U všech čertů
Jiří Kahoun
Mocný vládce Remcal, brepta Šmoura, kulhavý rozumbrada Camfour, koktavý Maťátko a malý neposeda Prskavka jsou pěkně povedená čertiska. Nejradši lenoší v teplém peklíčku, když však jde o něco dobrého na zub nebo nějakou lumpárničku, hned ožijí. A protože jsou to popletové, o rozruch a taškařice je postaráno. U všech čertů, to zas byla mela, když se vyhrnuli na svět!. A to by v tom byl čert, abyste se s touhle rohatou knížkou nepobavili! Knížku napsal Jiří Kahoun, autor příběhů o včelích medvídcích.... celý text
Přidat komentář
To jsem snad četla něco úplně jinýho, ne? To byl zase provar...
Fakt nevim, na čem bych měla frčet, abych se u čtení smála. Je to obří nuda. Příběhy s čertama jsou zajímavý především tím, když je čert v interakci s někým jiným, jako třeba s lidma. To je jeden z hlavních problémů týhle knížky. Je to jen nudnej popis pár dnů čertů v pekle. Zápletka téměř nulová. Co z toho vyčnívalo, bylo věčný vzájemný nadávání, hádání a mlácení. Korunovat to může leda postava koktajícího čerta, kterej nikdy neřekne nic normálně, a následně to za něj dořekne jinej čert. Už v první kapitole jsem ty jeho "promluvy" přeskakovala, samo dítě mě k tomu nabádalo. Podívala jsem se na konec knihy a hodila oči v sloup, že to autorovi fakt nebylo blbý takhle valit v celý knize. Úplně zbytečný řádky buzerace mejch nervů. Co by na to asi řekli rodiče dětí, který maj třeba s koktáním problémy...
Takže třeba, v první kapitole se čerti probuděj a chtěj si hrát s kostkama, načež si místo toho vyčarujou koule a divěj se, že jim to nejde. Pak jim vrchní čert vynadá, že jsou úplně blbý, a protože věž jim nejde postavit ani z kostek, vrchní čert vyčaruje plyšovýho medvídka, o kterýho se začnou čerti přetahovat, a kterej pak uhoří v ohni pod kotlem. Ha ha, umírám smíchy, fakt.
To je furt "já tě uškrtim, jsi mamlas, nemehlo, ťulpas, roztrhávám vás na cucky, přerazím tě vejpůl" a podobně. Kromě nastražování různejch nepřístojností třeba v jedný "pohádce" čert popadne malýho čertíka za ocas a zametá s ním jako s koštětem, v další se zas čert napřahuje se sekyrou a chce tím fláknout babku do hlavy (i když je to taky nakonec jen převlečenej čert, ale to je detail).... no normální děj do dětský knížky... Kapitola čertovské zápasy je taky neskutečně nedobrá.
Takže místo toho, aby čerti jímali duše a snažili se je polepšit, nebo teda potrestat, nebo, jak se v knize na konci zmíní, že byl prej jejich úkol v minulosti, pokoušet duše, aby získali pro peklo vůbec nějaký, páč se do nebe všichni nevejdou, tak každej den vstanou, něco jdou dělat, pohádaj se u toho, a pak jdou spát. Protože na světě jsou prej už všichni hříšníci, takže se nemusej snažit dělat svou původní práci. Jen sem tam se najde nějakej mamlas, kterej chce bejt dobrej, a ostatní ho stejně naučej, že se to nevyplácí. Takže jako co hodnotnýho a hezkýho má z týhle knížky pro dítě vyplývat?
To je celej "příběh". Knížku jsem dočetla sama, ani dítě to nechtělo už poslouchat. Večer 5.12. to zachránil krásnej čertí příběh od Pavla Čecha, ještěže ho doma máme.
Nám se kniha moc líbila, byla vtipná a trochu jiná než běžné knihy. Tohle je kniha o hloupých čertech a jejich příhody. A že není výchovná/poučná je mi celkem jedno, důležité je, že jsme se se synem zasmáli.
Musím dát za pravdu uživateli efka.saf. Četla jsem ji synovi, když byl malý. A ne jen jednou. Když ji po mně chtěl číst po třetí během půl roku, vzbouřila jsem se a nakonec jsme se dohodli na kompromisu (ještě pár let po sobě jsem mu ji musela číst alespoň v předvánočním čase). Byl z ní prostě nadšený, ovšem musela jsem měnit hlas (každý čert měl svůj) a občas to bylo poněkud namáhavé pro mé hlasivky. A jak už poukázala efka.saf, jako uspávanka to vůbec nefungovalo.
