Sexy farmář
Alice Clayton
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353486/sexy-farmar-8Be-353486.jpg
4
600
600
Údolí Hudsonu série
1. díl >
Roxie Callahanová pracuje jako soukromá šéfkuchařka pro nejbohatší, nejzákeřnější a kaloriemi nejposedlejší hollywoodské paničky. Když jí jedna menší nehoda se šlehačkou zničí pracně vybudovanou kariéru, ještě ráda se vrátí domů na východní pobřeží, aby na chvíli převzala rodinné bistro. Poté co jí místní farmář Leo Maxwell přiveze pár krásných bio oříšků, začne Roxie přemýšlet, jestli to léto v domnělém zapadákově přece jen nebude stát za to. Jenže Leo se ne nadarmo angažuje v hnutí Slow Food a na všechno jde radši pěkně pomalu. Na všechno. Roxie je odhodlaná vrátit se zpět do L.A. Nebo ji snad vábení líně poletujících světlušek a lechtivé farmářské fantazie přinutí zůstat nadobro?... celý text
Literatura světová Pro ženy Erotika
Vydáno: 2017 , Mladá frontaOriginální název:
Nuts, 2015
více info...
Přidat komentář
Byla to taková jednohubka,neurazí,nenadchne,za pár dní si asi ani nevzpomenu o čem byla
Přečteno v rámci knižní štafety, jinak bych se k tomu asi nedostala. Co k tomu říct? Pitomoučké to bylo dost, ale oproti Mlékařovi to aspoň bylo celkem vtipné. Nic duchaplného v tom ale nehledejte. Je to zkrátka letní oddechovka, na kterou hned zapomenete.
Dá se mluvit o boji, když se soupeř odmítá účastnit?
Příjemná rychlá oddychovka.
Hlubiny literárních lesů mne zavedly až k žánru, u něhož jsem dlouho nepředpokládal, že bych jej četl. Ale přesto jsem tu se Sexy farmářem, a jak je z výše uvedeného hodnocení patrné, odpad to není. Jak je to možné? Podívejme se na tuto záležitost více zblízka a uvidíme.
V prvé řadě musím zmínit, že jsem knihu přečetl takřka za dva večery a co víc, dokonce jsem si ji i užil! A to myslím navzdory veškerému očekávání vážně. Není to až taková blbost, jak jsem původně očekával. Respektive je, ale z jiných důvodů.
Co mě upoutalo nejvíce, je způsob budování erotiky v průběhu vyprávění, který následně přešel do čisté sexualizace celé přírody (ano, celé přírody! téměř ve spinozovském smyslu; viz trávu, baklažán a dokonce i sýr!). To, jak autorka buduje očekávání toho, kdy ten Farmář konečně zasadí svou okurku do kuchařčina koláče, je skutečně působivé. Vzhledem k tomu, že za sebou mám vcelku dost románů/knih s erotikou či sexualitou jakožto hlavním tématem, musím konstatovat, že nic z toho nebylo podobné Farmáři a jeho tenzi, která na čtenáře působí přinejmenším stejně silně jako na samotnou Roxie. Vše je zde podané odlišně a to jsem si vážně užil! Část tohoto faktu přisuzuji tomu, že se jedná asi o první příběh, co čtu, z pera ženy a nikoli muže, čímž se pro mě stávaly veškeré popisy a emoce popisované v něm odlišné a do jisté míry působivé a všechno to samozřejmě eskalovalo v samotných sexuálních scénách, které skutečně stojí za to. Minimálně svou humorností, neboť popisem aktů jsou poněkud strohé, ale s tím nemám problém. Koneckonců se jedná primárně o romanci.
Jinak se však jedná o brak par excellence se vším všudy. Příběh a nic než příběh (kromě pár receptů a fun-factů z farmářství) psaný jednoduchým jazykem, jenž však neurazí. Navíc je silně předvídatelný a plný klišé z tohoto žánru, které snad ani nelze nadále nazývat tímto pojmem. Jedná se spíše než o klišé o typický schematismus, podle něhož valná většina podobných příběhů (především na plátně v kině) jede. Je to zaručený recept na úspěch. Navíc spousta situací a hlášek byly tak stupidní, až se stávaly naprosto geniálními a to je jeden z důvodů, proč si kniha v mých očích zaslouží alespoň ony dvě hvězdy (včely či touha udělat provaz na obličeji farmáři).
Asi jsem objevil díky této knize mou novou guilty pleasure. Sexy mlékaře si rozhodně nenechám ujít!
Čtivá oddechová romantika. Jednoduchá zápletka, vtipné situace, trocha erotiky. Často se mi sbíhali sliny a nepohrdla bych nějakými recepty.
Sexy farmář byl o něco lepší než Sexy mlékař. Ale stejně jako u mlékaře, i tady mi něco chybělo a nemohla jsem se vůbec začíst. Až když se objevila Polly, tak příběh dostal trochu spád. Ale jinak mě obecně tahle série moc nenadchla.
