Údolí lagun
Patricia Shaw
Údolí lagun série
1. díl >
SÉRIE VALLEY OF LAGOONS - 1. DÍL: V roce 1825 vyplouvá z Anglie loď Emma Jane, která veze náklad vězňů do trestaneckých kolonií a rovněž hrstku platících pasažérů rozhodnutých podstoupit nebezpečnou cestu do země nových možností – Austrálie. Přistěhovalci brzy zjistí, že v této zemi se dá nejrychleji zbohatnout získáním co největší rozlohy pastvin pro dobytek. Bezohledné zábory půdy však vedou k prudkým střetům s bojovnými domorodými kmeny a proti anglickým osadníkům stojí i nehostinná příroda. Jasin Heselwood, původem šlechtic, který musel kvůli dluhům z hazardu uprchnout z Anglie, se nezastaví před ničím, jen aby se dostal mezi dobytkářskou elitu. Podráží přátele i nepřátele a vyvolá ostrý střet s irským osadníkem Pacem MacNamarou, což bude mít osudové následky pro obě jejich rodiny. Ale skutečnými průkopnicemi jsou v tomto příběhu hrdé, statečné ženy: Jasinova zhýčkaná manželka Georgina, která se odmítne nechat zlomit jeho bezohledností a četnými nevěrami, a mladá trestankyně Dolour, která se má stát Jasinovou nemesis. V krásném a nebezpečném Údolí lagun se proplétají a navždy mění osudy…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR)Originální název:
Valley of Lagoons, 1990
více info...
Přidat komentář
Snažila jsem se číst 2x - podruhé proto, že jsem zapomněla, že jsem ji už četla. Knihy autorky mám ráda, ale tahle mi nesedla už od začátku - současností, skoky do Argentiny 19. století, pak do Austrálie za války před lety... Ano, propojenost přes válku je zajímavá, ale pro mě jen okrajově.
Zajímavé čtení o osídlování Austrálie, kam byli odváženi trestanci a imigranti z Anglie. Hodně odvahy bylo zapotřebí při zabírání území, kde byli domorodci.
Krásná kniha.Od autorky je to už druhá série,kterou čtu a musím říct(napsat),že byla bych ráda aby od ní bylo i něco novšího,protože píše nádherné příběhy,ale i ty starší jsou krásné.
Nádherná kniha. Dokonalé vyprávění příběhu. Je to několikátá kniha od této autorky a opět velmi povedená. Škoda, že takových spisovatelů není víc.
Hodně postav na zapamatování, ale jejich životní pouť pohltí a nepustí. Přečetla jsem oba díly a vlastně vše, co je momentálně v nabídce v Čechách. Doufám, že ne naposledy se " setkám" s mojí oblíbenou Austrálií.
Jak těžce vznikalo osídlení Austrálie a kolik odvážných mužů a žen za tím stálo. Chvíli jsem byla na straně osadníků, chvíli u původních obyvatel.
Na pět hvězdiček to nebylo. Ale kniha je čtivá. Je spíše pro ty, kdo má rád historii nebo už i něco o osidlování půdy v Austrálii nebo v Americe četl. Je to pravdivé vyobrazení té doby. "Černé" války. U téhle knihy je potřeba se prokousat začátkem, zapamatovat si postavy kdo kam patří. Plavba na lodi a příběh dál už je hodně čtivý.
Kniha mě bohužel moc nebavila, v půlce jsem ji odložila a nedočetla. Možná nejsem zrovna cílová skupina....
Austrálie je pro mě pořád tajemný kontinent. Vlastně o ní mnoho nevím, jenom ty základy, co nás naučili ve škole. Proto jsem ráda, když narazím na knihu, která mi tento světadíl trochu přiblíží. Kniha se široce rozmachuje, nešetří postavami. Až bych skoro řekla, že je to na úkor srozumitelnosti. Hlavní postavy knihy se autorce podařilo vystihnout perfektně. Pace, chlapský, odvážný, paličatý. Juan uhlazený, přitažlivý, citlivý a moudrý - tady nerozumím, proč si jako druhou ženu zvolil rozmazlenou svéhlavičku. Jasin je bezskrupulozní darebák, kterému chybí skoro všechno, co mají ti dva. Z ženských postav bych pochválila Georginu i Dolour, ostatní ženy mi tak trochu splývaly. Domorodci se také účastní děje, ale v tomto společenském románu se většina pozornosti věnuje bílým osadníkům a hlavně jejich problémům. Kniha je podle mě tak na 3 a půl hvězdičky, dát jí jen trojku by nebylo spravedlivé. Dalo mi docela práci ji dočíst, musela jsem se pekelně soustředit, abych neztratila nit.
