Úlet civilizované holky
Eva Čerešňáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510715/mid_ulet-civilizovane-holky-oXa-510715.jpg
4
11
11
Vypravit se s batohem na středověkou pouť je opravdu úlet. Natož, pokud se jedná o civilizovanou dámu, zvyklou na lodičky, přehlídková mola a pódia společenských akcí. Ale není život někdy právě o tom? Udělat velký krok za hranice naší komfortní zóny? Protože tam venku čeká nejen dobrodružství, ale i výzva a také mnohá setkání... Cesta svatého Jakuba neboli Svatojakubská cesta je historická síť poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále ve španělském městě Santiago de Compostela. Historie svatojakubské pouti sahá až do roku 951. V posledních letech se cesta těší nevšednímu zájmu stovek tisíc poutníků. Symbolem této pouti je již od středověku mušle hřebenatka.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi líbila. Vyprávění o putování mě bavilo. Některé pasáže mi přišly více zajímavé, některé méně. Pěkné fotografie v knize jsou taky fajn.
O pouti do Santiaga přemýšlím už mnoho let, tak jsem na knížku byla zvědavá. Čtění mě příjemně naladilo a rychle jsem se vžila do putování s autorkou. Kniha mě bavila a přečetla jsem ji během pár dnů. Je to lehké líbivé čtení. Musím přiznat, že mě to ještě více namotivovalo k tomu, abych tu pouť taky jednou naplánovala. Hezky napsané.
Musím říct, že mě kniha hodně překvapila. Já totiž obvykle cestopisy nečtu, nijak mě to nikdy nelákalo. Když mi byla kniha nabídnutá k recenzi, říkala jsem si, že vystoupím ze své komfortní zóny a zkusím ji. Jaké je ale moje překvapení, když se téměř hned začtu.
Krásné fotky jsou už jen třešnička na dortu. Vypravování je velmi poutavé, skutečné, vyloženě láká obout si sportovní boty a vyrazit. Spousta užitečných rad, co si kde přečíst, co sbalit do batohu, jaká aplikace v telefonu by se mohla hodit.
Moc se mi líbí postoj autorky k životu. Téměř vše bych jí odsouhlasila a podepsala. Super je i připomenutí doby covidové. Také bych nikdy dřív nevěřila, že se může něco takového stát. Že budeme zavřený doma, nikam nemůžeme, všude roušky, každý se bojí někoho potkat. Jediné procházky v přírodě mě dokázaly zpátky dobýt energii.
Vypravování autorky z její pouti z Porta v Portugalsku do Santiaga ve Španělsku jsem si opravdově užila. Putování je poutavě napsaný, mezitím i její myšlenky o životě, své pocity, skutečný prožitky. Moc se mi ta myšlenka zalíbila, ale já vím jistě, že sama bych prostě nejela. Přes to všechno, jak bych se bála, zda nezabloudím, budu mít kde spát, jestli se domluvím, bych měla takové nervy, že bych si tu krásu přírody vůbec neužila. Umím si ale představit jít tu cestu s kamarádkou nebo s partnerem. Sice bychom se museli jeden druhému trochu přizpůsobit, ale to by bylo pro mě shůdné.
Autorka mě svou tvorbou nalákala na myšlenku putování, ale i na četbu dalších cestopisů. Já moc děkuji.
Cestopisy a biografie totiž zbožňuji a vždy mám pocit jako bych autorovi při jeho cestě stála po boku.
A přesně tak tomu bylo i u této knihy. S autorkou jsme zažili cestu hned od samotného začátku, kdy se rozhodovala, zda se vůbec někam vydá, kdy se na cestu balila, i při cestě samotné. Styl, kterým je kniha napsaná mi sedl jak ulitý. Ta pokora, vděčnost a dobrodružství doslova sršelo z každé jednotlivé kapitoly. Navíc je kniha plná zajímavých fotek, takže se čtenář těší na každou další stranu už jen díky tomuto.
Musím se přiznat, že autorka cestu popisovala tak hezky, že i já jsem zauvažovala, zda bych cestu jednou v budoucnu neměla absolvovat taky. Myslím, že to člověka neskutečně obohatí.
Pokud máte rádi cestopisy, tento by Vás rozhodně neměl minout. Zvlášť pokud o cestě jako takové sami uvažujete, zde jsou ke konci knihy i skvělá doporučení. Jako například, jak si naplánovat cestu, ubytování, jídlo a pití či celková doporučení autorky.
Nevěděla jsem přesně, co od knížky očekávat, a proto mě překvapilo, že jsem ji měla za 2 dny přečtenou. Oddechové čtení, kdy si člověk přeje, aby mohl jít stejnou cestu jako jeho autorka a vnímá s ní všechny krásy, které pouť nabízí a zároveň prožívá i její strasti. Nejsem člověk věřící v Boha, spíše v nějakou vyšší moc a energii nad námi, i přesto jsem se však dokázala vcítit do autorčiných dojmů a poznávání sebe sama skrze 11 dní chůze o samotě. Knihu mohu rozhodně doporučit. Myslím, že po jejím přečtení získáte chuť se vydat sami na nějakou cestu, abyste se podívali hlouběji do svého nitra a více sami sebe poznali.
Úlet civilizované holky
Skvělá kniha! Cestopisy moc nečtu, ale tenhle se mi fakt moc líbil. Mile napsané, zajímavé, obsahuje myšlenky autorky, krásné fotografie... Při čtení jsem sama měla chuť takové dobrodružství zažít a rozhodně do budoucna dám prostor dalším cestopisům :-)