Iron Man: Démon v lahvi
David Michelinie , Bob Layton
Ultimátní komiksový komplet série
1. díl >
Ať už v zasedací místnosti nebo na bojišti, průmyslník Justin Hammer je protivníkem, jakému dosud Iron Man nečelil. Tony Stark, dotlačen na hranice svých možností armádou super padouchů, musí najít způsob, jak Hammera zastavit, ale především - jak porazit své vlastní vnitřní démony.
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2014 , HachetteOriginální název:
Iron Man: Demon in a Bottle, 2006
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Pokiaľ pripustíme, že komiks je vo svojej podstaťe b-čková literatúra, ktorej hlavný zámer je zabaviť čitaťela, tak práve tento komiks ukazuje, že to predsa len môže byť aj niečo viac, a nemusí sa to týkať len záchrany sveta, ale možno len záchrany jednej osoby. Priznávam však, že zo začiatku je komiks uťahanejší a zlom (aspoň pre mňa) nastane, až v momente zabitia fanušíka Ironmana, Ironmanom samým.
Komiks je druh literatúry, ktorým mnohí opovrhujú, avšak priniesol do sveta kníh mnoho zaujímavého. Celá plejáda postáv, množstvo lokácií, kvantum súbojov, celková atraktivita, viac-menej dokonalá a detailná kresba, farebnosť a zábava - kam sa na to najznámejšia rozprávka pre (ne)dospelých o agentovi s povolením zabíjať hrabe. Jednoducho v tomto kreslenom svete je akcie, testosterónu ako aj progesteronu toľko, že stojí za zoznámenie sa so zlomovými okamihmi a príbehmi. Nadôvažok si čitateľ sám utvorí názor na "brakovú literatúru" a prečíta a pozrie si v originálnom príbehu (žiadne stupídne prerozprávanie), ako to celé bolo. Osobne mi príbeh (kresbou a príbehom poplatnými dobe vzniku) prišiel ok a ako mnohokrát predtým môžem skonštatovať, že som si rozšíril obzory. Aj komiks je literatúra a nejaké povedomie o príbehoch v ňom treba mať.
Byl jsem zklamaný, že téma “alkoholu” je zde odbyté a komiks se věnuje spíše tuctové akci.
Po vizuální a obsahové stránce sice vykopávka, přesto kus poctivého řemesla, které při bližším pohledu snese i nějakou tu podpásovku od mladšího soupeře. Problém je akorát stáří a s tím související vypravěčské postupy – nejmarkantněji trpí souboje, kdy se protivníci vzájemně přebíjejí, kdo vytáhne větší dešvorc. Být mi deset, jásám nadšením, ale s postupující pleší mě už tahle naivní jednoduchost v superhrdinském komiksu krapet irituje. Samotný zápas se závislostí na alkoholu se pak navzdory očekávání promítne do příběhu až v závěru alba a je bohužel poměrně rychle vyřešený, takže se ani nezdá, že by to pro Iron Mana byl nějaký životní zlom.
Jednotlivé epizody ovšem fungují parádně i po těch letech. Spousta hlášek a humorného nadhledu, až je škoda, že tomu David Michelinie a Bob Layton nedokázali ušít lepší kabát. Některé motivy totiž působí vysloveně absurdně, jindy zas tvůrci rozehrají nápaditou zápletku a následně opustí její potenciál, aby vše vyřešili prachobyčejnou fackovačkou.
Začínám poprvé po několika letech číst tuto sérii která má zatím 120 dílů a moc se na to těším. První kniha je super.
Na podruhé se mi to zdá lepší, ale přece jen už je to hodně retro. Na svou dobu určitě změna, ale dnes už je to jen slabý odvar. Škoda, že téma alkoholu je rychle vyřešeno během jedné stránky.
Na onu dobu se jedná o velmi převratný komiks, který postavu Iron mana posunul současným směrem. Trochu mne zamrzelo, že se problémy s alkoholem neřešily ve filmech s Robertem Downeym Jr. ale co už. Mně se tento svazek líbil.
