U nás IV

26.07.2024

Perfektní čtení.

30.08.2023

Za mladých let jsem při zmínce o Jiráskových knihách vrtěla hlavou. Jen to ne, dlouhé, ukecané, nudné....Ale uplynulo pár let a ejhle, žádná nuda, naopak! Pravdivá historie která se čte jako dobrodružný román, poetické popisy přírody, měst, lidí i počasí, zabydlenost opravdovými osobnostmi našich dějin, vše čtivé a do sebe zapadající. Prostě je potřeba ke čtení mistra Jiráska patřičně dozrát....

01.02.2021

Hrozně rád bych věděl, zda i naši potomci si v době svého zrání najdou cestu k této nádherné literatuře. Já jsem se poprvé pokusil číst kroniku “U nás” asi tak v 36 letech a potupně jsem ztroskotal. Nyní (58), jsem si na konci tohoto úžasného díla začal připadat stejně opuštěný, jako “Pádolští”. Co teď, do jaké knihy se mám pustit....
Pane Jirásku! Děkuji.

13.05.2020

Zeměžluč zakončila všechny osudy Jiráskových postav. A jednalo se o díl, který byl asi tím nejtemnějším ze všech čtyř. Ať už se jedná o postavu Domáňové, která dlouhodobě trpěla na statku se svým mužem... nebo o farářově kutání v zemi, které se neukázalo tak výnosné, jak si představoval. Celé dílo U nás bych doporučil. Je škoda, že čtení Jiráska trpí hlavně tím, jak je od mala lidem vnucován jako povinná četba. Jen málo lidí se potom k němu vrátí samo od sebe, aby potom zjistili, jak dobré jeho romány jsou.

27.04.2020

Navazuji na svůj komentář prvního, druhého a třetího dílu.
Jirásek je mistr. To se nedá jinak říci. Jak pracuje s novým motivem touhy po budování uhelného dolu, jak buduje atmosféru strachu s novým komisarem, který byl do Padolí instalován vrchností, a zároveň atmosféru uvolnění roku 1848, to je dokonalé. Škarohlíd by Jiráskovi chtěl vytknout, že završí své dílo šťastnou revolucí a koncem roboty, ale (nebudu prozrazovat) není to tak. Je to dramatik se smyslem nejen pro kompozici a živost postav i konfliktů, ale i pro výstavbu životního pocitu. Celku. Analýzy společnosti.
Motiv Domáňové, v podstatě oběti domácího násilí skvěle předznamenává Glazarové Advent nebo Waltariho Cizinec přichází. Je to hluboká psychologická sonda.
Dlouho jsem se rozhodoval, jestli mám U nás vzít do ruky. Až do svých 46 let jsem si říkal, že F. L. Věka a Temno nic nepřekoná a že si nechci Jiráska "zkazit". Ale nelituju. Přes měsíc jsem se nemohl dočkat, až zase budu pokračovat ve čtení, Jirásek mne neustále držel v napětí, smutku i radosti, neustále mě překvapoval a umožnil mi plastický výlet do Hronova před polovinou 19. století. Společnost měla jiné mantinely, ano, ale lidi jsou stále stejní. A ti Jiráskovi nejsou edukační nebo propagační plakát, jak si asi mnozí myslí - jsou to živí lidé, jejichž osudy se proplétají (často nečekaně) a jsou ve svém snažení jak zatraceníhodní tak obdivuhodní.
Vážený pane Jirásku, velmi Vás obdivuji!

04.03.2020

Doporučuji číst kroniku U nás od prvního dílu, získáte krásně vystižený obraz druhé poloviny 19. století a života lidí v této době nejen na Náchodsku. Doporučuji tomu, kdo nejde pouze po ději, ale rád hledá potěšení i inspiraci v dobrém popisu míst a lidských charakterů. Ovšem ani děj nechybí, Jirásek román zalidnil obrovským množstvím historicky významných postav, ale i běžných lidí, kteří žijí své mnohdy napínavé osudy stejně jako dnes. Kniha působí idylicky, ovšem u mnohých pasáží si musíte říct, jak lehce a pohodlně se nám žije dnes. Jen ty lidské charaktery, ty se nemění...