Po přečtení knížky jsem si jen potvrdila,že kam noha bílého muže vkročila , tam nastaly obrovské problémy. Ať už to byla Amerika , Afrika nebo Austrálie
Jak by asi pokračoval život původních obyvatel je asi zbytečná otázka.Čas nejde zastavit .
Je tak zvláštní,že v Evropě vystavěli nádherné stavby, lodní stavitelé koráby, které zdolávaly oceány a v Austrálii neznali koně.Jak je možné, že se mezi nimi nenašel žádný vědec, žádný stavitel , žádný bankéř ,,,,,
Jak dlouho by asi trvalo než by začali budovat města ,dokázali by vůbec opustit tento nejmenší světadíL Byly ty vzdálenosti mezi jednotlivými kmeny tak veliké , že uvízli, skoro se mi chce říct, v pravěku ?To je samozřejmě přehnané,měli svůj život a zřejmě byli spokojení.
Ta doba byla určitě hodně dramatická,ale měla jsem pocit,že knize chybí šťáva. Možná spisovatelka chtěla obsáhnout příliš mnoho ,ale i tak doporučuji knihu přečíst, určitě téma je zajímavé a druhý díl už čeká k přečtení.
V této knize je hodně vzájemně propojených postav, takže mi chvíli trvalo, než jsem si všechna jména uspořádala a vstřebala jejich souvislosti v ději. Příběh je velmi dobrodružný, napínavý a ona propojenost postav v knize je velmi dobře vymyšlená. Láska je tady také, ale červenou knihovnu nečekejte. Žádné detailní pitvání vztahů a sálodlouhé popisy citů a pocitů tady nenajdete. Protože slaďáky nemám ráda, byla jsem s tímto pojetím vcelku spokojená. I když jednu výtku mám. Postavám nebylo umožněno do nich nahlédnout, takže jsem občas tápala, co si o některých z nich mám myslet. Přesto knihu doporučuji k přečtení a vím, že se k ní ještě někdy vrátím.
Krásná kniha, o tom není pochyb... 4 hvězdičky dávám pouze z důvodu že nemůžu srovnávat tuto knihu a Zátoku bouří... ale jinak, moc pěkné čtení...:-)))
Štítky knihy
Austrálie 19. století australská literatura domorodé kmeny kolonizace Austrálie historické romány historické romanceAutorovy další knížky
| 2009 |  Mangový vrch |
| 2010 |  Kámen a pírko |
| 2002 | Záliv orchidejí |
| 2007 | Zátoka bouří |
| 2006 | Pět vichrů |
Knihy o Austrálii mám moc ráda, její osídlování bylo stejně kontroverzní jako osídlení Ameriky, a také stejně nebezpečné.
Tato kniha mi ale nepřinesla tolik potěšení, kolik jsem očekávala. Myslím, že vyobrazení doby a událostí je hodně věrné. Nevím, jestli je na vině opravdu velké množství postav nebo velké množství linek, okrajově se zde mluví i o Argentině, Anglii, Irsku a problémech a konfliktech v těchto zemích. Měla jsem pocit, že vyprávění je hodně zaměřené na výčet událostí, nedokázala jsem se citově navázat na žádnou postavu nebo rodinu, těžko říci, jestli to bylo častým přeskakováním mezi dějovými linkami nebo něčím jiným. Možná mi nesedl styl vyprávění. Zkrátka jsem si čtení neužila tolik jako jiné čtenářky a především první půlku knihy jsem se do čtení spíše nutila.
Nicméně pro vytvoření realistické představy o osídlování tohoto kontinentu, o drsnosti života tam a nekalých praktikách při honbě za půdou, o složitých vztazích mezi trestanci a ostatními kolonisty, potažmo mezi bílými a domorodci, je tato kniha cenným zdrojem informací.