Ukradený život
Renée Villancher
Strhující životní příběh ženy, která se provdala na sklonku druhé světové války do Ruska a celých 57 let se nemohla vrátit do rodné Francie. Jejím mužem byl ruský voják, který působil ve francouzském odboji proti Němcům. Podle dohody se Stalinem se ale musel vrátit do SSSR a svou ženu si vzal i s několikatýdenní dcerou s sebou. Neuvěřitelná bída, katastrofální hygienické podmínky, manželova první žena a samozřejmě alkohol - to byl pro Renée Villancherovou šok. Další následoval, když zjistila, že jako sovětská občanka, kterou se sňatkem stala, nemůže zpět do Francie. Po dlouhých letech strávených v ruské stepi vypráví svůj příběh a její pohled na svět bere dech…... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2005 , Albatros (ČR)Originální název:
Ma vie volée. 57 ans sans voir la France, 2004
více info...
Přidat komentář
Silné svědectví o jediném životním rozhodnutí a jeho následcích. Strohý styl vyprávění zvýrazňuje autentičnost. Ta dospělá životní část je hodně zkrácená, samotnou by mě zajímalo více detailů, nicméně je to velmi nezapomenutelný příběh.
Velmi čtivá kniha která poukazuje jaký byl život za železnou oponou. Pro mojí mladou generaci je tato kniha velmi poutavá, protože si nedokážeme představit jak byl těžký život v Sovětském svazu. Velice se mi líbí autorčina lehká dávka ironie, která jí určitě musela pomoci přežít tyto kruté časy.
Přečteno jedním dechem, občas měl člověk pocit, že se vše odehrává v hlubokém středověku a ne ve 20. století, knihu jsem měla zapůjčenou, určitě si ji koupím, chci ji mít v knihovně a zase se k ní někdy vrátit.
Četla jsem asi před třemi lety a dodnes na příběh Renéé dost často myslím. I když je kniha napsaná dost stroze a tak trochu bez emocí, tak emoce tedy opravdu dokáže ve čtenáři vzbudit.
Přečteno za 1 den. Příběh a téma skvělé, podání ovšem trochu strohé, celý život rozvedený pouze na nějakých 145 stran - přijde mi to málo. Každopádně knihu k přečtení doporučuji.
Proč jí tam tahal, když už jednu manželku měl. To si ani nedokážu představit, co chudák musela zažít v zemi, kterou nám dávali za vzor, ale byl to jen život v chudobě a ponížení, přitom mohla žít klidně ve své rodné Francii. Dlouho mi tento smutný příběh zůstane v hlavě.
Kniha o tom, jak krutý umí být osud, když jste mladá a naivní dívka, která se zamiluje do nesprávného muže v nesprávnou dobu. Rozhodnutí jít s ním do jeho vlasti - Sovětského svazu se ukáže jako fatální chyba. Je nucena zůstat tam s otřesným manželem, nicméně spolu s ní je tam "uvězněna" i její matka, která se měla původně vrátit a která se už nikdy zpět do Francie nepodívá. Na jednu stranu jí to muselo pomoct, že tam nebyla sama a měla se o koho opřít, na druhou stranu ji muselo tížit to, že tento těžký život nechtěně "připravila" své matce, ačkoli to v knize výslovně neříká. Kniha je psána tak nějak bez emocí a pocitů, ale tomu se vůbec nedivím, že si je paní na stará kolena nechce připomínat a vytěsnila je z paměti. Přesto a možná právě proto jdou z knihy cítit a je to fakt silné kafe číst, čím vším si tato žena prošla. Přesto, jak je kniha útlounká, toho přinese hodně. Uděláte si obrázek o životě na ruském venkově a prožijete s Renée její život do doby, než se po 57 letech podívá znova do rodné Francie.
Četla jsem s odstupem času 2x,pro mě absolutně strhující ikdyž tragický příběh,nemohla jsme se odlepit od knihy,přečteno za 4 hodiny.Renée jsem obdivovala,držela ji palce,plakala s ní. Podobných osudů žen jistě nebylo málo,strašná představa...
Přečteno jedním dechem. Smutný příběh, který mi ještě dlouho zůstane v mysli