Účastníci zájezdu
Michal Viewegh
Mladá průvodkyně cestovní kanceláře, několik manželských párů, dvě studentky, dva homosexuálové, poslanec, spisovatel a přinejmenším čtyři literární kritici — to jsou hlavní postavy románu. Jde o „melancholickou grotesku“ — tentokrát o lidech dočasně proměněných v turisty, jejichž zcela neturistické životní příběhy se během týdenního pobytu kdesi u italského Jadranu nejrůznějším způsobem tragikomicky proplétají.... celý text
Přidat komentář
Je zajímavé sledovat, že co člověk, to názor. A mnohdy hodně odlišný. Před pár dny jsem četla pidiknížečku s názvem O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Svůj natěšený komentář jsem tehdy začala větou: Tak tomuhle říkám kniha o hovně! Pak jsem sáhla po Účastnících zájezdu a světe div se, nejraději bych svůj komentář uvedla úplně stejně :-/.
Účastníci je má první kniha od Viewegha. Dostala se mi do ruky v podstatě náhodou a já si řekla, proč ne? I já znám velmi dobře film a mám jej ráda. Ne že bych ho považovala za nějakou filmařskou topku, ale jako prázdninová oddechovka s řadou vtipných a trefných gegů je to určitě dobré. Takže o knize jsem předpokládala, že to bude podobné a že to určitě špatné nebude. Bylo. A dost.
Absolutně mi nesedl autorův unylý a nudný styl psaní. Čekala jsem humor jako ve filmu, ale ten se podle mě nedostavil. Momenty, které měly být vtipné, mi často přišly spíše trapné, což mohlo být právě stylem psaní. Nevím, jestli nám měly být postavy sympatické nebo ne, ale snad alespoň pár jich tak působit mohlo. Tyto pozitivní pocity mě ale opět minuly. Snad kromě Ignáce a Oskara mi přišli všichni urýpaní, protivní, přisprostlí nebo sexem posedlí alkoholici (oni by sem spadali vlastně i zmínění Ignác s Oskarem, ale ti byli alespoň roztomile ujetí). Z obzvláště nesympatických bych vypíchla např. Helgu se Šarlotou, Jolanu, která mi vysloveně mnohdy pila krev nebo samotného Maxe. Jeho myšlenkové pochody podobající se dumání nad nesmrtelností chrousta mě absolutně nebavily a ke konci jsem to už nedala a pár jsem jich v pudu sebezáchovy přeskočila. Krom toho jeho pohrdání tupou Pamelou neustále míchané s jeho chtíčem po jejích bradavkách a neustálým onanováním na záchodě se mi jevilo jako špatný vtip. Ovšem celkově mi závěr v letovisku připomněl něco v duchu Ordinace v růžové zahradě, kdy šel už skoro každý s každým, takže Max vlastně jenom zapadl.
Ne, prostě ne. Ani kniha, ani pan spisovatel mě neoslovili vůbec ničím a příště, až zase dostanu chuť si od Viewegha něco přečíst, si raději pohodlně sednu a počkám, až mě tento pocit přejde.
Lehká oddechovka na jedno odpoledne - kniha se mi četla dobře ,samozřejmě že jsem ovlivněná filmem, který byl skvělý. Příběh turistů v letovisku u Jadranu ,byl v knize trošku ochuzen o vtipné momenty ,kdy se dva Karlové shání po podšálcích -to nemá ve filmu chybu, v knize to tak nevyzní. Samozřejmě je to také naprosto skvělým hereckým obsazením. Ale i tak se mi kniha líbila, pobavila mě a zařadila jsem si ji do čtenářské výzvy.
Poslední kniha, kterou jsem od Viewegha četla, další odmítám. Číst o onanii nad WC mísou - to nemám zapotřebí.
Z knížky opravdu vytáhli všechno to nej pro film, který je opravdu skvělý. Knížka mě moc nebavila. Dalo mi to práci jí vůbec dočíst.
Kniha nebyla špatná, ale zároveň mě docela nudila. Sice to občas bylo vtipné, ale žádné vysoké hodnocení si to nezaslouží.
Film se mi moc líbil. Knížka je o dost slabší.
U MV mě v ději často ruší zbytečné citáty a vyřizování si účtů s kritiky.
Čím to? Film je po mě skvělý, ale kniha? Ne, pan Wiewegh není můj šálek kávy.
Kniha je krásný průměr. Kvůli filmu jsem měla od knihy jiná očekávání, ale příjemně mě překvapila:)
Nedocetla jsem to. Hruza :-(
Ale film se mi libi, coz ovsem neni zasluha pana, ktery si rika spisovatel :-(
Přečetl jsem až po zkouknutí filmu. Kniha se nečte špatně, ale hold to není můj styl a popravdě mě nelákají další autorovo knihy. Film se mi zdál lepší.
Jako kniha od Viewegha se to celkem dá číst ;-) nejsem zrovna jeho fanoušek...
A i když to je málokdy, tak tady je film lepší - můj oblíbený :-)
Docela vtipná groteska. Ani film ani kniha mě zas tak neuchvátili. Ale na odreagování dobrý.
Četba příjemná, celkem vtipné povídání. Ne že by z toho člověk šel do kolen, ale ani mrhání časem to nebylo. Průměr.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Film Účastníci zájezdu je skvělou podívanou před letními prázdninami, kde na vás atmosféra nadcházejícího volna dýchne přímo magicky. Tato komedie dle mého patří k těm lepším českým počinům a vždy se u ní se sestrama zasměju a užiju si známé fórky.
Viewegh mě nikdy moc nebavil a já ho moc nevyhledávala, ale teď jsem po knize sáhla. Snad proto, že jsem chtěla nasát nějaký letní příběh od moře, možná, že jsem chtěla dát ještě populárnímu spisovateli šanci.
Ale já jeho styl psaní fakt nemusím, a ani tato kniha mě nepřesvědčila o talentu, o kterém se mluví. Kniha neměla žádnou čtivost, humor a ve čtenáři nevzbouzí zájem ani o jednu jedinou postavu.
Nevím, jak se filmařům povedlo tento příběh polidštit tak, abyste se smáli a cítili z něj denodenní život.
Doporučuji film.
Nedoporučuji si o tom číst, protože je to fakt zdlouhavé a nezáživné...
Zpočátku, kdy výletníci jedou k moři, se děj snést dá a vy si říkáte, že to ještě tak špatné nebude. Ale pak je to už jen čtenářské utrpení.
A pokud se za postavou jménem Max skrývá sám autor tak... vážně nemám slov... :( :( :(