Unesená
Klára Janečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/212394/mid_unesena-212394.jpg
3
167
167
Osmnáctiletá Karla Winklerová nebyla nikdy pověrčivá. Když v pátek třináctého března nasedala ráno do vlaku mířícího do Kroměříže, netušila, že se ten den ze školy domů již nevrátí a pověstná třináctka se pro ni málem stane osudnou.
Přidat komentář
Příběh mi spíše připomíná parodii na únos nejen osobami únosců a jejich chováním ale i stylem psaní. Jsme na konci devadesátek a autorka se více než psychologii postav věnuje popisu Karlina oblečení a opakování, jak ji to moc slušelo, a soupisu diskotékových hitů.
Autorka napsala vlastní příběh co se jí stal.
Při psaní příběhu se jí muselo vše co zažila a prožila vrátit. Takové trauma je na celý život a musí to ovlivnit vztahy.
Proto nehodnotím styl psaní ale oceňuji odvahu to o sobě napsat.
A taková událost nejde napsat jako hitovka .
A ten kdo dokáže říct , že si za to oběť může sama a ti co to způsobili , že jsou chudáci tak by si to měl prožít aby věděl co to na oběti nechá za následky.
Autorka napsala vlastní příběh co se jí v životě udál. V psaní příběhu se jí muselo vše otevřít a vrátit co prožila , to nikdy nikdo nepochopí takový zážitek .Jen ten co si ho prožije a jeho nejbližší.
A tyto následky se s ním táhnou po celý život i to musí ovlivnit vztahy s lidmi.
Proto tu nebudu hodnotit jak je ten příběh napsaný, ale že autorka dostala odvahu to napsat za to jsem moc ráda.
Lidi jsou různí ,kteří ještě mají k padouchům co někomu způsobí trvalé psychické problémy lítost.
Dala jsem autorce šanci ještě s jednou knihou, protože mi jaksi nesedí styl jejího psaní. Ale ani tentokrát jsem se nemýlila. Sice je kniha psaná podle skutečné události, ale věřím, že dobrý autor by ji popsal daleko akčněji, autentičtěji, čtivě, prostě tak, jak je kniha psaná mi přijde, jako kdyby to psala nějaká puberťačka. Divné dialogy okolo celého únosu, takové dětské táhnoucí se psaní bez náboje, bez jiskry. Za mě ani jedna hvězdička, vždyť ani nad zápletkou autorka nemusela přemýšlet.
Knížka je plná napětí a je vcelku drsná. Určitě dávám hvězdičku navíc za to, že je příběh inspirovaný podle skutečné události. Nějak mi ale příběh nesedl. Od autorky se více líbila knížka Pád do tmy.
Velice pusobivy pribeh podle skutecne udalosti. Doporucuji precist i kdyz to neni rozhodne zadne odpocinkove cteni.
Kniha měla drsný námět. Ale zařadila bych ji spíše k průměru možná maličko slabšímu podprůměru. Karla mi nebyla úplně sympatická, ale ani vyloženě nesympatická. Místy se mi příběh zdál až moc „hysterický". Postavy únosců mi sympatické nebyly. Oba kluci mi přišli naivní a amatérští. Každopádně myšlenka, že je to podle skutečné události dodává knize tiché mrazení. Nedovedu si představit ocitnout se v takové situaci.
Dal jsem to najednou...je na tom znát,že to psala ženská..ale v dobrém...někde je to trochu pritazene za vlasy ale to skoro vždycky...
Po knize Pád do tmy jsem sese začala poohlížet po dřívějších příbězích Kláry Janečkové právě tato kniha mne zaujala tématem. Hlavně chci zdůraznit, že kniha je čtivá a napínavá, skvěle utíká, má spád a je to taková oddechovka. Má také ale mnoho velkých ALE. Karla se na svůj věk chová úplně jinak než vrstevníci, občas má dost zkreslený pohled na svět a nebyla mi ani nijak moc sympatická. Petr mi vyloženě lezl na nervy, protože to bylo furt spolu a od sebe dokola, kvůli blbostem. Ani jeden z nich to neměl v hlavě srovnané a podle mě ani nevěděli, co chtějí. Ostatní vedlejší postavy jsou spíše jen výplní. Roman, Vasil a Martin mi přišli naivní a hloupí. Trochu taková amatérská nedetektivka po česku. Oddechla jsem si u toho, ale vzpomínat nebudu.
Velmi pěkně napsáno, zajímavé a poutavé čtení. Dobře zpracované propojení minulosti s přítomností, jen je pak škoda konce s Petrem...
Nečetl jsem, tudíž nehodnotím, ale ženská část naší rodiny se shodla na tom, že je to dosud nejslabší z přečtených autorčiných knih.
