Když peklo zamrzlo
Mike Mignola , John Arcudi
Ú.P.V.O.: Peklo na zemi série
< 7. díl >
Po katastrofálních událostech z Pánova návratu vede znovuoživlý ruského oddělení okultních věd, spolu s agentkou Giaroccovou, jednotku vojáků skrz sněhovou bouři, aby se utkali s příšerami a démony z pekla. Johann mezitím vede záchrannou misi do trosek Chicaga, aby našel pohřešovanou skupinu agentů. Najdou však jen šířící se nákazu a armádu zmutovaných lidí.... celý text
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2024 , Comics CentrumOriginální název:
A Cold Day in Hell
více info...
Přidat komentář
„Jen pojďte,
parchanti!
Chcípnete stejně
jako ti před vámi!“
(Když Peklo zamrzlo)
Sedmá část odnože Ú.P.V.O. Peklo na Zemi je rozdělena na dva příběhy. Pustina (Kresba: Laurence Campbell) a Když Peklo zamrzlo (Kresba: Peter Snejbjerg). Tak že, jak jste určitě pochopili, Mike Mignola má jen scénář a aby se neřeklo, nakreslil si spolu s Dave Stewartem, obálku. Už jsem na to jednou (možná vícekrát) upozorňoval, jak je to od mistra hnusný. (Tak to je možná poprvé). Já si vlastně kupuju Mignolu bez Mignoli. Rozhodně nemám stoprocentního mistra.
Citát: Byl jsi dobrej chlap. Fakticky mě mrzí, že jsem tě musel zastřelit. (Pustina)
Po nějakým Peteru Snejbjergovi bych možná nikdy ani neštěknul. Ale protože je v mé oblíbené sérii, musím jeho kresbu strpět. Na Laurence Campbella jsem si už tak nějak zvyknul, ale přiznejme si, není to klasická kresba Mike Mignoli – jen jeho napodobování a ne zrovna moc povedené. A protože se tvůrcům v celém univerzu Hellboy udělují licence, aby mohli kopírovat styl M.M. tak si tak říkám, zda je vůbec Mike Mignola tak jedinečný, když ho všichni můžou (a někdy i perfektně dokážou) kopírovat.
Citát: Mohlo to dopadnout líp. (Když Peklo zamrzlo)
A teď něco ke scénáři.
V příběhu „Pustina“ to byla ubohost. Několik absolutně nelogických situací u kterých jsem skřípal zubama. Něco málo najdete v komentáři u této povídky a víc se k tomu nebudu vyjadřovat. Kdyby totiž jo, byly by to spoilery jako prase. Oslí můstky prostě musí být, aby příběh pokračoval tam, kam tvůrci chtějí. Ale někdy všeho moc škodí. „Jak říká kámoš: Všichni máme jednu díru do prdele.“ (Pustina)
V příběhu „Když Peklo zamrzlo“ jsem už skoro brečel. Obsahově je to furt to samé. Někam se vydají někoho zachránit a pak jen bojují z příšerama. Místo, aby se tvůrci věnovali budoucnosti, neustále se vrací do minulosti. Děj se nikam nehne. A tak to může klidně pokračovat dalších pět šest knih.
Citát: Mokrej šátek plynovou masku nenahradí, ale je to lepší než nic. (Pustina)
Úvodní Pustina je super akční horor s důrazem na postavy, vlastně něco jako Živí mrtví ze světa Ú.P.V.O., jen je myslím delší než bylo nutné. Titulní příběh pak nabízí něco podobného a zároveň jiného. Obzvlášť ředitel Ničajko se i díky tomu, co zde předvádí, pomalu a jistě stává mým velkým oblíbencem. Nicméně úplně jsem nepochopil, proč do toho všeho museli pánové Mignola a Arcudi tak zvláštně, zbytečně a na sílu zakomponovat také Abea.
Všechno je to vlastně takový průměrný seriál s nadpřirozenem. V této epizodě se odehrávají dva příběhy, z nichž je zajimavý asi tak jeden moment v druhé části. Pokud se to ale vezme jako rozvleklý seriál na pokračování, který ma jednoduše vystavěné epizody - pátrání v určité lokaci, boj s příšerou, návrat, nějaké to nalákání na příšté, - tak to vcelku funguje. Jaksi se to ale míjí jak s komiksem, tak s důstojností Mignolova odkazu...