Underground
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533529/bmid_underground-65e5b1c7b1ca8.jpg
4
699
699
Underground série
1. díl >
Praha City je šťastné město. Deset milionů obyvatel zde přežívá díky výdobytkům moderních technologií, zatímco zbytek Evropy se propadl do chaosu. Nikdo nepochybuje, že je to pravda, tvrdí to přece City News! Jenže Petr Vachten ty sračky ignoruje. Přišel o nohu ve válce s Poláky, a když hořela Ostrava, v CN hlásili, že jeho divize táhne na Krakov. Ale ta válka už nikoho nezajímá. Stejně jako Ostrava. Protože Praha City je šťastné město. Jen v něm nějak snadno umírají lidé, kteří si to nemyslí. Třeba ženy z kultu digitálních čarodějek. František Kotleta v podobě, v jaké ho neznáte, v postapunkovém románu, futuristickém, temném a divokém jako podzemí stanic U-metra.... celý text
Přidat komentář
Přečteno v rámci čtenářské výzvy, první kniha od autora a jsem rád, že jsem k ní přišel. Asi časem zvážím víc jeho knih. Nejvíc mě bavil ten rozdíl v jazyku od vážných děl. Tolik synonym pro digitální šlapku bych asi nevymyslel. A je opravdu paráda si po postapo Moskvě nebo New Yorku přečíst o postapo Praze!
Moje první kniha od Kotlety, tím pádem nemůžu srovnávat, ale mně se to vcelku líbilo. Steam punková futuristická Praha byla vykreslená skvěle. Možná se mi postupem času začal přejídat ten přehršel sarkasmu a ironie, ale vždycky se to stočilo do nějaké těžkopádně vyvíjející se hlášky, někdy tak nějak trapně vtipné, ale někdy opravdu povedené, že jsem se od srdce zasmál. Příběh trošku až moc přímočarý, ale i tak jsem byl mile překvapený několika málo zvraty. No nevím nevím, jestli bych v takovém světě přežil bez pořádnýho kafe!! :)
Jojo, vy... Čeština je hodně bohatej jazyk, jen co je pravda.
Na radioaktivní sérii už asi nic mít nebude, ale vždycky si ráda od autora něco přečtu.
Prima svět, tedy pokud v něm nežijete. A zlatí lidé, hlavně "dole" na ulicích, ideálně v čase Vánoc :). Dobré je mít i vícero kámošů, počty se totiž dokážou často měnit, tak aby někdo zbyl, kdyby něco...
Dobré hlášky, vtipné situace a trefné sprosťárny :).
Aby se ale z Kotlety nestal časem vizionář. Jak chutná vývar z hlodavce bychom se mohli brzy i dozvědět. Tedy jako vzhledem k tomu, že na skutečné maso aby člověk šetřil jako na dovolenou.
Možná dojde i na lidskou náhražku :), kdo ví?
Řekl bych, že Kotleta má na víc. Zajímavé prostředí, ale příběh tak nějak postrádal šťávu.
Asi nejvíc mě pobavila hláška, že v Kladně stála socha hokejisty s fakt děsivým účesem, co snad tohle město založil nebo osvobodil, ale teď na něj jenom srali holubi.
Některé vtípky dobré, třeba ten s Ibrahimem Kadyrovem. Leč celé je to tak trochu o ničem. Docela zábavně vymyšlený svět, ale postavy a děj mě tedy moc nevtahly. Musela jsem se do čtení vysloveně nutit. Asi už na to nemám věk, nebo je cílovka někde jinde. Takový hodně průměrný průměr.
Kotleta je šílenec i v dobrém i špatném slova smyslu. Říkám si kvůli čemu tyto knihy čtou? Sexu? Násilí? Hláškám? Kdo tohoto autora zná tak už dobře ví co čekat. Několikrát jsem se pobavila ale dej o ničem avšak autor dává světu přesně to co televizní zprávy a internet akorát bez cenzury. V této knize si každý může preskakat na to, co chce a nejspíš si všichni najdou své i do určitě miry by se dalo říct že je to čtivé. Zároveň oceňuji nápady a technologicke vymoženosti v knize ale tento "druh" sci-fi není mým šálkem kafe
(SPOILER) Po ultimátnom pornomasakri v Stalingrade si dal Kotleta niečo trošku "vážnejšie a vezme nás do cyberpunkovej Prahy, ktorá je presne taká ako by sme si mysleli. Takisto hlavný hrdina sa od ostatných Kotletovských borcov líši len tým že má umelú nohu. Chudobný proti bohatým, politici, mafiáni, prostitútky, piráti a medzi nimi náš búchač takmer zo starej školy čo verí jedine klasickej pištoli a všade trúsi jedovaté cynické hlášky často o veciach ktoré sám nechápe, ale my áno. Kupónová privatizácia, Michal David, hrdinný hokejista s príšerným účesom, Zemanov muzikál a tak podobne. A popri pľuvaní verbálnej kyseliny ešte rieši zapeklitý prípad ktorý ho samozrejme stavia proti vrchnosti. Čo sa týka neprístupných aktivít, odhalených ceckov je tu dosť, ale sex väčšinou iba čipovo kybernetický ( čo je fajn, u Kotletu kvitujem ak postavy dokážu nesúložiť na každom rohu ) a dokonca aj počas akcie na antických orgiách boháčov s lietajúcimi trpaslíkmi sa hrdina venuje len žraniu kuracích krídelok. No, popri všetkej tej fajn brutálnej akcii, naháňačkách, bizarných detailoch, elektrických orgazmoch a slovnej hnačke ( a chlapovi bez gatí s troma penismi čo sa stále vracia na scénu ) potom nakoniec zamrzí že vlastná zápletka je tak strašne prostoduchá a záporák je iba zlý podnikateľ čo chce viac moci pomocou suchopárneho technického bazmegu. Škoda že to finále je len také pokrčenie plecami, lebo inak Kotleta spoľahlivo dáva čo vie.
