Umlčené tělo
Robert F. Murphy
Kniha amerického antropologa (poprvé vyšla v roce 1987) je analýzou autorova života před a po postižení nádorem v páteři. Sám o této knize říká: "Tato kniha se zrodila z pocitu, že mé dlouhé onemocnění chorobou míchy je jako dlouhodobý terénní antropologický výzkum, poněvadž mne zavedlo do sociálního světa, který byl pro mne zpočátku stejně cizí a podivný jako společnosti amazonských pralesů. A jelikož povinností každého antropologa je podávat zprávy o svých cestách, ať už se pustí k protinožcům, nebo do stejně vzdálených hlubin lidské zkušenosti, i já předkládám své svědectví. Vedla mne k tomu řada důvodů, ale v prvé řadě jsem myslel na to, abych široké veřejnosti a invalidním lidem odevšad přiblížil sociální podmínky fyzicky postižených a význam tohoto stavu jakožto alegorie veškerého života ve společnosti. Antropolog dosud žádnou podobnou knihu nenapsal, a proto jsem základní inspiraci čerpal pouze z jedné antropologické práce - ze Smutných tropů Clauda Lévi-Strausse o jeho cestách a výzkumech v ztracených končinách Brazílie. Francouzský antropolog použil svou cestu napříč geografickým prostorem jako horizont a zdroj zkoumání struktury lidského myšlení. Já jsem velmi podobně využil svou odyseu do niterného prostoru ke zkoumání struktury jáství a citového postoje. Kniha čerpá z mnoha zdrojů. V podstatě vypravuje o mé zkušenosti s paralýzou, avšak mé obecné chápání tohoto postižení obohatila četba o sociálních důsledcích invalidity a terénní výzkum mezi paralytiky."... celý text
Literatura naučná
Vydáno: 2001 , Sociologické nakladatelství (SLON)Originální název:
The Body Silent, 1987
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem tedy nečetla jedním dechem, protože na mě silně zapůsobila a každou kapitolu jsem musela nechat v sobě uzrát. Souhlasím se vším níže napsaným a ještě musím ocenit autorovu otevřenost a upřímnost; je to brilantní analýza společnosti, ale i jeho samého - jeho duše i těla - a on je k sobě kritický a nedělá se lepším, než je. Bez obalu probírá i problematické aspekty své povahy.
Původně jsem si myslela, že je to autobiografie někoho, kdo se stal invalidním. Jen mlhavě jsem tušila, že to byl profesor, ale nevěděla jsem čeho. Kromě toho, že je to částečně autobiografie, tak je to především výborná antropologická studie. Autor se navzdory těžké chorobě, navíc s chmurnými vyhlídkami do budoucnosti, dokázal sám na sebe dívat jako na objekt, popsat své pocity, vyčlenění ze společnosti i to, jak se v té době společnost dívala na handicapované. Zajímavý byl také exkurz do amerických zákonů. Četla jsem knihu jedním dechem a smekám před panem Murphym. Jeho rozhodnutí, nenechat se operovat, když už to trochu bylo možné dokazuje, jak se smířil nejen s chorobou, ale především s tím, co způsobovala
Pro mně je tato kniha jednoznačně jednou z nejpřínosnějších jaké jsem kdy četla. Autor popisuje svojí zkušenost s nemocí a následnou imobilitou na všech úrovních onemocnění (impairtmentu, dissability a handcicapu), z velké části se věnuje problémům osob s tělesným postižením, změnám a reakcím sociálního okolí na ně. Nevyhýbá se ani citlivému problému - sebehodnocení těchto osob. Rovnež popisuje své obvykle dny - jak moc se změnilo zvládání každodenních činností, které má zdravý člověk zautomatizované a nemusí nad nimi přemýšlet. Kniha je velmi hlubokou a upřímnou zpovědí člověka, který "přišel o vše" a rovněž věcnou antropologickou, sociologickou a psychologickou studii váženého akademika. Autor se v knize nestaví ani do role pasivní obětí, ani si nehraje na hrdinu jehož každodenní boj je nutné obdivovat. Ze začátku jsem si z knihy vypisovala nejdůležitější pasáže, později jsem zjistila, že přepisuji celou knihu...
"Tehdy jsem už byl kvadruplegik, a at jsem se snažil sebevíc, nezvládl jsem to. Nakonec jsem to vzdal a téměř okamžitě mě přepadla klaustrofobní panika. Cítil jsem se znehybněný a v pasti ve svém vlastním těle. Myslel jsem tehdy na Kafkova obřího brouka, jak se houpal ze strany na stranu a třepal svýma zbytečnýma nohami ve snaze obrátit se ze zad - a poprvé jsem tuto povídku pochopil."
Umlčené tělo
Knihu doporučuji přečíst všem, co nechtějí být lhostejní k handicapovaným ve svém okolí, ale nevědí, jak udělat první krok. Zároveň by si knihu měli přečíst všichni speciální pedagogové, obzvláště pak ti, co se chystají pracovat v oblasti somatopedie. Kniha mě krásně provedla nejen problematikou nemoci - nádor páteře, ale i problematikou ucelené rehabilitace.
Kniha pro mě byla učebnicí, která se četla s lehkostí beletrie.