Knihu hodnotím spíše jako podprůměrnou oddechovku. První polovina knihy mě téměř nebavila, neustálé sexuální narážky a dvojsmysly působily velmi pubertálně a myslela jsem si, že dokonce knihu odložím a nedočtu. Jedinné, čím byla kniha zajímavá bylo to vaření, protože děj byl téměř nulový. Po drobné zápletce se kniha trošku rozjela a dala jsem ji šanci, ovšem to bylo vše, jasné rozuzlení zamilováním, kdy hlavní hrdinka náhle opustí od svého nezávazného života a rozhodne se kvůli farmáři, který ji tak změnil život, vrhnout se rovnou do rodinného života ve svém rodném městečku, které tak nesnášela.
Neurazí, ale ani příliš nepřekvapí a po chvilce čtení mě docela štvaly narážky na okurku a další zeleninu
nejlepší kniha kterou jsme kdy četli. tak ohromně vyvážený mix jídla a erotiky jsme ještě neviděli. kniha byla zábavná poutavá a ten plottwist... to nás prostě dostalo. postavy byly úžasně napsané a prostředí a atmosféra knihy perfektně vybudované. MILUJU TO!!!
Jak už se objevilo níže… s překladem si někdo mohl pohrát víc. Bylo tam pár nepřesností a taky by mě zajímalo, kolik hodin má jeden den v knize, neb to co stíhala Roxy mi nepřišlo moc uvěřitelné. Každopádně vtip tomu nechyběl. Jsem zvědavá na další ze série.
Hezká kniha, mohla být doložena pár recepty, to by bylo top, nějaký dortik bych si k tomu dala. Rozhodně mě zaujala nejvíce ze série :)
Špatná kniha to nebyla, ale něco tomu chybělo. Nebo možná přebývalo. Přišlo mi, že v kuchyni tráví minimálně 20 hodin denně, 3 hodinky spánku a ještě čas strávený s Leem. Roxi toho zvládá opravdu dost :-)
A některé recepty by mě docela zajímaly :-)
Četla jsem na to hodně špatných recenzí, tak jsem si řekla, že si udělám vlastní názor. A ono to není vůbec špatné. Ano, není to nic originálního, ale mě se to líbilo. Hlavně to prostředí, konečně něco z venkova a ne jen z kanceláře v New Yorku... Skvělá oddechovka.
Od autorky som už pár kníh prečítala, ale tieto mi unikli tak som sa pustila do knihy až teraz. Moje očakávania splnila. Je to ľahké čítanie so zaujímavým dejom a super postavami. Možno kde tu by sa mohlo stať niečo inak ale aj tak to je skvelá oddychovka, takže ide sa na druhú časť.
(SPOILER)
Po delší době jsem se rozhodla znovu si přečíst Nabíječe a bohužel i u něj se projevil můj současný kritický nešvar. Můj dar číst knihu stejnýma očima jako poprvé tentokrát někam vysublimoval a přišlo rozčarování. Proto jsem spíše jen ze zvědavosti mrkla na další knihy autorky a zjistila, že napsala novou sérii, která mi zcela unikla. Názvy jsou lehce pubertální, ale co - je to něco, co jsem ještě nečetla, takže jsem si hned v knihovně objednala a první dva díly vypůjčila.
Bylo to vtipné, bylo to čtivé, nebylo to úplně blbé, ocenila jsem i provázanost na sérii o Zrzce, ale nemohu si pomoct, zejména ve srovnání s jinými autorkami, které jsem od doby prvního čtení Nabíječe přečetla, na mně Alice Clayton působí jako takový lepší podprůměr či průměr. Oproti Nabíječi, kterého jsem četla jako prvního a kniha se mi tak líbila, že jsem si ji i pořídila domů, tu mnoho nového nebylo, naopak jsem si víc všímala autorčiných stereotypů a věcí, které se v žánru opakují. Do toho musím kritizovat překladatelku, která si vůbec nevyhrála s překladem některých slůvek (např. slovo „nuts“, které znamená ořechy, ale slangově se používá i pro označení ...ehm, varlat, a jež hrdinové velmi často používají v rámci interních narážek a vtípků) a do toho místy překládal i blbě („děti kukuřice“ vs. Kukuřičné děti). Anebo ti čmeláci a včely - možná mne někdo vyvede z bludu, ale žila jsem v přesvědčení, že čmeláci žihadla nedávají. (Mně tedy jako dítě jeden kousnul, ale v životě mne žádný nepíchnul.)
„Med.“ Vzdychl.
„Ano, drahý?“ odpověděla jsem a dlaní vymáčkla citron.
Jistě, „honey“ znamená med, ale taky je to oslovení typu „zlatíčko“ či „miláčku“. V doslovném českém překladu to proto vůbec nevyzní. Asi jsem hnidopich, ale i tento typ literatury by klidně mohl mít překladatelskou poznámku pod čarou. (Obzvlášť, co jsem si teď přečetla jiné komentáře a zjistila, že kniha se vlastně jmenuje Nuts, nikoli Sexy farmář!)
