Ukradené jazyky
Felix Blackwell
Romantický pobyt v horské chatě se nevyvíjí tak docela podle očekávání. Vysoko na větrem ošlehaných svazích hory Pale Peak slaví Faye a Felix své čerstvé zasnoubení. Záhy se však z okolních lesů rozezní sbor hrůzostrašných zvuků: skřeky zvířat, dětský pláč a vyšinuté blábolení stovek tklivých hlasů. Za hlubokých nocí se kolem oken plíží temná postava a něco Faye našeptává. Když se počasí promění ve smrtící past, zjistí Felix, že jeho vyděšená snoubenka nemumlá ze spaní jen tak nějaké nesmysly – někomu šeptem odpovídá. Ukradené jazyky vznikly z vítězné povídky na hororovém fóru NoSleep sociální sítě reddit.com. Povídka si během neuvěřitelně krátké doby vysloužila spoustu nadšených ohlasů a již brzy se dočká i filmové adaptace.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
Stolen Tongues, 2017
více info...
Přidat komentář
Děsila jsem se každé další kapitoly. Fakt mi hrůzou vstával vlasy na hlavě. A ani to nemuselo být nasycené litrama krve a hrůzostrašnými duchmy.
V podstatě stačila jedna námesiční slečna, jedna stará indiánská legenda, milující snoubence a minulost která byla tak zapomenutá že ve své podstatě chránila ale i prodlužovala zážitky s prázdnou entitu.
Mne se to moc líbilo a doporučuji.
Je to tak na 3,5 hvězdičky. Číst mě to bavilo, i když by to mohlo být o pár stránek kratší a příběhu by to asi prospělo. Samotný příběh byl velmi komorní, což mi jako obvykle vůbec nevadilo. Překvapilo mě, že v té chatě se to vlastně odehrávalo jen velmi krátce. Atmosféra byla přímo hmatatelná a v hodně scénách jsem se i celkem bála, takže účel kniha určitě splnila. Kvituju i snahu o originálnější pojetí v tomto žánru. Pokud rádi čtete tento žánr tak můžu knihu určitě za sebe doporučit.
Prolog absolutně strhující láká k četbě první části a od ní se pak musíte přesunout dál, protože vám to nedá. Pořád musíte číst.
Nejlepší pro naplnění atmosféry strachu, kterou příběh předkládá, je číst ho večer za tmy, lépe v noci, kdy slyšíte různé zvuky uvnitř domu a zvenčí. Před započetím četby večer/v noci doporučuji prohlédnout vnitřek, temná zákoutí obydlí, zkontrolovat zámky a zachumlat se pod peřinu. Zároveň být ve střehu ke každému zvuku, který uslyšíte. Kniha opravdu nabudí a jakýkoli zvuk z vnitřku nebo z venku asociujete se zvukem v knize.
Příběh v knize je velice blízký filmovému zpracování, když si vybavím celou řadu filmových hororů, je to jeden z nich. Připadá mi to jako mix duchařiny a zombie. Bála jsem se.
Líbí se mi, že autor příběh vmísil do svého života, čímž čtenáře může mást, zda to, o čem píše, se jemu a jeho snoubence skutečně stalo, nebo zda příběh, o kterém píše, je blízký situaci, která se jim stala. Pocit bezmoci a setrvávajícího zla je povedený; zlo je tady plíživé a stále přítomné.
Autor si všímá předělu mezi náměsíčností a posedlostí. Rozkrývá oba temperamenty a de facto u Faye nečiní mezi tím rozdíl, resp. náměsíčnost u ní vždy předcházela démonismu.
Domnívám se, že je to jiné. Existuje velký rozdíl mezi somnambulismem a démonismem. Tady oba jevy autor pro účely příběhu spojuje. Kromě toho stav vědomí a nevědomí (tranz?) v náměsíčnosti je dobré téma. Nejsem si ale jista promyšlenými až složitě vyvedenými konstrukcemi promluv z náměsíčnosti. Myšlenka, že se ďábel zmocňuje těla jen při náměsíčnosti, dává větší smysl. Ale pak Faye o svých prožitcích nemusí vědět. "K tomu, aby nad Faye získal trvalou kontrolu, by potřeboval přístup k niternějším částem jejího já." To znamená stav, kdy Faye bude zcela při vědomí. Je docela možné, že začátek knihy se odehrával jen při Fayiném somnambulismu.
