Captain America a Falcon: Utajená říše
Steve Englehart , Mike Friedrich , Sal Buscema
Ultimátní komiksový komplet série
< 112. díl >
Staňte se svědkem pádu Stevea Rogerse - Captain America čelí křivému obvinění z vraždy v marvelovském příběhu, který nemá obdoby. Cap a Falcon se stávají štvanci a musí spojit síly s Black Pantherem a X-Meny, aby odkryli původ ničemného kultu odhodlaného jednou provždy zadupat pověst ochránce spravedlnosti do špíny! Obsahuje komiksy Captain America a Falcon 169-176.... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2015 , HachetteOriginální název:
Captain America and the Falcon #169-176
více info...
Přidat komentář
Zatímco Sam Wilson alias Falcon hledá v africkém království Wakandě, jak by se mohl stát lepším a silnějším superhrdinou, na Captaina Ameriku je ve Státech uspořádána mediální štvanice, která má jediný cíl: zdiskreditovat hrdinu Celý „hon na čarodějnice“ končí až obviněním z vraždy. Steve Rogers, aby očistil své jméno, musí rozkrýt celý komplot Výboru pro obnovu amerických hodnot a odhalit, kdo je vůdcem tzv. Utajené říše, která se snaží převzít moc nad Bílým domem a celými Spojenými státy. Jak už je u komiksů z poloviny 70. let zvykem, je do zbraně povoláván jeden padouch za druhým. Jen co pomine hrozba od Tumblera, už je tu Moonstone, po něm Komando čistoty, Banshee a své políčko do ohně si přiloží i Nick Furry se svými S.H.I.E.L.D. O finále se pak postarají členové Utajené říše a X-meni v čele s profesorem Xaverem. Poslední sešit tohoto osmidílného příběhu se pak v retrospektivě vypořádává se všemi klíčovými úspěchy Captaina Ameriky a řeší otázku jak - a zda-li vůbec - pokračovat v naplňování amerického snu. Steve Englehart v rozhodujícím dějinném okamžiku možná vzkřísil legendu, ale v pokusu o její pohřbení mi přijde přece jen trochu křečovitý a bez nápadu. Sal Buscema na postu výtvarníka předvádí rutinní řemeslný výkon a jeho kresba ničím neohromí ani nepřekvapí.
Utajenou říši jsem otevíral s despektem, už kvůli ústředním protagonistům, ale své sehrála i doba vzniku. Zklamání se kupodivu nedostavilo. Ano, je to archaické, nemoderní, plné klišé a mnohdy spíše úsměvné než napínavé. Přesto je tu ale pár skutečně dobrých momentů, poměrně smysluplných pozastavení, a především zajímavý morální rozkol. Příběh navíc, ač vytržen z kontextu, drží pospolu, má spád (třebaže občas postrádá logiku) a je tu také pár drobných historických momentů pro fanoušky například jak Falcon přijde ke křídlům. Steve Englehart a Mike Friedrich umí, po vzoru Stana Leeho, polidštit superhrdiny natolik, že se s nimi čtenář mnohem lépe ztotožňuje, alespoň v okamžicích, kdy právě nezachraňují svět, popřípadě rovnou celou galaxii. Kdo by například do slušňáka Rogerse řekl, že dokáže ve vztahu zahýbat...
A Sal Buscema coby kreslíř? Tady není co vytknout. Pár křížků na krku příběh viditelně má, ale pořád umí překvapit nápaditou kompozicí, akční scénou, nebo otevřenou nadsázkou.
„Otázky jsou nebezpečné. Mohli by být zodpovězeny.“ Tento komiks dnes už samozrejme nie je taký, aký bol v 70. rokoch. Spôsob, akým je Captain zdiskreditovaný, zostarol a je naivný a detsky úsmevný. A nepriatelia, proti ktorým stojí, majú trápne superschopnosti a ešte trápnejšie prezývky (najlepší je napokon neparadoxne ich šéf, ktorý nedisponuje žiadnymi špeciálnymi schopnosťami, „iba“ zákerne ťahá za nitky za oponou). Vtedy sa ale jednalo o slušnú udalosť a z toho dôvodu je asi fajn, že ho tvorcovia zaradili do UKK. Spoločné dobrodružstvo Captaina a Falcona nie je dôležité ani tak z toho dôvodu, že tu Falcon vyfasoval svoje dnes už legendárne krídla (od nikoho menšieho, než od spriateleného afrického spoluhráča Black Panthera). Dokonca ani tým, že sa tu vyskytuje na menšom priestore viacero slávnych tvárí ako Thor, Iron Man alebo X-Meni (čo je v komiksoch ostatne bežná vec). Z úplne iného dôvodu. Treba to zasadiť do historického kontextu. V 70. rokoch bol Captain na komiksovom poli vyčerpaný a fanúšikovia ho opúšťali. Bol opotrebovaný a nudný a nechýbalo veľa a Marvel by ho zrušil. Za vojny zohrával kľúčovú vlasteneckú rolu, ale v 70. rokoch už akoby nemal čo ponúknuť. Z