Knížka mě bohužel zklamala... Příhody včelích medvídků máme moc rádi a doufala jsem, že povídky budou napsané stejným způsobem. Bohužel pro nás zmatečné, příliš hodně čertů, jejich jména jsem v jedné povídce přečetla snad 100x. :D Ilustrace krásné a čerti u nás vedou, ale před spaním jsem raději šáhla po knížce jiné..
Souhlasím se čtenáři efka.saf a pokyna. Knížku jsem četla dětem ve školce (před spaním i při tematických aktivitách) a bylo u ní hodně legrace. Já sama jsem si knížku pročítala dopředu, když děti usnuly. :-) Moc se mi líbí i ilustrace.
Báječné čertovské příběhy. Jsou sice pro děti, ale i dospěláci si počtou. Pokud budou chtít.
Zajímavě pojatá knížka, která oproti zvyklostem líčí čerty jako nepříliš schopné a poněkud natvrdlé a pro všeobecnou lidskou špatnost (ke které kdysi měli svádět) zlenivělé. Je tu řada vtipných momentů a pro děti je knížka příjemnou změnou. Pokud se chystáte dětem číst nahlas, pak předem upozorňuji - většina textu je v přímé řeči, a pokud chcete udělat text pro malé posluchače zajímavý, je to pěkná dřina! Ale vyřádíte se...A bonus navíc - příběh se odehrává v zimě. Takže pokud se Vám stýská po zasněžené krajině, tady si ji můžete s nostalgií v oku užít.
Já knihu četla dětem v MŠ před spaním a upozorňuji, že to možná není nejlepší nápad! Příběhy, které by se měly stát tichým knižním "Cháronem", který je převeze do světa snů, fungují zcela opačně. Děti se chichotají pod peřinou a sem tam se ozve nějaký ten tlumený výbuch smíchu.
Příběhy se mi velmi líbily. Ačkoliv děj nebyl nikterak spletitý, vždy se nám nějaké lehké zápletky dostalo. Tu si navíc čertíci povětšinou vyřešili po svém, tedy kopnutím do hrací skříně a sladkým spaním. Co je ale na knížce skvělé, je její humor, kterým autor nešetří. Děti se opravdu řehtají, čímž pro mě knížka získává na hodnotě. No uznejte sami, není to nádhera, se čas od času zcela nekontrolovatelně rozesmát? Tak proč to dětem odpírat? Protože nějaký recenzent napsal, že je kniha málo výchovná? Protože čerti nemají vybroušené charaktery a v každém příběhu nefilozofují o teorii strun? Blbost! Recenzi jsem četla a absolutně s ní nesouhlasím. Děti nejsou hlupáci! Děti moc dobře ví, že se jedná o čerty, kteří jsou jim celé dětství předkládáni vesměs jako záporné bytosti. Tak proč je prostě nepojmout jednou jako hašteřivé povaleče, kteří si dělají naschvály a k práci se mají jako pes k pastvě? Za ty rozesmáté dětské tváře prostě trocha této knižní lenosti stojí.
Čerti sú kúzelní a konečne to nie sú pracovité postavy prevádzajúce starých ľudí na druhú stranu. Ilustrácie sú špeciálnou položkou, kde musím pri čítaní rozmýšľať ktorý z čertov je Prskavka a oceňujem že aj snehuliak má rohy!
Kniha mě příliš neoslovila. Pro děti možná nezvyklý a zajímavý děj o čertech, ale obsahově mně to přišlo pro děti náročné, delší kapitoly.
Vtipné příběhy o partě čertů. Hezké obrázky, ale příběhy na můj vkus trochu moc dlouhé.
Úžasná, vtipná, lehce psaná knížka pro malé lumpy - můj pětiletý syn dostával při čtení záchvaty smíchu, že často nakazil i mě nebo manžela-toho, kdo měl ten den "čtecí službu"před spaním. Jsem barbar - netušila jsem, že autor je ten, kdo má na svědomí i včelí medvídky, narazila jsem na to, až když jsem hledala další knížky od něj. Četla jsem i kritiky, že kniha nevzdělává, popisuje povalování čertů.........dnes je tak málo věcí okolo nás, které vyvolají upřímný smích a radost v srdíčkách dětí, že i přes podobné recenze se lehce přenesu a ještě mnohokrát se k ní určitě se synem vrátíme...díky pane spisovateli.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Školník Kulda je jednička |
| 2002 | Příhody včelích medvídků |
| 2000 |  Moucha roku |
| 2009 | O autech – Pohádky na čtyřech kolech |
| 2011 | Chumelení |
Taky jedna z knížek, kterou jsem už četla několikrát. Poprvé, když dceři bylo asi 4 nebo 5, to jsem u toho měnila hlasy, každý čert měl svůj a ona se řehtala na celé kolo. Knížka je pro děti líbivá, má skvělé ilustrace a podporuje lásku ke knihám a o to vlastně jde.