Autorova díla budu vyhlížet, protože tohle patří mezi nejlepší horory, jaké jsem kdy četla. Knihu doporučuji všem holdujícím hororů a napětí.
Výborná kniha. Napínavá a děsivá. Příběh i vcelku originální. Jen mě mrzí absence nějakého detailnějšího rozuzlení. Někdo si rád třeba domýšlí v závěru, ale já jsem ten typ čtenáře, co potřebuje na konci znát odpovědi na své otázky.
(SPOILER)
Brr, keď si spomeniem na začiatok, ešte teraz mi po chrbte bežia zimomriavky. Môže za to mrazivá zimná atmosféra, ale aj klasický hororový základ; chata bez signálu vysoko v horách, okolo len pusté lesy, sneh a niečo tam chodí a chce sa dostať dnu.
Priateľka zo sna šepká. Jasné, občas je námesačná, má poruchy spánku... Ale toto je omnoho desivejšie, keď si uvedomíte, že vlastne niekomu odpovedá na nástojčivé otázky, a najmä stále divnejšie.
A nie, neprestáva to, ani keď sa vrátia do civilizácie. Kde je bezpečnejšie ako doma?
O strašiakovi, ktorý ich máta, o lapačoch snoch a o mieste, kde sa všetky tajomné veci nachádzali, im niečo málo povedia domorodí Američania. Ale aj oni sú pomerne skúpi na slovo, pretože o zle, ktoré sa v lesoch skrýva, nechcú rozprávať, aby na seba neupriamili pozornosť... Tým, ktorí sa im pokúsia pomôcť, sa to stáva osudným. Je to až stereotypné, že zomierajú domorodci, čo niečo vedia.
Kým to bolo klasické začínajúce strašenie, kde som nevedala, či halucinuje autor, alebo je za tým jeho snúbenica, dalo sa to. No postupne sa objavila desivá postava, nápisy, cudzí hlas... no, už to začínalo byť viac bubáckejšie... ale potom sa to celé zopakovalo a zase a zase. Áno, je tu veľa akcie, v každej kapitole sa niečo deje a čitateľa to drží prikovaného na mieste. No práve zacyklenie knihe ublížilo, takže som unavená z toľkého opakovania. Začalo to ale parádne, ale autor to mal nechať ako poviedu, resp. novelu. A nie každé vysvetlenie je vhodné. Prvá polovica je fajn, no záver je nepresvedčivý. Veľa vecí je nedovysvetlených, alebo majú mätúci význam (prsteň, lapače snov), neochota indiánov poslať bubáka späť, ale aj posadnutosť, ktorá sa končí rozuzlením tajomstva istého čísla? Akože len tak? Som sklamaná kvôli nevyváženosti príbehu.
(SPOILER) Za mě průměr. Akorát mě zaráží, že vůbec nebylo objasněn původ toho co řádilo, ale jen to, proč právě je.
40%
Začátek mě docela bavil, ale pak už mě všechno začalo nudit. Ani rozuzlení to nespravilo. Za mě se Ukradené jazyky moc nepovedly.
Venku byla větší zima, než jakou jsem kdy v životě zažil. Se zimou se dostavilo až mrtvolné ticho, na několik mil daleko nevydávalo jediné zvíře ani hlásku. Jen samotný vzduch hvízdal, jak se hnal údolími, a vrhal mi do tváře krystalky ledu.
Úžasná ducharina!!!!! V pravidelných intervaloch mi po celom tele stáli chlpy dupkom (a snáď aj vlasy sa mi ježili) :)
Vrele doporučujem ako totálny únik z reality a ako krátkodobý oddych od thrillerov, fantasy, erotiky atď...
"Bože můj!" vyhrkl jsem a upřeně se zahleděl do jedné ze skříněk u televize.
"Co je?" zavolala na mě Faye.
Zmohl jsem se jen na "ježíšmarjá!" a natáhl jsem ruku po tom, co leželo uvnitř.
Faye se přihnala chodbou do obývacího pokoje. "Tak co se děje?" Vytáhl jsem to ze skříňky.
"To je...to je Super Nintendo," vypravil jsem ze sebe pomalu.
"Jo. No a?"
Otočil jsem se na ni. "Super Nintendo, Faye."