hrdinu sa stal vydedenec, na čom mala podiel aj americká realita: aféra Watergate, atentát na JFK, Nixon, vojna vo Vietname a ďalšie negatívne udalosti mali za následok, že americká spoločnosť prestávala veriť svojej vláde. A odskákal si to i Cap, ktorý bol ako keby jej predĺženou rukou. Až práve vďaka angažovaniu radikálneho scenáristu Stevea Engleharta sa to zmenilo a Steve Rogers sa opäť vrátil tam, kam patril: na marvelácke výslnie. Diskreditácia kapitána a jeho narastajúca nedôvera k americkej spoločnosti sú dôležité momenty. Dovtedy dokonalý hrdina, na ktorého americký ľud nedal dopustiť (a naopak), sa zrazu ocitne na opačnej strane. Na vlastné oči vidí, ako málo stačí k tomu, aby sa verejná mienka obrátila proti nemu. Je znechutený, otrávený, sklamaný. A pre americký ľud platí to isté. Národ si kladie nepríjemné otázky. Prečo ich národný hrdina doteraz podlo klamal? Zahrával sa s nimi? Čo tým sledoval? Zmenil sa až teraz alebo bol celý čas zlý a iba sa hral na dobrého? Málokomu napadne, že to naňho mohli ušiť; naopak, mnohí by ho najradšej verejne upálili a našli si nový idol, ku ktorému by mohli pietne vzhliadať. Nečudo, že v poslednom príbehu z tejto knihy (asi najlepšom), Cap sumarizuje svoj život a chce zabiť symbol, ktorý predstavuje (čomu odpovedá obálka so Steveom Rogersom v civilnom oblečení). To sú hrozne dôležité veci a ukázalo sa, že veľmi inšpiratívne, nakoľko v budúcnosti zvykli patriť medzi najvydarenejšie Captainove dobrodružstvá práve tie z podobného súdka: politické, špionážne, zamotané, v rámci amerického komiksu realistické. Osobne tu vidím aj isté styčné body, ktorými sa jemne inšpiroval skvelý film Captain America: Zimný vojak.
Jeden z nejslabších komiksů co vyšel v UKK. Dlouho jsem se rozmýšlel jestli dám dvě nebo tři, a pak jsem se kouknul, kterým komiksům jsem dal tři a prostě ty dvě si Utajená říše zaslouží. Problém tohoto komiksu je v tom, že má dost hloupý příběh a ještě hloupější řešení některých zápletek. Jediné co opravdu za to stojí jsou souboje a jeden sešit, kdy se Steve rozhoduje, jestli bude nadále Captain America nebo. Chápu, že v době vydání to musela být velká pecka, ale s odstupem času je to pro současného čtenáře docela nezáživné čtení. Škoda.
Captain America tu na mňa pôsobí ako dieťa, proti ktorému sa spikli spolužiaci v škole a rodičia to nechápu. Potáca sa a snaží sa vymaniť z pavučiny klamstva, ktorú na neho uplietla Utajená ríša. A je to zaujímavé. Príbeh pôsobí trošku ako politický triler (samozrejme to nejde porovnať s Winter Soldierom, ale treba si uvedomiť obdobie, aké tie to dva príbehy delilo). A to, že je tu kopa textu je tiež obdobím, v ktorom komiks vznikol.
A P.S.: Nenechajte sa pomýliť anotáciou, Black Panther sa v komikse zjaví, ale pomáha Falconovi získať krídla. Proti Utajenej ríši nehne ani prstom.
Asi nejdůležitější dílo v Silver Age, které se potýká s vývojem postavy C.A. Steve Englehart použil Secret Empire jako přímou paralelu na skandál Watergate a vyobrazil motiv rozčarování, rezignace a zklamání vojáka, který přestal věřit ve svou zemi.
Komiks obsahuje čísla Captain America #169-176, které začaly vycházet v roce 1974, tedy téměř dva roky po skandálu Watergate.
V této sérii nedoprovází Captaina Americu jeho sidekick Bucky, ale Sam Wilson, harlemský hrdina, a je zde také ukázán původ Falconových křídel.
[Spoiler]
-Ačkoliv to není přímo ukázáno, Englehart naznačuje, že Number 1. je prezident Nixon.
-Falcon je první superhrdina afroamerického původu (Black Panther byl však první superhrdina černé barvy kůže, ale je afrického původu). Potřeba superhrdinů jiné barvy kůže než bílé je jedním z témat, se kterým se Silver Age musel také mimo jiné potýkat.
[/Spoiler]
Moje oblíbená postava v jednom z těch zásadnějších příběhů. Pokud překousnete tunu textů, může se vám celkem líbit. Když to ale srovnám s Winter Soldierem, tak nevím.
No, co si budeme povídat, z těchhle starších věcí k nám nepřicházejí legendární příběhy, ale spíše pořádné rozčarování. Více: http://www.comics-blog.cz/2015/09/998-ultimatni-komiksovy-komplet-112.html
Nějak jsem tomu nemohl přijít na chuť bylo to zbytečně protahovaný