Vězňův trůn

předevčírem

Moje srdce to bolí, ale musím být upřímná. Po dlouhé době mě kniha zklamala a upřímně netuším, co se stalo. První díl od autorky mě naprosto pohltil a užívala jsem si každou stránku a nemohla se dočkat pokračování. O to větší šok přišel, když jsem zjistila, jak těžké pro mě bylo se do druhého dílu vůbec začíst. Postavy, které jsem si zamilovala, mi najednou přišly úplně jiné. Wren i Doubek se zdáli bez jiskry, nevýrazní. Příběh se opět točil kolem politiky, což je u autorky obvyklé, ale tentokrát jsem doufala v něco jiného. I když se konečně objevili Jude a Cardan, jejich přítomnost to bohužel nezachránilo. Naopak jsem měla pocit, že Jude Cardana nemiluje, ale miluje jen jeho korunu. V příběhu mi zoufale chyběly emoce, vášeň, cokoliv, co by mě vtáhlo. Bohužel tam nebylo nic, co by mě opravdu zasáhlo nebo nadchlo.
Myslím, že kdyby se autorka více zaměřila na rozvoj postav a jejich pocity, mohlo by to celý příběh pozvednout. Porozumění hlavním postavám a jejich motivacím by příběhu přidalo hloubku, která mi chyběla.

Bohužel, tento díl byl na poměry autorky jen průměrný…

13.11.2024

Tohle bylo... dobré? Dobré je možná to nejlepší slovo, protože víc jak 3* bych knize nedala.
Vracíme se za Doubkem a Wren, jejichž příběh skončil v Ukradeném dědici dost zajímavě, takže jsem se těšila, co si pro nás Holly připraví.
Kdo čte její knihy, ví, že se zaměřuje hodně na politiku a fungování světa, což jsem pochopitelně čekala i tady, ale přesto jsem byla trochu zklamaná z toho, kolik pozornosti politice věnovala, když se mohla zaměřit na vztah Doubka a Wren. Ten vývoj, který jim byl dopřán, mi nepřišel dostatečný. Necítila jsem z nich vůbec žádnou chemii, jen chlad. Jako takové jsou postavy perfektní, originální a všechno, co si jako milovnice fantasy můžu přát. Ale jejich vztah byl z mého pohledu pěkně hořký, nevěřila jsem jim ani ň.
Samotný děj se ani zdaleka nedá srovnat s Krutým princem. Upřímně mi přišlo, že se vlastně za celou knihu toho moc nestalo. Začátek se zdál slibný, ale pak se děj držel v jedné rovině a s každou otočenou stránkou jsem ztrácela pozornost. Veliké potěšení ale přinesl návrat Jude a Cardana.
Kniha se ale hezky četla, ten styl a popis má Holly zkrátka na jedničku. Miluju Elfhame a bytosti v něm, to mě nikdy nepřestane udivovat.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji @albatrosmedia #spoluprace

03.11.2024

Ukradeného Dědice jsem si užila moc a ve druhém díle mi připadá že Holly vzala všechno tak nějak letem světem. Samozřejmě styl psaní má jedinečný a že jejich světy jsou kouzelně propracované a postavy, v tomto případě Doubek a Wren, jsou naprosto originální. Musím ale přiznat, že mi docela chybí Jude a Cardan protože jejich dějová linka a celkově série krutého Prince byla dech beroucí. Tohle je spíš jen takové příjemné odpočinkové čtení. Za mě s příliš urychleným koncem na pár stránkách . Jsem zvědavá jestli bude autorka pokračovat v tomto světě.

31.10.2024

Na pokračování jsem se těšila už kvůli tomu konci, které Holly prostě vždycky umí.
Je mi sympatický svět víl, které autorka vytvořila a je správně krutý a nepředvídatelný, ale přitom si udržuje tu "pohádkovost". Čtenář dlouho netuší, kdo je tady vlastně ten hrdina a kdo je padouch.
Možná by mi nevadilo, kdyby to bylo přeci jen o něco delší, víc rozpracované otázky, které si čtenář klade a... klidně i víc dospělé Jude a Cardana? Protože ty scény s nimi byly vážně skvělé.

Ve výsledku to bylo pokračování, které jsem si představovala. Hrdinové jsou úplně jiný, příběh je jiný, svět je stále stejně zajímavý. A otevřený konec... no prý bude něco dalšího. Takže už se těším ma potopení se do vody, snad to bude ono.