Účtování s Mohamedem
Hamed Abdel-Samad
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288358/bmid_uctovani-s-mohamedem-BRO-288358.jpg
5
35
35
Islámský svět a jeho nekritické uctívání Mohameda Islámský fundamentalismus a intolerance jsou důsledky přeceňování Koránu a Mohameda. Reforma muslimského myšlení nemůže začít, dokud se muslimové neodváží zpochybnit Mohamedovu nedotknutelnost a nedají svému prorokovi lidské rozměry. Dokud v něm nezačnou vidět složitého, rozporuplného a zřejmě také chorého člověka, jakým ve skutečnosti byl. Autor ostře a nelítostně účtuje s historickou postavou jménem Mohamed i s „prorokem“, jenž po mnoho let ovládal i jeho vlastní život.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Historie
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Mohamed. Eine Abrechnung, 2015
více info...
Přidat komentář
Vždy som tvrdil a aj budem tvrdiť, že akýkoľvek idealizmus je stále lepší než bezbrehý materializmus, v ktorom sa momentálne utápa západná civilizácia. Ale je pravda, že islam je tou "najsmutnejšou tvárou teizmu", ako by povedal filozof Schopenhauer. Táto kniha by mala význam vtedy, ak by ju čítali a kriticky posudzovali samotní veriaci moslimovia. Tí však vo svojom vedomí aj podvedomí jej obsah absolútne zničia. Ostane teda len západný čitateľ, ktorý sa v podstate len utvrdí v tom, čo si o tomto "prorokovi" myslel už predtým.
Celá kniha je napsána neuvěřitelně lehce a srozumitelně. Postupně jsou uváděna fakta ze života Mohameda a většinou to nepotřebuje žádný komentář. Fakta totiž mluví sama za sebe. Samozřejmě ne skutečná historická. Ta o Mohamedově životě nemáme k dispozici. Z historického pohledu se uznává, že pravděpodobně žil, ale jinak o něm nevíme nic bližšího. Jeho první životopis byl napsán na objednávku chalífy až 130 let po jeho smrti. Archeologické důkazy o jeho existenci v 7. století chybí. (Viz Ve stínu meče.)
I zde se objevuje myšlenka, že islám může být mnohem více výtvorem pozdějších chalífů než samotného Mohameda. Jako pravděpodobný pachatel se nabízí Abd al-Malik ibn Marwán. I Mohamedovy zvyky jsou podvod. To se týká prakticky všech hadísů vymyšlených dávno po jeho smrti. Ostatně historické nálezy ukazují, že lidé si hadísy vymýšleli…
Jenže tohle všechno je úplně jedno. Muslimové to za fakta považují. A podle toho to taky vypadá. Místo aby Ibn Ischák popsal Mohameda jako svatého muže, popsal ho jako pedofilního nájezdníka. Proč zbytečně psát jaké tohle bude mít následky.
Nebo si snad někdo myslí, že údajně negramotný zločinec z pozdního starověku vymyslí univerzální návod pro život? Dovolte, abych se zasmál. To si snad mohou myslet jen zmatení religionisté a multikulturní fanatici. Jenže upřímně, moc mi do smíchu není. Spíš mám pocit beznaděje a nejsilnější emocí je pak soucit.
Když opomenu faktografický obsah, tak je kniha neuvěřitelně smutná. Lidé v dobré víře v lepší život, vyznávají ideologii, která poškozuje jejich životy. Díky silné emotivní víře mají tak extrémní kognitivní disonanci, že její opuštění je nepravděpodobné. Mohamed se nesmí kritizovat, protože ho rozmete i ta sebemenší kritika. Ukazuje se, jak může vymývání mozku od dětství ovlivnit úplně celou společnost. A přitom prohlédnout tento podvod nevyžaduje téměř žádné intelektuální úsilí. Pouze trochu kritického myšlení.
Stačí se na Mohameda dívat jako na obyčejného člověka, kterého můžeme posuzovat na základě činů, které jsou mu připisovány. Proto je pro normální lidi tahle kniha téměř zbytečné čtení. Většinu věcí totiž každý intuitivně ví nebo k nim došel zdravým rozumem. Každý chápe kam se bude ubírat společnost, ve které je zločinec vzorem.
V průběhu celé knihy se dozvídáme jak osoba Mohameda prostupuje celé náboženství a jak ovlivňuje chování muslimů. I kdyby byl islám jakýkoli, založit ho na amorálním jedinci poškozuje společenost. Mohamed je chyba v samotné podstatě islámu. V knize se třeba díky tomu objevuje jakou má islám paralelu s mafií. Ale pár věcí podle mě v knize chybí. Třeba srovnání s ostatními proroky nebo Ježíšem. A taky závěr. 90%
Fantastické čtení. Jestli už ani tohle někomu nedokáže otevřít oči, tak opravdu nevím co. Smysluplné tématické rozdělení, jasné vyjadřování, spousta faktů a citací, odvážné závěry. Vím, že k téhle knížce se určitě ještě vrátím. Jen z té deprese se pak musí člověk nějak vyhrabat, protože to s námi opravdu nevypadá dobře.
Abdel-Samadovo účtovanie s Mohamedom, mi štýlovo i obsahovo pripomínalo Boží blud Richarda Dawkinsa. Autor má však možno ešte celú problematiku lepšie ucelenú (keďže korán študoval), no nevyhne sa ani sarkazmu či iróni a pritom iba komentuje nekritickým pohľadom:
"Áiša obvinila Máriu, že se vyspala s jedním egyptským otrokem. Že otcem jejího dítěte není Mohamed, nýbrž onen Egypťan. Řekla o tom Mohamedovi, a ten nařídil otroka zabít. Jenže těsně před vykonáním popravy prý kat zjistil, že otrok je vykastrovaný."
Smutné však je, že toto a veľa podobného berie jedna miliarda moslimov ako svätú pravdu a odmieta Mohameda ako človeka. Tiež odmieta akúkoľvek diskusiu či kreativitu pri výklade. Koncepcia prerozprávania života Mohameda je ucelenejšia a výstižnejšia než Müllerov Islam a Islamismus a pritom sa dotýka aj dopadu na Islám ako ho chápeme dnes.
Účtování s Mohamedem
"Korán se musí číst v souvislostech! Ale v jakých souvislostech?"
Zajímavý a přehledný pohled na Mohameda, Korán i celý Islám od někoho, kdo již v osmi letech uměl Korán nazpaměť, byl přísně věřícím muslimem a nyní dokáže s nadhledem pojmenovat věci a jevy, které jsou problém současné, nejen muslimské veřejnosti.
Kritické myšlení a nebazírování na písmu, které vznikalo před 1400 lety a bere se bez ohledu na dobu a situaci doslovně, by dokázalo posunout muslimy dál...škoda jen, že ti tuto knihu číst nebudou.