Ukradené jméno: Moderní korejské povídky

27.07.2022

Jsme na návštěvě u manželových rodičů a manžel mi z jejich knihovny přináší 2 knížky (Ukradené jméno a Tváře a osudy). V obou případech se jedná o moderní korejské povídky. A proč mi je vlastně přinesl? Ví moc dobře, že mne přitahuje korejština, tak by mne třeba mohly zajímat i korejské povídky:-) Knížky jsem si půjčila s tím, že mi bude ale nejspíš trvat, než je začnu číst. Přesto mi to nedalo a ještě před odjezdem domů jsem si první povídku z knihy Ukradené jméno rozečetla:-) A během pár dní jsem přečetla knížky obě:-)

Nejvíc mi učarovala hned první povídka Basník z Wonmidongu, jejíž autorkou je Jang Kwidža (양귀자). Tato autorka je zde na DK vložena dokonce 2x, pokaždé pod jinak přepsaným jménem:-) Ach, jak já ty přepisy korejských jmen nesnáším. Je to peklo, když dohledávám další tvorbu. Básník z Wonmidongu je povídka vyprávěná malou chudou dívenkou, která nemá do čeho píchnout a tak se různě poflakuje a vysedává a povídá. O své rodině, o svých „přátelích“ a hlavně o podivínovi, kterému lidé říkají básník z Wonmidongu. Ten konec mě fakt dostal.

„V naší čtvrti máme kromě wonmidongskýho básníka ještě taky wonmidongskýho slavíka, wonmidongskou fešandu, wonmidongskou paní Chytrou a tak podobně. Strejda fotograf Om je wonmidongskej slavík. Na poslední celostátní pěvecký šou prej ale vypadnul už v předkole, takže to asi s jeho zpěvem nebude zas až tak slavný. Zato Nory máma je wonmidongská fešanda úplně bez debat. Nikdo kromě ní totiž nemá fialově nalakovaný nehty a nažluto obarvený vlasy. Trochu se za to sice stydím, ale pokud jde o wonmidongskou paní Chytrou, tak to je naše máma. Stydím se, protože dobře vím, že „paní Chytrá“, co se do všeho plete a s každým se pořád hádá, není nic jinýho než nadávka.“

Druhá povídka Výhrady je od významného korejského spisovatele Kim Tong-ina (김동인), po kterém je pojmenovaná jedna prestižní literární cena. Výhrady jsou o jednom zaníceném křesťanovi a mne nadchly mimo jiné i skvělou pointou.

V podstatě mne každá povídka něčím oslovila. Hodně se mi líbily ty, které se soustředily na dětské postavy. Třeba povídka Liják, která má podle doslovu předvídatelný konec, mne svým koncem překvapila:-) Témata, postavy, prostředí, pocity a frustrace, to vše v moderních korejských povídkách silně koresponduje s historickým vývojem této asijské země ve 20. století. Silně na mě působila taktéž nejdelší povídka sbírky Záchytný bod od autorky Pak Wan-so (박완서), ve které je znázorněna touha matky poskytnout dětem lepší budoucnost, i za cenu sebezapření a šílené dřiny. Touha po zakotvení na lepším místě. Povídka je o to působivější, že ji vypráví dcera, která matčino konání nechápe.

Bylo fajn, že každé povídce předchází stručný medailonek autora. Já ho radši četla až po povídce, abych se vyhnula spoilerům:-) Je mi sympatické, že muži/autoři nepřeválcovali početně ženy/autorky. Ženské korejské autorky mají podle mě úplně jiný pohled na ženské hrdinky a dokáží ženské prožívání lépe popsat. … Korejští autoři nejsou všeobecně moc překládaní do češtiny. Myslím, že je to škoda. A doufám, že se mi poštěstí přečíst si od těchto spisovatelů i něco dalšího, protože u mnoho povídek mi bylo líto, že už jsou u konce. ... Jestli čtete rádi povídky, tak za mě vřele doporučuji. A vůbec nevadí, že se neorientujete v korejských reáliích.

대박이에요. 저는 그 책 읽는 거 너무 좋았어요. 감사합니다.

PS. Možná se divíte, jak se taková kniha ocitla v knihovně manželových rodičů. Tchán ji totiž sázel:-)