Ultramaratonec: Memoáry
Charlie Engle
Strhující příběh muže, který se běháním dostal z drogové závislosti a jako první přeběhl Saharu. „... Ultrák. Nemohli ani tušit, jak mi ta přezdívka sedí. Běhal jsem celý svůj život, abych něco zjistil a něčeho jiného se zase zbavil. Běhání mi pomohlo překonat desetiletou závislost na kokainu a přes dvacet let mě udrželo střízlivého. Běhání mi zachránilo život – a potom mi dalo život nový.“ Kvůli drogám se postupně propadl až na dno společnosti a zdálo se, že tragický konec je neodvratný. Pak mu do života náhle vstoupila jiná vášeň. Vášeň, která mu zachránila život – běhání. Dokázal mnohé a dostal se mezi světovou špičku extrémních běžců, běhal nejtěžší světové závody a jako první přeběhl se dvěma kolegy Saharu. Ale ani pak se jeho život neubíral klidně a přišel další zvrat – vězení. Naštěstí tu bylo ale běhání, které mu pomohlo překonat i nespravedlivý trest. V této knize vypráví svůj vlastní životní příběh, příběh muže, který svou neuvěřitelnou vůlí a díky pomoci dobrých přátel a rodiny dokázal to, co se na počátku zdálo nemožné.... celý text
Přidat komentář
Pár knih na téma běhání už jsem přečetl, takže při hodnocení jsem se, chtě nechtě, určitému srovnávání s jinými tituly podobných knih nevyhnul a musím říci, že tato kniha mě nijak zvlášť nezaujala. Ani jako osobnost mi tato trochu kontroverzní a ultramaratonská ikona zrovna dvakrát sympatická nebyla, a proto to na více než tři hvězdičky z mojí strany není.
Celkově toho v knize zase tolik o běhu není, z čehož možná pramení i mé mírné zklamání, že se toho o tomto vytrvalostním sportu zase tolik nedozvíte, ale i přesto je v ní spousta kapitol, které jsou napínavé a dokáží čtenáře pohltit.
Běhání je příjemná a prospěšná záležitost a pokud někoho tato kniha inspiruje k tomu, nazout tenisky, změnit svůj postoj k životu a vytvořit si zdravý návyk, jenom dobře. Na mě však tento efekt neměla a svým způsobem ho ani nepotřebuji, jelikož jsem již dlouhé roky spokojeným hobby běžcem;-):-).
Jako běžec veliká ikona ultramaratonu, smekám. Jako člověka těžko soudit, neměl to lehké, ale moje krevní skupina asi nebude.
Další dílko od dalšího napraveného feťáka alkoholika o tom, kterak našel "Ježíše", tedy spasení skrze běhání. A protože jen lidé, kteří si sáhli na dno, dokážou provozovat sport, jenž skutečně bolí a navíc být v něm úspěšní, skončil autor u disciplíny z nejtěžších - ultramartonu.
Kniha se dá rozdělit na část ohledně života osobního a toho sportovního, přičemž v závěru se obě linky spojují. Výtvor je to čtivý, který se nevyhýbá popisování uvažování člověka závislého na návykových látkách a toho, jak umějí zatočit s rodinnými vztahy. Na palici je, kolikrát se autor po slibném začátku a změně opět vrátil do morálního bahna, a to zcela bezdůvodně, řekl bych. Jednoduše chtivost byla silnější než rozum. Smutné.
Závěr je veskrze pozitivní a pro někoho možná i motivační, nejen co se běhání týče. Na druhou stranu Ultramaratonec není knihou pro každého, osobně jsem měl nejednou chuť ji odložit. Jen to, že mám ve zvyku dočítat, mě u ní udrželo. Je mi líto, nejsem schopen jednoznačně doporučit, nebo nedoporučit. Sám z ní mám pocity, které vystihuje 3* hodnocení, tj. ne vyloženě dobrá, ne vyloženě špatná.
