Ukrajinské povídky

05.05.2020

Škoda, že jsem si ten doslov nepřečetl dříve... Taky rok vydání mě mohl varovat. Čekal jsem výbor klasiků a dostal jsem... no, něco jiného. Přestože kniha obsahuje některá velká jména ukrajinské literatury (Oles Hončar, Ostap Vyšňa), jedná se o výbor povídek a literárních reportáží vzniklých především v období Stalinovy vlády v SSSR a tedy i na sovětské Ukrajině. Povídky tak reflektují zejména předválečný útlak Ukrajinců Poláky, druhou světovou válku a německou okupaci a také poválečné ukrajinské budovatelské nadšení. I přesto, že se jedná převážně o socialistický realismus (a někdy - jako např. u Jaroslava Halana - čistou propagandu), talent mnohým autorům upřít nelze a některé povídky o válce jsou skutečně výborné. Knihu samotnou tak považuji spíš dokument doby než literární požitek, nicméně jsem rád, že jsem to přečetl.

S odstupem let je zajímavé sledovat životní dráhy některých v knize představených spisovatelů, kteří se z budovatelů stali protisovětskými disidenty.

Pro česko/slovenské čtenáře může být nejzajímavější dílko Marie jde bosa od Olexandra Ilčenka, kde formou literární reportáže líčí Ilčenko situaci na Zakarpatské Ukrajině a radostné dojmy tamních obyvatel těsně poté, co došlo k jejímu připojení k Sovětskému svazu a kde není vůbec žádná zmínka o tom, že to před tím bylo Československo.