Umění odcházet
Anna Stothard
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/220410/bmid_umeni-odchazet-oSR-220410.jpg
3
20
20
Eva se živí jako redaktorka ženských románů v londýncké čtvrti Soho, ale ji samou na romance moc neužije. Od chvíle, kdy se k ní po přestěhoval přítel Luke, přemýšlí, jak od něj bude muset odejít. Ne snad proto, že by ho nemilovala, ale proto, že odjakživa mnohem lépe zvládá umění odcházet než umění s někým být. A všechno se ještě zkomplikuje, když se na scéně objeví záhadná Grace... Další román od Anny Stothardové, jejíž Růžový hotel byl v roce 2012 nominován na Orange Prize.... celý text
Přidat komentář
Příběh byl celkem nudný a zdlouhavý.ja ani nevím co bych k té knize řekla víc.jak píše někdo níž,tak to byla bohužel ztráta casu
Autorka získala nějakou cenu za literaturu, ale ne za tuto knihu.
Nicméně, právě proto, že to nebylo žádný wow!, ale jen obyčejný příběh obyčejné ženy, její myšlenky, pocity, nerozhodnost...., docela se mi to líbilo.
Přečetla jsme to naráz, a našla tam i velkou hloubku, jen nebyla podána s efektem. Prostě to tak je. Život není černobílý a někdy je i dost nudný, někdy krutý, každý máme své kladné i horší stránky.
Vrátím ji do knihovny, nic, co bych musela mít doma, ale za přečtení stojí.
Hlavní hrdinka Eva Vás v knížce provází svými myšlenkami o vztazích, lásce a odcházení. Jednoduchý příběh, který se dobře čte.
Dle hodnocení ostatních jsem nejspíše výjimka, ale osobně se mi příběh knihy moc líbil. Kniha byla čtivá, nenáročná a jednotlivé myšlenkové linie, které se Evě honily hlavou, se mi moc líbily. Proto byla tato kniha vhodným čtením do porodnice, kde mi vyplnila volné chvíle.
Musím ovšem zmínit, že mi moc neseděly jména ulic/čtvrtí v Londýně. Bylo jich příliš a příběhu nic nepřinesly. Já Londýn nijak extra neznám, proto mi to přišlo ve čtení rušivé. Rovněž se mi moc nelíbil konec. Působil na mě dojmem, že i sama autorka využila "umění odcházet", od knihy odešla a vrátila se po čase, aby dopsala rychle finále příběhu a měla hotovo.
Celkově ale příběh dával smysl, kniha mě bavila a nelituji, že jsem ji četla.
I když jsem knížku přečetla, tak mě vůbec nezaujala. Neměla žádný podstatný děj a žádnou zápletku, kdy se třeba už konečně příběh otočí v pořádné drama.
Ačkoli příběh je to celkem zajímavý, zpracování je tak hrozné, že se prakticky nedá číst. Asi do poloviny jsem pořád čekala, kdy se to rozjede, pak jsem pochopila, že se to nerozjede a už jsem skákala jen na pasáže s přímou řečí. Škoda.
Naprosto příšerný příběh. Ehm, tedy kniha, vůbec jsem nedokázala přijít na to, o čem kniha je. Eva pořád vzpomínala, jednotlivé vzpomínky lepila k sobě, dávalo to divný smysl, pokud teda nějaký. S Evou jsem se nedokázala sžít, nechat se unášet proudem, být letargická, bez života mi není ani trochu blízké. A to, jak všechny opouštěla, na konci Luka, tak jsem si říkala, že je příšerné blbá a nutně by potřebovala na léčéní. Chovala se neskutečně sebestředně a místo toho, aby si všechno vyříkala, prostě utekla.
A přemýšlení o Sophii, cirkuse, Regině, to bylo, jak kdyby autorka neměla o čem psát a potřebovala nahnat znaky. Strašně nezáživné!
Zvláštní kniha, která budí snad i rozpaky, že jeden neví, jak se k ní má vlastně postavit. Je to příběh, který nenabízí nějakou zápletku nebo dějové zvraty, ale pouze se zaměřuje na Eviny pocity, poetické představy a melancholické vzpomínky. Je to sled různých událostí a myšlenek, které v sobě nesou jakýsi pocit osamění a vnitřní nevyrovnanosti. Možná proto je tu ten motiv s uprchlým orlem, který se dostal na svobodu. Celkově to není zas tak špatná kniha, ale mohla by být lepší. Od půlky už mě to tolik nebavilo.
Přesto, že jsem knížku přečetla v podstatě za jedno odpoledne, bylo pro mě místy docela těžké udržet pozornost. Má 260 stránek, z toho se něco děje asi na padesáti. Ve zbytku hlavní hrdinka bloumá po Londýně a prokládá to vzpomínkami na své tolik oblíbené rozchody a několika zprvu nepochopitelnými setkáními s excentrickou Grace. Příběh tak nějak bez reálného začátku a konce plynul a celou dobu jsem si říkala, kdy začnu narážet na nějakou pointu, o čem to vlastně celé je, proč to autorka vypráví. Pointu jsem ale ani po přečtení bohužel nenašla a tak mi celkově z knížky zůstal takový prázdný pocit.
Moc hezká kniha s psychologickou tématikou. Autorčin styl mi trošku připomněl Ruth Rendell, právě kvůli té psychologii.
Knížka mi utíkala a po přečtení ve mne zanechala smutek a myšlenku na to, jaká je škoda když spolu dva lidé ve vztahu neumí komunikovat a řešit problémy...
Umění odcházet
Zajímavé nápady, ale utopené ve spoustě balastu. Být to o třetinu kratší, mělo by to větší spád. A že prostor pro krácení by se našel snadno. Jenom kdyby se vynechaly zbytečné popisy toho, kterou ulicí kdo kam jde, na jaké obchody narazí cestou, atd. To by bylo stránek. Ale mám pocit, že to teď tak nějak patří k módě. :-(
Ukázkový průměr.