U nás II. - Novina
Alois Jirásek
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Mimořádné dílo české literatury - poetické, dramatické, zábavné, čtivé. Přitom je to o obyčejném životě obyčejných lidí žijících v jednom krásném a drsném koutě naší země.
Jedna z nejhezčích sérií od Jiráska pokračuje. Hrdinka prvního románu se pomalu odsunula k vedlejším postavám a ke slovu se dostává Havlovický se svou nekončící snahou o zvelebení kraje a lidu. Znovu jde o čtivý příběh, o krásnou Jiráskovu poctu rodnému Hronovu.
Navazuji na svůj komentář z prvního dílu.
Je to dramatická kompozice, která vrcholí katastrofou. Ať už jí je požár, nebo cholera (obzvlášť pěkné čtení v době kovidu 19), politická situace s Metternichem v čele, upadající tkalcovské řemeslo a samozřejmě poměry malého města. Je to opět plastické, vynikajicí vyprávění, jehož motorem je páter Havlovický. Na něm by mohl leckterý kritik, který se štítí Jiráska, krásně ukázat, jak barvotiskový Jirásek je. Ale v tom případě to nečetl pozorně. Havlovický pochybuje, Havlovický se sám zmítá mezi kněžským povoláním a ušlechtilými idejemi svého učitele Bernarda Bolzana, kterému se místní inteligence vysmívá a platonickou láskou k paní "důchodňové", která by byla ráda i opětována. I v dalších dílech Havlovický pochybuje, když vidí, jak evangelický pastor Bergmann má rodinu, která ho naplňuje. Havlovický je pozitivním vzorem, ale platí za to vysokou cenu.
Tedy druhý díl je opět vynikajicí, blížící se cholera mění charaktery, je to zpráva o lidech, jako jsme my dnes, a to i v karanténě.
Doporučuji všemi deseti!
První díl kroniky U nás čtenáře chytne a už nepustí a plynule musí přejít k dílu druhému. Spousta čtivě popsaných historických detailů a zajímavé děje. Další životní osudy postav z prvního dílu jej provedou Hronovem i jeho okolím a poskytnou dokonalý obrázek života ve druhé polovině 19. stol. Občas trošku naivní vlastenecké nadšení je místy úsměvné, ale i jinak Jiráskovi humor nechybí. Vyzkoušejte sami.
Kniha rozvíjí osudy lidí z Podolí, jejich život, i nástup nového kněze do Podolí, kde zavádí pokrok, který lidem nejde na rozum. Můj názor je ten, že kniha ukazuje i psychiku lidí, jejich charaktery podle toho níž naši předci říkali a do dnes to platí ,, V nouzi poznáš přátelé".Jednou jsi dole, jednou nahoře. Pokud se ti dobře daří, tak ihned nastupuje lidská závist, ale stane se opačně, že jsi pyšný. atd. Ovšem je zde také popsaná doba po napoleonských válkách, kdy v Evropě řádila cholera a teprve v téhle situaci se ukázal charakter lidí, kteří moc v oblibě nebyli.
Autorovy další knížky
1970 | Staré pověsti české |
1951 | Psohlavci |
1965 | F. L. Věk I. |
2000 | Temno |
1955 | Z Čech až na konec světa |
Perfektní kniha.