Upír
Mike Mignola
Po katastrofálních událostech vylíčených v Ú.P.V.O. 15: 1948 se prokletý agent Simon Anders vydává na trestnou výpravu proti všem upírům světa! Otevírá se další temná kapitola v historii Úřadu, která nás tentokrát zavede... do Českého Krumlova, kde mají, už od temného středověku, zlé síly svou základnu.
Literatura světová Dobrodružné Komiksy
Vydáno: 2022 , Comics CentrumOriginální název:
Vampire, 2013
více info...
Přidat komentář
„Cítíš,
jak proudí
krev
oněch mrtvých panem
v tvých žilách?“
(Český Krumlov. Československo. 1948)
Ačkoliv se tento příběh částečně odehrává v Českém Krumlově, rozesmutnilo mě, že v Předmluvě se Gabriel Bá ani Fábio Moon o tomto faktu vůbec nezmínili. Naopak ve Skicáři na konci tohoto svazku se toho o Čekém Krumlově a postavách tam žijících, dozvíte o hodně více. V úvodních i dalších stránkám pak zcela jasně rozpoznávám lesy v okolí Českého Krumlova i město samotné.
Malá ochutnávka:
Ty sestra mě zavedly k rozvalinám, kde prováděly svý rituály. Nevím, kde to bylo, ale scházeli se tam všichni upíři, aby uctívali svou královnu. Nějakou bohyni. ...Hekaté... Ale pokud se na tom místě scházejí upíři, musí na něm bejt něco zvláštního. ...Třeba by se tam dalo zjistit, kam po tom obřadu odcházejí, a najít je...
Toto je příběh Agenta Anderse. Je na konci svých sil. Hlavně psychických. V jednom kuse má vztek na všechno a na všechny. A tak se vydává na lov upírů. Tak že jaký si spin-off nebo spíš samostatný příběh … one man show. Jenže z poznámek pod čarou, zřejmě pana Dorta nebo pana Trojana, jsem začal chápat, že scénáristé ani kreslíři tohoto příběhu toho o Českém Krumlovu a jeho historii moc nevědí. Ale to rozhodně není nějaký problém. Každá historie v těchto příbězích se zakládá na faktech jen okrajově. Ostatní je jen fantazie tvůrců.
Citát: Teď jsme stejného druhu. Nikdy nezemřeš.
Ovšem závěrečné vyvrcholení „v srdci hada“ (Vltava) je strhující. A možná se budete divit, co všechno agent Simon Anders zažije a hlavně jak se s tím vypořádá. A musím uznat, že myšlenka, kdy je zde spousta obrazů němých, tedy s absencí dialogů, je také povedená. Čtenář má pak prostor k větší obrazotvornosti a není zatěžován slovem. Tento příběh je asi z nejlepších, co jsem s Ú.V.P.O. zatím zažil.
Citát: Z živejch čarodějek nemám strach, tak proč bych se měl bát mrtvejch?
PS: Svazek obsahuje samostatnou povídku „Ztracení“. Komentář a hodnocení najdete v sekci „Část díla“ u této knihy a nebo zde:
https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261
V dalším příběhu zvaný Upír pokračujeme přibližně tam kde skončil předešlý. Máme tu agenta Andersa, který se potýká s upířím prokletí. Vydává se do Českého Krumlova, aby zjistil více. Postupně zjistíme, že se sem nedostal tak úplně náhodou. Kulisy Krumlova jsou úžasně nakresleny a člověk, který toto město zná musí uznat, že ho kreslíři museli navštívit.
Kresba Gabriela Bá a Fábio Moona je prostě skvělá a do hellboy univerza sedne dokonale.
Příběh jako takový není špatný, ale konec mi úplně nesedl. Přišel mi tak nějak zvláštně utnut.
Hodnotím 80%.
Jak je vlastně možné, že tohle je už 16. díl série, která trošičku zakolísala jen na začátku, ale jinak se jí daří pořád být tak skvělou? Mohl bych odpovědět jedním slovem, respektive příjmením Mignola, ale nebyla by to tak úplně pravda. Ú.P.V.O. totiž stejně jako z jeho nepředstavitelné představivosti (ano, vím, že to zní divně) už dávno těží z extrémně talentovaných lidí stejné krevní skupiny, které dokázal Mignola získat. Gabriel Bá a Fábio Moon jsou jedněmi z nich, o čemž vás přesvědčí už v předmluvě. Pak už se zbývá jen začíst a o nějakých těch pár desítek minut později mít radost, jak se to zase povedlo, a těšit se na příští návštěvu toho světa. On si ten tým lidí, kteří Ú.P.V.O. píší a kreslí, vlastně v ničem nezadá s Ú.P.V.O. samotným. Aha! To bude odpověď na tu moji otázku!
Část díla
Autorovy další knížky
2015 | Kolosální Conan |
2014 | Hellboy: Pekelná knižnice - Kniha první |
2002 | Sémě zkázy |
2011 | Baltimore aneb Statečný cínový vojáček a vampýr |
2003 | Probuzení ďábla |
Slabší scénář tentokrát nezachránila ani kresba mého oblíbeného brazilského dua, ani prostředí Českého Krumlova. Je pro mě překvapivé, že tomu tak nějak chyběla lidská rovina, protože právě Gabriel Bá a Fábio Moon, kteří jsou také autory scénáře, jsou na lidské příběhy experti. Simon Anders se zde chová jako nasraný terminátor a nejvíce lidských emocí zde překvapivě předvádí upír ve vedlejší roli. Závěr příběhu pak poskytuje jen velmi málo odpovědí.