David Michelinie rozhodně scenáristicky zvládl poslední kapitolu skvěle, ale je to všechno řešeno až trochu moc rychle. Jako kdyby podobné problémy pro superhrdiny stále nebyly tím zásadním, hlavní jsou pořád akční příběhy, konspirace, noví nepřátelé, apod. A tak se celá alkoholová problematika sfoukne docela rychle, a to hlavně proto, že většinu prostoru zabírá příběh v Monaku, kde Tony Stark mimo jiné zjistil, že jsou lidé, kteří jsou možná chytřejší a dokážou využít jeho slabiny. Líbí se mi, jak je komiks politicky korektní a používá vymyšlené země, aby svou kritikou nezasáhl nějak moc přímo. Proč by také měl? Pořád je to hlavně zábava s podivnými záporáky a jejich vytahováním. Více: http://www.comics-blog.cz/2014/01/474-ultimatni-komiksovy-komplet-1-iron.html
Milé děti, možná si při louskání následujících řádků řeknete proč se ten zlý strejda Kapis v tom zas tak šťourá, když to má být oddechová zábava na hajzl, což také je, jejíž tvrdá logičnost nebyla primárním cílem autorů, no já vím, máte pravdu, ale já si nemohl pomoct, tak mi odpusťte a berte to s nadhledem.
Takže, milé děti, tak nám Marvel science institute of metalurgy, material ingeneering and applied physics (MSIMMIAP) objevila po Adamantiu další nový prvek, který zatím neměl místo v Mendělejevově tabulce a není to nic menšího než VIBRANIUM. Ano, opravdu, fakt hele! A nejčistším motivem takového fríkulinovského čuprsuprhrdiny jakým je Plecháč, není nic menšího, než aby hlavně nebyla porušena ekonomická rovnováha mezi celými národy, tedy počítám především, aby nebyla vychýlena špatným směrem! Vibranium je úžasný prvek, který výbuch, proti kterému byla Hirošima pálení žáhy, učiní neslyšným. I když leží jen jedním směrem od epicentra a hlavně stačí se od takového výbuchu dostat zhruba na sto metrů, abyste nebyli ohroženi. MSIMMIAP Vám děti také pěkně vysvětlí první zákon termodynamiky. Pokud se dostatečně nabijete z příručního diesel agregátu, můžete klidně odtáhnout z epicentra výbuchu i pět válečných křižníků hodného strýčka Sama na požadovanou vzdálenost sta metrů, střílet vysokoenergetické pakety, lítat a trhat tunové hlavně. Je pak s podivem, že náš altruismem oplývající čuprhíro nebohé černošské rodině nabije baterku v autě jen natolik, aby sjela k nejbližšímu sjezdu z dálnice, to je ale škrt! Při čtení si milé děti ani nevšimnete podprahových sdělení o tom, kdo byl dobrý a kdo špatný v tom Vietnamu, když zábavou každého rákosníka je především vraždění civilistů ve vlastní zemi a armáda (ta americká pochopitelně) je instituce Dušínovského typu, která zásadně chrání bezbranné a nevinné. Hned byste se měli jít nechat naverbovat k nejbližší odvodové komisi, Operace trvalá okupace (©Matt Groening) potřebuje mladou krev! Možná jste se milé děti pozastavily nad tím, proč zlý tfujtfuj hrdina prozradí svého chlebodárce úhlavnímu nepříteli během souboje nebo jak je možné železné brnění na dospělého muže složit do komínku jako pyžamko, když se ráno převlíkáte do školky, či jak je možné týden tvrdě pracovat s šrapnelem v hrudi, no vidíte, to nejsou ale vůbec podstatné věci! Povím vám milé děti na závěr, že to nebyla ale úplně nejstrašnější pičovina a teď pomodlit, vyčůrat a spinkat. Jo a samozřejmě nikdy nepijte alkohol!!!
Mě to celkově bavilo. Jsem zklamán, že tam nebylo věnováno alkoholu více. Vyřešit to jedním sešitem mi přijde málo, čekal jsem nějakou větší sondu do duše Tonyho Starka. Takhle je většina knih klasická rubačka s nějakým nepřítelem, ale jak říkám bavilo mě to, příjemná oddychovka a to je hlavní. Kresba je jasný oldschool - což se dá čekat od starých komiksů - ale nevadí, dá se zvyknout.
Zajímavé čtení které se docela líbilo