Účastníci zájezdu
Michal Viewegh
Mladá průvodkyně cestovní kanceláře, několik manželských párů, dvě studentky, dva homosexuálové, poslanec, spisovatel a přinejmenším čtyři literární kritici — to jsou hlavní postavy románu. Jde o „melancholickou grotesku“ — tentokrát o lidech dočasně proměněných v turisty, jejichž zcela neturistické životní příběhy se během týdenního pobytu kdesi u italského Jadranu nejrůznějším způsobem tragikomicky proplétají.... celý text
Přidat komentář
Pro mě další z příjemných odpočinkových knih. Překvapilo mě, že oproti filmu zde jsou i jiné postavy. Nicméně alespoň jsem hned od začátku nevěděla jak bude všechno probíhat a měla taky nějaké překvapení. Zatím jsem autora moc nemusela, ale začínám pomalu měnit názor. Určitě si od něj ještě něco přečtu.
Znám i knihu i film v tomto případě je možná film o malinko lepší, ale i kniha se skvěle čte. Přečetla jsem ji jedním dechem a ráda se k ní vracím.
Dlouho jsem po té knize pokukoval, film se mi líbil, několik Vieweghů jsem přečetl a byl jsem hlavně zvědav na rozdíl mezi knihou a filmem. No příště už to raději neudělám, ale aspoň mám další ojedinělý příklad, kdy je film lepší jak kniha. Chtěl jsem si také přečíst báječná léta pod psa, ale teď fakt nevím, nechám to raději rok dva uležet.
Super knížka na zimní období. Vzpomínka na letní dovolené :-) cesta autobusem, řidiči a spolucestující, pobavila mě kniha i filmové zpracování.
Max a jeho představivost mě naprosto dostali! :-D. Kdo dočetl - ví, co tím myslím, kdo ne - nebudu spoilerovat ;).
Samozřejmě, jelikož jsem jako první viděla známý (a podle mě skvělý) film, překvapilo mě, že Max je spisovatelem, nikoli zpěvákem. Takže to byl nezvyk, ale nakonec jsem s tím byla nadmíru spokojená, jelikož mysl spisovatele je mi bližší než muzikantova...
Nutno však říct, že zatímco Pamela filmová, která skládala sladké ukolébavky, byla řekněme "mile" naivní, knižní Pamela a její pohádky o králiččích či čem... to už bylo vážně příšerně infantilní. Ale alespoň ji šlo lépe nesnášet a fandit "obyčejné holce" Jolaně.
Nekonal se však Jolanin románek s potápečem Vladimírem (ten pár jsem měla ve filmu docela ráda), ale s někým docela jiným. Potápečská aféra se vůbec nekonala. A víte, že mě to trochu mrzí? Tahle dějová linie - Vladimír+Jolana měla vážně něco do sebe...
Ale ty spisovatelské vsuvky, odehrávající se většinou (vlastně vždycky) v Maxově hlavě, byly skvělé!
Vlastně - filmový Max muzikant - nic moc. Max spisovatel? Skvělé!
Jupííí, protože jste byli letos hodní, uživatelé Databáze knih, nenadáváte si tu, nemluvíte tu sprostě a knížkám neohýbáte rohy, tak vás vemu na zájezd k moři. Do kufříku si zabalte jedny parádní šaty, plavky, tři trika, kraťasy a bundu, kdyby nám nevyšlo počasí, zubní kartáček jistě nemusím připomínat a nezapomeňte si pas, jestli tam nemáte pěknou fotku, tak nikam nejedete a zase si vybalte, ju. Každopádně se sejdem poslední srpnovou sobotu ve tři na Florenci v Práglu. Vemu do busu karetní hry a kytáru, brknem si spolu bratry Nedvědy nebo něco od Skrillexe, to pro omladinu, jedem s dobou. Hotel bude čtyřhvězdičkovej sic bez klimatizace, blízko u moře, asi hodina a půl cesty po silnici, samozřejmě plná penze, ale nepřehánějte to, ať se vejdem na cestě zpět do stejného autobusu.
P.S. Nafukovací zvířátka beru já, mám jich doma hafo, jupijou.
Já nemám Viewegha moc ráda, ale tuhle knížku jsem dostala, tak jsem si ji poctivě přečetla. Navíc jsem už předtím viděla film - a ten se mi líbil víc. Knížka pro mě nějak postrádala spád i ukončení..
Film byl mnohonasobne lepsi. Uz jen proto, ze vynechal stale narazky na kritiky, otravne citaty a sceny s radoby erotickym podtextem, ktere celou knihu udelaly jeste vetsim brakem... Ocekavala jsem, ze se pri cteni alespon zasmeju, coz se mi za celou dobu cteni podarilo snad jednou.
Právě jsem dočetla knihu Účastníci zájezdu. Na tuto knihu jsem se velice těšila, protože jsem myslela, že to bude legrace jako tomu bylo u filmu. Bylo to bohužel opačně. Což mně trochu mrzí. Námět knihy byl dobrý. Autor si ale mohl odpustit některé své přihlouplé kapitoly, které byly opravdu nezáživné ( např. Maxovy různé úvahy, nebo ta kapitola s těmi ovcemi) a nudné. Film je tisíckrát lepší než kniha. Ve filmu ty scény lépe odsypávají a v knize se to táhne. Nevím jestli jsi ještě přečtu nějakou knihu od tohoto autora.
No..nedočetla jsem do konce. Za mě nejlepší zůstávají Báječná léta pod psa, pak už dlouho dlouho nikde nic.
Můj první Viewegh. Čekal jsem lehce pokleslou literaturu o českém malém člověku a dostal jsem vtipnou, lehce pokleslou literaturu o malém českém člověku. Četl jsem dvakrát. Viewegh asi nepatří k velkým literátům, jak se všude poukazuje, ale umí pobavit. A mě to stačí. Na tragedie máme Rusy a pro literární snoby lze oprášit Čapka a spol.
Ne. Tahle kniha je velmi, velmi jednoduchá a minimálně záživná. Báječná léta pod psa jsou proti Účastníkům zájezdu hotové veledílo.
Knížku jsem četla na dovolené v Bulharku v hotelu, který byl plný českých turistů :)
Proto asi dávám ty čtyři hvězdičky, neboť v některých lidech jsem tam viděla hlavní postavy a v tu chvíli mi to bavilo.
Na pláž pod slunečník výborná četba - prostě kniha na dovču.
Hezká kniha. Veselá a čtiva. Pamela je skvěle napsaná postava, u příběhům s její účastí jsem se skoro vždy smála. Jinak jsem jaksi nepochopila co se tam vlastně na konci stalo s Jolanou a Olegem. Poslední den zájezdu se tak pohádají a najednou v autobuse, bez jediného vysvětlení nebo zmínce o jejich usmíření, Jolana vypráví, že si ho hodlá vzít.
Čekala jsem od knihy trochu víc. Na můj vkus mnohdy zdlouhavé a nudné pasáže. Film dle mého odsýpal poněkud více.
knížka bezva. Poprvé jsem ji četl chvíli po tom, co vyšla a byla to vůbec moje první knížka od Viewegha. Hltala jsem jí, dobře se četla, docela jsem se u ní nasmála, prostě bezva čtení na dovolenou. Film se mi také líbil, ale knížka je knížka.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Plno humorných dialogů a situací. Tato knížka, ke které se rád vracím je velmi příjemným prázdninovým pohodovým čtením, plná běžných situací z obyčejného života, které denně prožíváte, ale mnohdy si jich ani nevšimnete. Za mě plný počet hvězdiček. Asi nejlepší knížka, co jsem od pana Viewegha četl.