Uchopit světlo – Dějiny světla a mysli
Arthur Zajonc
Co znamenalo světlo pro naše předky a co znamená pro nás? Vychází světlo z očí slunečního boha Re, anebo je to jen elektromagnetické vlnění? Proč ještě dnes cítíme bázeň před jevy, jako je duha nebo prostý plamen svíčky? Byli staří Řekové barvoslepí, když mluvili o bronzovém nebi a o moři vínové barvy? A proč se operace, které mají pacientům vrátit zrak, tak často nezdaří? Na tyto otázky hledá odpověď Arthur Zajonc, fyzik a současně znalec západních i východních duchovních tradic. Abychom porozuměli fenoménu světla, musíme porozumět také lidské mysli, která ho v té či oné době vnímala a zkoumala. Proto nás autor bere na neobyčejnou pouť dějinami světla – na pouť, kde se setkávají staří Egypťané, Řekové, středověcí mystikové a romantičtí básníci s vědeckými kapacitami, jako byl Newton, Faraday, Planck nebo Einstein.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha, to je jako výstup na vysokou horu. Nic vám nedá zadarmo, některými pasážemi se budete dost těžce prokousávat, ale jiné vás zase naplní elegantní lehkostí. Obzvlášť lidem nepolíbeným fyzikou bude připadat ještě těžší, hlavně v druhé polovině.
Spolu s autorem se vydáme na cestu do myslí velikánů, kteří formovali duchovní i vědecký pokrok lidstva napříč staletími, a kteří se zabývali zkoumáním povahy světla.
Oceňuji, že autor se snaží tématu poctivě věnovat ze všech možných úhlů a provádí nás historií vývoje lidského vědomí. To, že si přitom bere jako "pomůcku" světlo, není beze smyslu - lidské vědomí je se světlem bytostně příbuzné, což začne pozornému čtenáři postupně "samo" vysvítat :-)
Na konci knihy není nic, co by se dalo nazvat jasným závěrem... z posledních kapitol spíš začne vysvítat nový pohled na člověka a svět vůbec. Jsme jaksi ponecháni, vznášejíc se nejistě ve vzduchu, abychom sami dokončili to, co autor rozpracoval. Syntézu vědy a spirituality v sobě totiž musí vykonat - a vykovat - každý sám. Ostatní nás k tomu mohou jen citlivě navést, což autor mistrně učinil.