Obrátila oči v sloup. "Táta jím byl posedlý, když jsem byla malá," vysvětlila pohrdavě a zamířila zpět do ložnice. "Koupil ho pro Beccu, ale tu to nikdy nechytlo. Tak to asi přivezl sem, aby se tu na to prášilo."
"Pane na nebi!" vykřikl jsem a přiměl ji tím, aby se zastavila.
"Co zas?" vyštěkla, ale pousmála se. Rozechvěly se mi rty.
"To nemůže být...to je Donkey Kong Country 2," řekl jsem. Přitiskl jsem si kazetu se hrou k hrudi, jako bych objímal přítele z dětství.
"Pro Kristovy rány," zabručela Faye.
"To je moje nejoblíbenější hra vůbec. Trvalo mi věčnost, než jsem ji dohrál, a má dokonalý soundtrack."
"Hm. I Becca měla tu hudbu vlastně docela ráda," řekla Faye.
"Tak to si beru nesprávnou sestru," zamumlal jsem.
"Jak prosím? Asi jsem se přeslechla."
"Nech nás," řekl jsem a hodil po ní klíče od auta. Odrazily se od její hrudi a spadly na zem. Faye se ani nepohnula, dojem to na ni nejspíš neudělalo.
"Můžeš jet domů," dodal jsem, vložil kazetu do nintenda a usadil se na pohovku. "Já...my teď potřebujeme trochu času pro sebe."
Slyšel jsem, jak klíče prosvištěly vzduchem, a ucítil jsem náraz do týlu.
Řekli jste si někdy o nějaké knize "fuj, to bylo dobrý"? Ne? Tak já u této jo .
Tohle byl jednoznačně nejděsivější horor, jaký jsem kdy četla. Dva dny jsem si v noci svítila a čekala, co na mě odkud vyskočí. Přítel byl přímo nadšen! No a naše spotřeba energie určitě taky...
Začátek byl absolutně TOP! Jakmile jsou tam zvířata, co se lekají něčeho, co člověk nevidí, tak mi vlasy vstávají hrůzou na hlavě.
Celý průběh knihy je extrémně zaměřený na atmosféru, na takové to brutální mrazení, kdy fakt nevíte, co se sakra děje.
Konec mě překvapil, čekala jsem klasiku, ale tohle teda bylo fakt jiné.
Nevím, co víc dodat, milovníci "duchařin" - tohle musíte mít. Jsem nadšená.
Ukradené jazyky začaly dobře, ale nevyvíjelo se to dle mých představ. Autorovi se chvílemi, zejména ze začátku, daří budovat strašidelnou atmosféru, což je pro horor fajn prvek, ale zbytek silně pokulhává. Fungovalo by to pěkně jako nějaký béčkový filmový horor, jede to podle takové klasické zajeté šablony. Co pro mě byl velký kámen úrazu - nesmyslné chování hlavního hrdiny, to mi občas až brnkalo na nervy. A stejně tak vyústění příběhu je prostě slabé. Když to shrnu, je z toho průměr. Zajímavost na konec: původně celý koncept vznikl jako příspěvkem na Redditu, kde po zájmu ostatních začal příběh psát na pokračování.
Perfektní kniha plná nadpřirozena - pokud ji budete číst večer, tak se rozhodně budete bát...
Autor knihu původně psal na web, příběh zveřejňoval po kapitolách, a díky tomu je každá strana zcela zaplněna akcí. Děj sviští rychlostí blesku, neustále se něco děje. Příběh nemá žádná nudná místa.
Felix, jedna z hlavních postav, mi byl velmi sympatický. Líbila se mi jeho nekonečná láska k přítelkyni. Stále se staral hlavně i o ni, i když mu šlo o život.
Kdežto druhá hlavní postava, Faye, mi až tak sympatická nebyla a svým chováním mě často štvala.
Jestli jsem to správně pochopila, postavy jsou inspirovány autorem a jeho skutečnou přítelkyni. Doufejme, že nadpřirozeno, které v knize je, nemá základ ve skutečném světě....
Knihu rozhodně doporučuji všem milovníkům hororů.
Perfektní temný příběh! Škoda že autor neubral pár stránek, zbytečně ždímá ty samé výjevy zas a znova, kniha měla končit trochu dříve. Ale čte se dobře, nejde se odtrhnout!