Zmínky o vaření mi nevadily, ale souhlasím s tím, že kdyby autorka na konec dala bonus v podobě receptů, nehněvala bych se. Její Roxie je oproti Růžové košilce z Nabíječe profesionální kuchařka, takže vaření se čtenář nevyhne, obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že pro něj má Claytonová evidentně slabost. Jen se mi později nechtělo zcela věřit tomu, že by Roxie zvládla makat v bistru, vyvařovat Leovi a do toho péct navíc dorty na zakázku pro různé obyvatele městečka. Nemluvě o tom, že jakmile se kniha z kuchyně přesunula do ložnice, i toho vaření najednou ubylo...
Zápletka i dějová linka byly předvídatelné. AC svoji hrdinku potrápila jistou neohrabaností a trapasy, které mně, co jsem od ní už něco četla, přišly lehce přehnané. Padání do něčího rozkroku či šplhání na hrdinu kvůli včele ve výstřihu mi přišly trochu moc. Nemluvě o tom, že kdykoli to vypadalo, že NĚCO bude, vždy došlo k nějakému podobnému, lehce „Deus ex machina“ násilnému vyrušení. Do toho jsem samozřejmě tušila, že ta romance nebude tak jednoduchá, takže jsem čekala a čekala, kdy přijde ZVRAT. A ten sice přišel (upřímně, kdo nečekal, že když Roxie dorazí bez ohlášení, že na NĚCO nenatrefí?), ale čekala jsem ho trochu… já nevím, drsnější. Namísto toho přišlo další klišé a postava přechytralého sedmiletého dítěte, které je vlastně k sežrání bez ohledu na to, že sedmileté děti se takhle prostě nechovají.
U Nabíječe se mi víc líbilo postupné narůstání napětí, kroužení hlavních hrdinů kolem sebe. To zde sice bylo též, ale na můj vkus dokroužili docela rychle a když na to hupsli, tak se na mne z knihy valily poměrně explicitní popisy jejich sexování, které bez té romantiky a citu, které dva zamilovaní cítí, působily spíše vulgárně a prázdně, k čemuž přispívalo i velmi časté opakování vulgarismů. Ona správná sprosťárna dokáže v tu správnou chvíli navnadit, ale bez té duchovní nadstavby, která sex povyšuje na něco víc než tělocvik a dělá z něj milování, to prostě v knize nevyzní. Škoda, kdyby se Ti dva déle oťukávali a autorka nechávala narůstat touhu a napětí, mělo by to větší náboj. Sexu tentokrát bylo dost, ale spíše mne to nudilo než rajcovalo a měla jsem tendenci řádky přeskakovat.
Mezi další klišé patřily vedlejší postavy, zejména hippie matka, která hrdinku poznamenala, ale vlastně je to správňácká ženská a leckdo by jí její přístup k životu (obzvlášť v jejím věku!) mohl závidět. Anebo cool kámoši gayové… Ale vem to nešť. Spíše mne mrzelo, že si Clayton více nevyhrála s konflikty, které hrdinové museli řešit. Vždyť jen Leův původ a obrat k přírodě si říká o nádherný, lehce psychologický román plný zvratů, zklamání a sebeuvědomění. Anebo Roxy a její návrat do maloměsta, které tak nadšeně opustila, nyní se vynuceně vrací, vše na ni dýchá vzpomínkami, vrací se jí její staré já, potkává se s bývalými spolužáky (tohle se knihou jen mihlo, škoda), zjišťuje, že její místo na zemi je vlastně právě zde a nikoli jen kvůli Leovi…
Jenže to by Claytonová nesměla psát komerčně a musela nechat ty knihy trochu uzrát. Žádnou hloubku v nich tedy nečekejme, ale upřímně, jako oddychovka to plní svůj účel a člověk se pobaví, zasní a čtení si užije. K tomu lehký apel na podporu lokálního zemědělství a na to, že bio není jen póza a předražené jídlo, což neuškodí. Kdyby se knihy chopil nějaký schopný filmař, věřím, že by z ní udělal velmi pohodovou romantickou letní komedii (takové moderní Léto s kovbojem v amerických reáliích ;-)). Knížka, pokud má někdo víc načteno, tolik neuchvátí, ale neurazí a čas s ní strávený za promarněný nepovažuji. Takže za mne 3,5 hvězdy. (Kdybych nečetla jiné knihy autorky a jiné autorky, bylo by to za víc. Škoda, že takový výběr podobných knih nebyl dříve, když jsem s žánrem začínala. To by mne Leovy hipsterské vousy rozrajcovaly podstatně víc. A druhé mínus za to, že tolikrát citovaný Domek na prérii nebyl v češtině vysílán.)
Nic moc jsem od knihy tohoto žánru . neočekávala, a ve finále jsem celkem překvapená.
Bylo to jednoduché čtení, postavy byly sympatické, prostředí fajn, takže proč ne?
Příběh měl naprosto jasný směr, ale docela mě bavil. Jenom by mě zajímalo, jak vypadá sazenička brambory. :-)
První čtvrtinu knihy jsem se nudila. Když se na scéně objevil Leo začal být děj zajímavější.
Příběh byl vtipný, nakonec i čtivý. Je to jednoduchá jednohubka, která na Vás nezanechá následky.
Pokud si chcete odpočinout a nic neřešit, je to dobrá volba.
Nejvíc asi oceňuji informace o vaření a bio farmaření.