Fantastic Four: Rozhodná akce

01.11.2024

Tak to jsem nečekal že to takhle skončí

10.01.2023

Souboj mezi Fantastic Four a Dr. Doomem neskončil pro nikoho bez vážných následků. Victor von Doom skončil v pekle, království Latvera je bez vládce ohrožováno svými sousedy a Fantastic Four i když navenek stále vypadají jako tým, uvnitř to pořádně skřípe a Reed Richards se pro tuto chvíli rozhodl jet po své vlastní koleji. Problémy se do Latvery hrnou ze všech světových stran a je úžasné, jak mistrně a zkušenou rukou je Mark Waid kočíruje. Příběhová linie je pořádně sevřená a soustředěná na základní reálie, nikam neodbíhá ani se nekroutí po kdejakých odbočkách, nýbrž si jde přímo a neochvějně za svým. Nic to neubírá na působivosti, spíše naopak. Je to komplexní příběh a nápadů mají autoři na rozdávání, jak scénárista Mark Waid, tak oba kreslíři Howard Porter (nakreslil prvních šest sešitů) a Mike Wieringo (nakreslil zbylé tři sešity). Všechny ty temné emoce (protože veselo tu rozhodně není a svůj pověstný humor ztratil snad i modrooký Thing, o Reedově frustraci ani nemluvě) zpod jejich tužek doslova odlétávají a vlévají se do nejúžasnějších panelů, jaké jsme kdy měli možnost v cyklu Fantastic Four vidět. Ostatně i finálové rozuzlení je dostatečně originální a překvapivé, aby člověka povzneslo nad rámec obyčejného vyprávění.

19.09.2021

Milé prekvapenie o anexii Latvery. Podobnosť so súčasným Krymom čisto náhodná. Na pretras príde aj neschopnosť OSN, NATO ba aj samotného Nicka Furyho. Zvláštne je vidieť smútok a nefyzickú bolesť kreslených hrdinov pri jednej tragickej strate. Nechýbal mi ani megalomansky akčný záver ale WTF záver som teda nečakal. To scenáristi mali voľno či čo? Koniec teda považujem za spackaný, presne takým tým WTF spôsobom ktorý patrí do iného druhu literatúry.

07.03.2021

První půlka alba se mi líbila moc. Část, kdy Reed Richards obsadí panství Doctora Dooma jiskří napětím i podtextem pro Fantastickou čtyřku vskutku nevídaným. Je to něco nového, nečekaného a především neodhadnutelného až tak, že je člověk doslova přikován ke čtení, zvědav kam celá ta patálie ve finále povede. Jenže v okamžiku, kdy je Victor přiveden zpět z pekla, jen aby byl uvězněn někde jinde, celé vyprávění začne škobrtat podivně nevypočitatelnými krůčky. Scenáristické řemeslo prostě drhne. Už jen to, jak rychle se všichni z Reedovy dimenze dostanou, z ní dělá naprosto zbytečnou odbočku, Doomovo přeskakování do různých těl by mělo větší smysl, kdyby bylo nějak zajímavě využité a smrt jednoho z členů týmu by rozhodně byla efektivnější, nebýt spektakulárního zásahu pánů tvůrců. Aneb: „Proč jsou zabíjeni hrdinové, když nevydrží pod drnem co pár čísel?“ Tohle tedy byl jeden z nejdiskutabilnějších návratů na scénu, jaké se mi kdy dostaly pod ruku. Mile poetické a zároveň trapně bezradné.

03.05.2020

Fantastické, přesně jak úvod napověděl skončí to nečekaně :)

28.09.2016

Tak takhle ne, soudruzi. Vyřešit nedokončený příběh tím, že bůh použije kouzelnou tužku a všechno napraví, je scénáristický odpad. Poslední čtvrtina knihy je úplně mimo a do světa Fantastic Four se absolutně nehodí.
Je to jako by zabili Harryho Pottera a bůh ho na konci posledního dílu oživil tak, že by ho nakreslil. WTF

21.02.2016

Samotné začlenění kouzelníků typu Dr. Strange do Marvel Universe se mi vždycky zdálo trochu neorganické. Do prostředí, v němž žijí potomci vyspělých ras, genetičtí mutanti a kříženci, vědci s technickými udělátky a oběti havárií s chemickými sloučeninami, se magie zkrátka moc nehodí, protože narušuje pespektivu, v níž je všechno s přídomkem "super-" chápáno jako výsledek pokroku (vědeckého či evolučního). Fantastic Four v tomhle ohledu nepředstavuje výjimku. Waidovo pojetí příběhu, kdy implementuje následky superhrdinství do (téměř) reálného světa, v němž má převrat v Latveře důležité důsledky pro jednání Organizace spojených národů, je do jisté míry osvěživé. Dokud... nezačne podivná pouť do záhrobí za zachráněním Bena Grimma, kde vystupují archandělé a bibické potoky krve... Závěrečné "brechtovské" prolomení čtvrté stěny dramatu, kde mezi patetickými dialogy čtenář zjišťuje, že arcibohem Marvel Universe je jeho kreslíř, mezi jehož schopnosti patří vygumovat Reedu Richardsonovi polovinu zjizvené tváře, je úletem do říše houbičkového krále.