Tuto knihu jsem si vybrala podle názvu a čekala jsem, že bude jen o běhání. Ale ona je ve skutečnosti o životě autora a jeho životním boji. Na to, jak je kniha čtivá, jsem ji četla nečekaně dlouho. To proto, že je opravdu "výživná". Charlie je muž mnoha talentů a rozhodně si nenadělil nijak lehký život. Je smutné, jak snadno lidé spadnou do drog a je neskutečné, že svou závislost přežil a dokázal se z ní dostat. Moc nechápu jeho až fanatický přístup k běhu a záměrné sebetrýznění v náročných podmínkách. Každopádně kniha byla čtivá, autor v ní byl naprosto otevřený. A po přečtení krásného poděkování nemůžu jinak, než dát pět hvězdiček.
Knížka má jednu velkou nevýhodu. Je tak čtivá, zajímavá a v audio podobě tak úžasně namluvená, že se mi vůbec nepodařilo si ji nechat jen na běhání, ale zhltla jsem ji prostě nejrychleji, jak to šlo.
Kniha o "běžci", která není o běhání. Za mě dobrý. Přečteno během víkendu a nelituji, že jsem to otevřel a přečetl. Charlie Engel má jistě co říct a to, co v běhání dokázal je obdivuhodné.
Po knížce jsem sáhla, aniž bych znala autora. A po pravdě, kdybych znala jeho příběh, tak ji asi ani číst nezačnu. Na dno se dostal vlastní blbostí a jeho cestu nahoru obdivovat nedokážu. Připadá mi dost neuvěřitelné, že by člověk závislý na kokainu a alkoholu zvládl zaběhnout maraton a v uváděných časech. Už vůbec, že by zvládl nějaké tréninky. Jako způsob sebereflexe nebo součást terapie je tato kniha asi dobrá, ale běžnému běžci toho moc dát nemůže. Nebylo to pro mě ani inspirující, natož motivující. To trvalo asi třetinu až polovinu knihy. Pak už autor mluvil jen o závodech, což bylo mnohem zajímavější. Kniha je ale v každém případě psaná velmi čtivě, děj odsýpá a nenudí. Ke konci knihy autor popisuje své zatčení za úvěrový podvod. Celé to popisuje tak, že si na něj zasedla zlá vláda a on chudák za nic nemůže. To jsem měla chuť knihu odložit. Až do konce to bylo takové ufňukané. Bohužel jsem úplně jinou představu o tom, co bude knížka popisovat.
Mám rád knížky o běhání, takže tahle mi také neušla. Rozhodně stála za přečtení, protože příběh je to neskutečný. Našel jsem si pak i stránky autora a podíval na trailer k dokumentu o běhu přes Saharu... opravdu neskutečné, co člověk dokáže.
Autentické, čtivé vyprávění od běžce, v němž ovšem běh nehraje ústřední roli - je pouhým nástrojem, jež Charliemu Englovi pomohl přežít. Engle vypráví o svém životě naprosto bez obalu, tak, jak viděl a vnímal události on sám - o svých drogových a alkoholových letech, o tom, jak ho celoživotně poznamenal absentující vřelý vztah otec-syn, o hladu po lásce, o manželství, i o nové závislosti, kterou stejně hltavě nahradil to předcházející. Nevyhýbá se času, který strávil ve vězení poté, co z něj FBI udělala absurdně exemplární případ a nad zvůlí moci a mocných musí čtenář nechápavě kroutit hlavou. Zajímalo by mě jen, čím Engle ve skutečnosti šlápl onomu agentovi na kuří oko, protože tohle přeci nemohlo být jen tak... Každopádně konečně tu jsou paměti běžce, jenž má na rozdíl od drtivé většiny ostatních, kteří už své memoáry vydali, skutečně o čem vyprávět. Jen škoda, že překladatelka na poli běžecké terminologie tápe jak šeroslepý za soumraku, tomu se dalo snadno vyhnout - má jen kliku, že ve finále je to kniha o Charliem Englovi, běžci, ne o běhání, jak ho vidí Charlie Engle (plus by jí a její redaktorce měl někdo oprášit pravidla skloňování jmen, to, co předvedly v poděkování, je naprosto tristní!).
Moc pěkná kniha ,která není jen o běhání . Vypráví zajímavý životní příběh a neskutečný boj nejen po sportovní stránce . Opravdu nechápu , jak může člověk najít hluboko ve svém nitru tak obrovskou vnitřní sílu . OBDIVUHODNÉ....doporučuji přečíst