Má první a asi i poslední kniha od Kotlety. Všichni tady jeho styl psaní tolik opěvují, mě však znechutil. První polovinu knihy rádoby vtipné (samozřejmě rovnou i vulgární, protože bez vulgarismů vtip neexistuje) hlášky zapříčinily, že jsem si přišla asi o dvacet let starší, protože jestli já jsem cílovka, tak to potěš koště. Co se týče vulgarismů, tak těmi se v první polovině knihy také nešetřilo, až mi z té zoufalé snahy nacpat je na sílu všude bylo trapně. Akční chvilky, kde byl hlavní hrdina vykreslen jako nepřemožitelný mě spíše nudily, postavy byly nijaké, kniha se táhla. Furt jsem doufala, že se to ke konci zlepší. Jediné zlepšení však bylo, že veškeré vulgarismy a nechutné přirovnání autor vyplácal v první polovině knihy, čímž tu druhou učinil lehce snesitelnější.
Volný výběr nechutností:
“Navíc měla zásobník na deset nábojů a neřvala jako čubka, které to člověk udělal poprvé do análů bez promáznutí.„
„Jsem buddhista a sirotci mě nezajímají, pokud jim není čtrnáct a nemají umělý kozy jak dva vozy.“
„...přešlapoval před hlavním vchodem jako by ho svědil žalud a bál se to říct manželce.“
+ Nespočet oplzlých sexistických narážek :-).
Vůbec mě to nebavilo.
Fakt hrozně moc jsem se snažil aby se mi to líbilo a aby mě to bavilo ! Vždyť je tady všechno Kotletovo typické koření a je ho naprosto vrchovatě ! Husté hlášky, potoky krve, sexu, vulgarit a násilí... jenže tentokrát mi to přijde, že své koření do hrnce sice sype zhusta, ale ten hrnec je prázdný a koření tak místo na chutný pokrm dopadá do vlažné vody. Což je přesně ten přídomek, který mě napadá, když chci příběh knihy popsat.
Ve své podstatě nemastné neslané vyšetřování s nemastnými, neslanými postavami. Na obojím mi nezáleželo. A to jsem se fakt hrozně moc snažil. Ale nevtáhlo mě to ani okrajově.
Alespoň z mého pohledu důkaz, že ani Kotleta není zárukou kvality.
Zdá se mi to nebo poslední dobou pan Kotleta nepoužívá sprostá slova v každé druhé větě na sílu tak jako předtím? Za mne rozhodně vítané (chápejte, kdo nemluví sprostě, jen mi občas vadí, když to tam je za každou cenu vmačknuté). Určitě doporučuji, obvzlášť v období, kdy se se Cyberpunkem roztrhl pytel.... líbilo se mi to a již mám druhý díl.
(SPOILER)
Jelikož s oblibou kumuluji požitky, tak jsem začala číst tuhle knihu při obědě. No měla jsem párkový guláš... Ach jo, to prostě nevymyslíš.
Jsme v Čechách, v Praze po rozpadu republiky i ostatních států, vše udržují korporace, přírodní potraviny skoro neexistují, obloha a slunce jsou jen pro vyvolené (patřičně v balíku). Existují tři úrovně bydlení, společnosti a metra. Ti, co dopadli nejhůř, bydlí v U zóně a některé stanice metra už neexistují. Hlavní hrdina pracuje pro tajemnou Mínu a dostane se k hlídání digitálních čarodějek, což jsou vylepšené šlapky, které kromě poskytování rozkoše pro bohaté zákazníky, předvádějí show o bývalém světě a dávají nejubožejším a nejchudším naději znovu ho získat. A navíc skrývají klíč k ovládnutí města, a o to jde. Veselé párečky byly jen předehrou, ale i tak si na ně dám pozor, ačkoli se zatím jmenují jinak. ;-) Kniha se hemží vtipnými hláškami, u kterých jsem se musela smát nahlas. No, posuďte sami - Alí v Kafetérii Krvavého Alího před zavírací dobou pouští afghánský rap, aby odradil zákazníky si dál objednávat. Pokud to nepomohlo, "vytáhl remixy sto let starých nahrávek chlápka jménem Michal David, a zpravidla už po dvou sonzích začala lidem téct z uší krev." Rovněž charakteristika nabízených burgrů nemá chybu - má to kalorie a dneska se z toho ještě nikdo nepoblil... Zatím k revoluci nedošlo, ale druhý díl se tak jmenuje, takže že by?
