Ubu se vrací a jiné hry
Josef Kainar
V knize Josefa Kainara nazvané Ubu se vrací a jiné hry jsou sebrány všechny původní a úplné divadelní či rozhlasové hry, včetně libret a synopsí, které byly publikovány, nebo se dochovaly jako rukopis či strojopis, respektive, u nichž se podařilo prokázat, že je napsal Kainar . Celkem je zde přetištěno jedenatřicet literárních děl. Soubor obsahuje dramata inscenovaná a známá, jako například revui Cirkus Plechový, jejímž byl Kainar spoluautorem, či již samostatně vytvořené celovečerní hry Ubu se vrací, Zlatovláska a Nebožtík Nasredin, vedle textů veřejnosti naprosto neznámých (uvést lze především další zpracování ubuovského námětu pojmenované Ubu pokračuje… nebo hříčky Mraky, básník a moucha, Rozhovor po koncertě, Zničený odkaz aneb zánik nihilistického klubu, Zpožděný vlak, Sen Jákobův či třeba výstup s postavami Spejbla a Hurvínka Rozhovor o poezii). Josef Kainar se v knize ukazuje jako dramatik širokého talentu, který dokáže tkát básnicky košaté obrazy i být ostře kriticky sžíravý, leč také ho na základě jeho dramat lze zahlédnout jako autora, který pod vlivem historických okolností měnil své společenské postoje. – Vychází za velkorysé podpory Ministerstva kultury ČR. Další informace https://akropolis.info/kniha/kainar-hry/.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2005 | Nevídáno - neslýcháno |
1960 | Lazar a píseň |
1967 | Nové mythy |
2007 | Básně |
1966 | Moje blues |
Z téhle knížky mám velkou radost. Myslím, že hry Josefa Kainara nejsou obecně moc známé, a přitom za to rozhodně stojí. Například u nás doma se jako dramatik zapsal přímo zlatým písmem díky veršované Zlatovlásce (máme ji na kazetě a poslouchali jsme ji s dětmi tak často, že jsme ji znali zpaměti). A i hry pro dospělé se vyznačují tím samým, co Kainarovy básnické knihy – bohatým jazykem, neotřelými nápady, hlubokými myšlenkami, hravostí…
U nás v knihovně máme na gramodesce hru „Nebožtík Nasredin“, vydanou v roce 1979, v hlavní roli s Vlastimilem Brodským – a na tu mám vzpomínku z doby, kdy jsme si ji (začátkem osmdesátých let) opakovaně půjčovali s mým bratrem. Každá deska měla tehdy lístek s daty a podpisy. Na téhle bylo podpisů po čase asi 10, přičemž se střídala jen dvě jména. Bratrovo a moje. Divili jsme se tehdy, proč ostatní nemají o tohle vtipné dílko zájem, když nám je tak milé. Doufám, že jeho knižní podoba si své příznivce najde. A ostatní hry také : o)