Ukradli mi kabelku
Denisa Prošková
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/229495/bmid_ukradli-mi-kabelku-HRe-229495.jpg
3
31
31
Fejetony psané s nadhledem jsou věnovány všem, kteří také občas ztrácejí piny, hesla i nervy a sem tam se hádají s těmi, které nejvíc milují! (A pak je to mrzí) Autorka říká, že za všechno může její dědeček. Když byla malá a něco ji pobavilo nebo tomu nerozuměla, poradil jí, ať si představí židli. Na tu židli si vyleze a všechny situace, které se jí dějí, sleduje a hodnotí z výšky. Protože se děje pořád něco, z té židle pomalu už ani neslézá.... celý text
Přidat komentář
Oddechovka jak má být. Zejména "mateřské" a "ženské" fejetony ve mně probouzelo smějící se bestii.
No... Není to úplně můj šálek kávy a po přečtení předchozích komentářů přemýšlím, zda jsem četla stejnou knihu. Fejetony mi až tak humorné nepřipadaly, místy spíše naopak.... Knihu jsem zakoupila za účelem oddechového čtení, nicméně zařadila bych do kategorie nudného čtení. Asi nemám dostatečně vyvinutý smysl pro humor. :))
Příjemné čtení, které pobavilo a vykouzlilo úsměv na tváři. Proto nevylučuji, že se ke knize ještě v budoucnu vrátím.
Moc příjemná oddychovka, u které jsem se s chutí zasmála nahlas. Přišla mi dokonce i lepší než daleko více propagovaná Šťastná kniha Báry Šťastné či P.S. od Áni Geislerové.
Každý si tady najde v tomto výběru najde něco , co se mu líbí, čemu se zasměje. Určitě se mi nelíbilo všechno , ale v celku- dobrá pohodová kniha. K jejímu přečtení mě dostal název, hned jsem si vzpomněla na svoji bývalou tchyni, která si takhle zlepšovala domácí rozpočet - děda byl despota a držel kasu a když babička doma prohlásila, že ji někdo" ukradl peněženku" , smály jsme se se švagrovou , kdy bude mít nové kozačky - nezklamala nikdy, vždycky přišla za pár dnů s něčím novým- a se slovy: " jo dívky, to musíte umět".
Chtěla jsem si knížku šetřit, každý den jeden krátký fejeton. Ale nějak jsem to celé přečetla za jeden víkend. Četlo se to samo. Za mě je nejlepší: Miluji podzim, Svatbou všechno začíná, Jen mluvte, Pryč s panikou, Volný pád,…
Fejetony čtu docela ráda a tyto se mně hodně líbily. Svou roli sehrálo i to, že autorka je stejně stará jako já.
Autorčiny fejetony znám hlavně z Ženy a život (která se po roce 2012 obsahově i graficky změnila, fejetony zmizely a už to nebylo ono) a vždy jsem se u nich velmi bavila. Knížka je ideální pro zaneprázdněné čtenáře (úmyslně nepíšu, že čtenářky, protože myslím, že pobavit se u ní mohou i muži), protože fejetony jsou relativně krátké, svižné, nenavazují na sebe a knížku tak lze číst nárazově, když je čas.
Sama jsem si chtěla Proškovou trochu šetřit, ale učinila jsem z ní záchodové čtivo (což není nic hanlivého, naopak na wc mám po narození syna čas jen sama na sebe, kdy mohu bez výčitek meditovat a číst souvislejší texty než horoskopy; a ano, hrdě se hlásím mezi záchodové čtenáře!), a kdyby se už rodina nezačala ptát, zda se mi něco nestalo, že tam jsem tak dlouho a potichu, tak bych ji přečetla na jeden zátah. Velmi jsem se pobavila, místy nad sebou zamyslela, poučila i dojala. Jednu hvězdičku ubírám jen za ty fejetony, v nichž se názorově s autorkou rozcházím (a za ty, kde mi přijde, že už si některé situace minimálně přibarvuje, když už ne zcela vymýšlí), jinak to ale bylo svižné, vtipné a osvěžující čtení a místy jsem měla pocit, že mi Denisa Prošková promlouvá z duše.
Sbírka fejetonů, která potěší, pobaví a neurazí... Autorčin styl pro mě není úplně neznámý a líbí se mi právě ten všudypřítomný nadhled, který člověku velmi snadno vykouzlí úsměv na tváři:-) Až ho budu zase potřebovat, moc ráda se vrátím...
Zajímavá publikace šedesáti fejetonů, Zajímavé rodinné příběhy, které se mohly stát také u nás. Příběhy jsou podány veselou formou, takže nenudí a převážně přinutí ke smíchu. Mám rád takový tip literatury
Autorovy další knížky
| 2019 |  Velké ženy z malé země |
| 2014 |  Kde rostou peníze? |
| 2015 | Aby vám peníze dobře sloužily... a nikam vám neuletěly |
| 2014 | Ukradli mi kabelku |
| 2010 | Neberte si to osobně |
U fejetonů hodně záleží na tom, jestli vám autorův druh humoru sedí a zde se to se mnou bohužel nesešlo. Trochu jsem se usmála asi u pěti fejetonů, zbytek mi přišel nezajímavý, u některých jsem měla pocit, jako by byly vymyšlené nebo jako bych je už někde slyšela. Některé myšlenky mi byly alespoň sympatické, jiné ale úplně naopak.