Underground jsem si koupil jako teprve druhou "Kotletovku" na mém prvním loňském Festivalu Fantazie a nutno říct, že mě provázela celé léto včetně PevnostConu a mnoha dalších akcí. Třeba ten vzájemný pohled, když jedete MHDčkem a váš soused čte tu stejnou knihu, má své kouzlo. Tato kniha je pořádné sci-fi. Opět jsem byl mírně nepřipraven, ale v kontextu dalších knih či sérií se nejedná o nic přepáleného. Naopak, možná je to spíš takové ustálené, ležérní, popisné a vysvětlující, až máte pocit, že je to takové pomalejší. A přitom akce je tu dost. Objektivní hodnocení je tedy trochu složitější, ale úplně ten(ty) wow efekt(y) mi to nepřinášelo. Řekl bych to i tak, že Koska nebo Bezzemka potkám (v literatuře) raději, než Vachtena, který není ani tolik vtipný, i když snaha tu je - například popisy ulic, míst a historie Prahy. Ocenit se ovšem musí skvěle napsaný originální svět i příběh a myslím si, že si knihu s odstupem času i znovu přečtu a třeba víc docením a samozřejmě na druhý díl se těším. (77%)
Pobavil jsem se u audioknihy. Klobouk dolu před vypravěčem - takový PAN Lukavský by se po prvním slově transmrdka asi skácel :-D
Všechny součástky jako zápletka, humor, postavy mi přišly průměrné a trochu šablonovité - ale musím říct poskládané velmi stylově a funkčně. Nevím jak se stalo, že Kulhánka vnímám jako kult a Kotletu jako spotřební krvák.
Praha v roce 2107 :-) proč ne? :-)
Ulice Romská a Daniela Landy - dobrý :-), muzikál Miloše Zemana to jsem se smála, děj je prostě Kotletovský a že autor mluví sprostě no tak na to už jsem zvyklá, né že bych fandila sprosťárnám, ale zase to bych nemohla číst jeho knihy... a plno hlášek za to stojí.
Digitální čarodějky se mi líbily :-)
Jediné co bych vytkla této knize, že těch vtipných hlášek mohlo být krapet víc.
Za mě taková jednohubka na oddech bez přemýšlení.
Alí se mě ani nezeptal, co si dám, a nalil irský kafe. O kafi to nikdy neslyšelo a Irsku se to vyhnulo na vzdálenost sta námořních mil, ale bylo to černé a byl v tom alkohol. Dobrý barman prostě pozná, co jeho zákazník potřebuje. :-)
Předpokládala jsem, že po nákladu vážnějších témat z poslední doby uvítám akční relaxaci. Předpokládala jsem blbě, tak docela to neklaplo. Opět mi často přicházelo na mysl: „Jsem stará, na tohle už jsem fakt moc stará.“ Adrenalinové scény plné násilí mě nudily, „prásk, prásk!“ a „ra-ta-ta-ta“ otravovalo, stala jsem se alergickou na výraz „kozičky“ a jakkoliv zdaleka nejsem dámská obdoba Mirka Dušína, množství vulgarismů mě znechutilo. Není nad vhodně umístěné sprosté slovo, ovšem když o nejhrubší sprosťárny zakopávám ob řádek, efekt je opačný.
Prostředí ne zrovna růžové budoucnosti Prahy, ovládané korporacemi, mohu pochválit, zápletka neuchvátila ani neurazila, postavy jsem měla na háku, množství fórků pozvedlo koutky úst, pár dokonce rozesmálo…
Prostě pardon, jsem stará a pořád si to nechci připustit. Umíněně a většinou marně se snažím četbou kulhánkovin exhumovat tu akcechtivou, krvelačnou Metličku, která by nad „Undergroundem“ před patnácti lety juchala (pravděpodobně). Třeba to vyjde příště, tentokrát panu „Kotletovi“ fláknu 60% za poctivý brak, co není pro starý.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Knížka, která nabídne přesně to, co od ní očekáváte. Zábavu, akci, jadrný jazyk vlastní tomuto národu. A hlavně hrdinu, který ví, že lépe už bylo.
Praha si žije sama pro sebe, rozdávajíc jedněm, ubírajíc druhým. Život je otázkou dneška, zítřek je luxus, který není pro každého. Pod tím vším bují boj o moc, která má být definitivní a konečná. Naštěstí jsou tu jedinci, kteří vědí, co je správné, a stojí za to bojovat.
To vše zabaleno a servírováno svižně, proloženo hláškami, které buď rozechvějí bránici, nebo vženou nach na líce. To už podle vkusu čtenářova.
Já se každopádně bavil.