Úžasná kniha posle skutečné události, která se odehrává nedaleko mého bydliště. Místa popsané v knize tedy velmi dobře znám a proto jsem se naplno ponořila do děje a živě jsem viděla každou uličku v knize popsanou a říkala jsem si, bože, tudy jsem před týdnem šla. Knížku jsem nedokázala odložit a přečetla jsem ji na jeden zátah. Kniha je krásně napsaná a plná dramat a napětí.
Mám ráda knihy Kláry Janečkové. Román Unesená je na základě skutečnosti a dal mi dost zabrat. Dvě časové roviny – romantika v nedávné minulosti a krutost v současnosti. Byly to nervy a nemohla jsem se „urvat“, dočetla jsem ve tři ráno. Karla je statečná dívka a měla štěstí v neštěstí. Měly by si to přečíst dívky v jejím věku, důvěřivost se nevyplácí ...
Kniha popisuje skutečnou událost, která se odehrála v regionu, kde žiji. Mít dospívající dceru, moc by mi to klidu nedodalo. Domnívám se, že rodiče by měli mít více zájem o své děti. Jistě to závisí na vzájemné důvěře. Své dceři dali dost volnosti - nebo se nezajímali s kým se stýká? Dívka, studentka, měla podle knihy zkušenosti různé a mladíci, kteří znali její rodinné poměry, toho chtěli využít.
Na knížku jsem se těšila, protože první kniha kterou jsem od této autorky přečetla" Deník Grety Kaiserové" se mi líbila, ale u této jsem byla hodně zklamaná. Divně psaná, jen jakoby zpráva, strohé, křečovité, přehnané a dialogy mi někdy připadaly jako z první republiky. Škoda.
Pro tuhle knížku jsem náhodou sáhla v obchodě, když jsem potřebovala rychle něco do autobusu a měla na výběr knihy tak 5 minut. Zaujala mě svou obálkou, čímž tak její klady zhruba končí. Tahle autorka mě literárně nějak nezaujala. Schválně jsem se dívala, co dělá za práci a je dětská psycholožka na základní škole, z čehož asi nějak vyvodila, že rozumí tomu, jak to mezi mládeží chodí. No můžeme ji tedy ubezpečit, že slova jako „exnout“ rozhodně nepoužíváme. Na druhou stranu se to odehrává někdy kolem roku 2000, takže je možné, že tehdy se to tak bylo trendy.
Musím říct, že bývám skeptická, co se týče českých autorů a tady mě například iritovala dokonce i jména účastníků jako Karla, Veronika, Roman. Příběh sám o sobě není špatný, ale působí to na mě tak amatérsky zpracované, že by se z toho dalo vytěžit víc. Zajímavé bylo, že když se to posunulo do té psychologické části po únosu, jak se k ní chovají ostatní, jak její příběh byrokratický aparát příliš nezajímá, jak si okolí dokonce myslí, že si to vymyslela, tam bylo cítit, že je autorka ve svém živlu. Přesto bych si knihu asi znovu nevybrala a myslím, že je na toto téma napsáno mnoho lepších knih.
Příběh, který by nikdo nechtěl zažít. Poměrně poučný příběh o tom, že některým lidem věřit nelze protože, když chtějí něco uskutečnit, tam jdou přes mrtvoly a svůj záměr provedou. Knížka se čte velmi snadno. Charaktery některých postav byly pozoruhodné...
Jak únos skončí? Přečtěte si..
Chtela jsem dat jednu hvezdicku,ale odpad mi prijde zas moc :) jinak jednim slovem des.. na knihu jsem se docela tesila,libilo se mi,ze je inspirovana skutecnymy udalostmi,ale uz pri ,,unosu” Karli mi na tom neco nesedelo.. zvlastne napsana kniha,divny dej.. Docetla jsem hlavne kuli tomu,ze nemam rada nedoctene knihy a davam jim sanci do posledni stranky
Autorovy další knížky
| 2018 |  Pád do tmy |
| 2008 | Unesená |
| 2005 | Osudová posedlost |
| 2014 |  Deník Gréty Kaiserové |
| 2006 | Manželské okovy |
Knížka se mi nečetla vůbec špatně, ale to hlavně proto, že ve Chvalčově bydlím a místa popisovaná jsou u mého domu. Taky jsem se trošku dokázala ztotožnit se soudy a stresem u něj. Popisovaná postava Romana byla odpudivá a Petr mi přišel jako psychicky labilní. Celkově asi více hodnotím to, kam je děj situovaný a vědomi toho, že je podle pravdivé události. Jinak by bylo hodnocení mnohem nižší.