespravedlive. Doporucuji k precteni.