Unesená
Elizabeth Gilpin
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536289/bmid_unesena-6619182a39d95.jpg
3
47
47
Patnáctiletá Elizabeth je vzorná žačka a skvělá sportovkyně, ale jednoduché to s ní není – chodí tajně ven, často se opíjí a trpí silnými výbuchy vzteku. Rodiče s ní jednoho dne ztratí trpělivost a rozhodnou se pro převýchovu. Elizabeth je s jejich vědomím unesena do divočiny, kde v drsných podmínkách stráví s dalšími „problémovými“ dívkami tři měsíce. Další rok prožije v uzavřené internátní škole, jejíž program připomíná spíš sektu. Teprve o mnoho let později dokáže vyprávět svůj traumatizující příběh... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2024
,
Mladá fronta
Originální název:
Stolen: A Memoir, 2021
více info...
Přidat komentář
Elizabeth je problémová puberťačka a je svými rodiči poslána do nápravného zařízení. Ještě před tím musí zvládnout x měsíční pobyt v lese s jinými dívkami a vychovatelkami. Nápravné zařízení jí mělo na základě obrovského psychického nátlaku a šikany zlomit. V této knize podrobně vypráví, co se v Carlbrooku dělo.
Čtivá, autentická kniha, ve které jsem ale měla pocit, že nám autorka neříká vše o problémech, se kterými do Carlbrooku dorazila. Elizabeth trpěla výbuchy hněvu a alkohol tekl proudem. Co dělali rodiče pro to, aby k tomu nedocházelo? Nebo byly její problémy ve skutečnosti mnohem větší? Nebo to rodiče prostě a jednoduše nezvládli?
Elizabeth přiznává, že někteří bývalí studenti na toto zařízení vzpomínají rádi, protože vnímají, že jim to opravdu pomohlo. Ona však popisuje pouze tvrdou psychickou šikanu a rozhodně nemůžeme říct, že byla zařízením zachráněna.
Hodnotím průměrně. Neurazí ani příliš nepotěší.
Že je v Americe síť soukromých středních škol ,není novinka. Bohatí Američané tam dávají své děti a tím se zbavují odpovědnosti za jejich výchovu a vzdělání. Tyto školy mají svou prestiž, ale co se tam skutečně děje, zůstává uvnitř. V knize jde o převýchovu problémových dětí. Do jaké míry fikce a pravda, nevím. K jídlu neuvařené fazole a nudle dost neuvěřitelné. Přečtěte a utvořte si vlastní názor. Odložit děti do zařízení určitě není řešení.
Kniha se dobře četla, téma zajímavé. Kdo s rodičů pošle své dítě na převýchovu do lesa a pak do "internátní školy", kde se s dětmi děje kdo ví co. Bez vzájemného kontaktu? Nevím, zda větší problém měla Elizabeth, nebo její rodiče.
S hodnocením mám problém , neříkám ,že taková místa nejsou , ale ... Autorka je pro nás tady nějaká neznámá herečka . Pokaždé , když herec nebo herečka napíše svůj pravdivý životní příběh , tak je mi jasné ,že si spoustu věcí přibarví . Jako u všech podobných témat mi i tady chybí jak to vidí na druhá strana a je to prostě moc jednostranné . Neoslovilo mě to .
Kniha me upoutala podle nazvu a obalu. Do te doby jsem o teto problematice nemela zadne tuseni. Rozhodne doporucuji vsem precist. Nadherne zpracovana autenticka kniha. Po precteni jsem mela jeste par dnu hrozne divny pocit po celem tele. Vsechno, co se tam delo. Tohle bych nezvladla. A Elizabeth byla neskutecne silna. Doporucuju vsem!!!!!!!!
Asi pravdivý příběh o tom, co se děje v některých amerických nápravných zařízeních pro mládež. Nicméně jsem nepochopila, co Elizabeth provedla, že se jí rodiče zbavili, jaké měla problémy mimo náladovosti...
Dlouze jsou v knize popisovány psycho, ale metody, ale čtenář se nedozví, jak to Elizabeth ovlivnilo do budoucna. Skutečně knihu napsala feťačka, jak je na posledních stranách líčeno nebo úspěšná herečka?
Pravdivý příběh vyprávěný dnes již dospělou a úspěšnou ženou o jejím dospívání, kde rodiče nechali převzít ruku nad výchovou “nápravné zařízení pro děti a dospívající. Nebylo to poprvé, kdy jsem o těchto šílenostech slyšela - doporučuji dokument od Netflixu s názvem Nepolepšovna, kde se dozvíte naprosto přesně, jak tento systém fungoval a že šlo jen o past na rodiče, jak z nich vytáhnout co nejvíce peněz, zatímco jejich děti v podstatě bojovali o vlastní život.
Samotný příběh byl vyprávěný až z podivem dobře, protože autorka dokázala skvěle popisovat z pohledu patnáctileté dívky a bylo pro mě překvapením, kolik pocitů a drobností jsi ze své minulosti pamatuje. Kniha se i přes své velmi smutné téma četla opravdu dobře a rychle. Po celou dobu čtení jsem se nejvíc těšila na nějaké ohlédnutí zpět do minulosti a i na to, jak toto trauma z dospívání ovlivnilo její dosavadní život. Toho jsem se ale ke své smůle bohužel vůbec nedočkala, protože závěr obsahoval jen pár stran, které ale vůbec neodpověděly na otázky, které jsem si kladla po celou dobu čtení já. Odpustila rodičům? Dokázala se s nimi nadále bavit, bavila se s nimi někdy o tom, co si prožívala? Napadlo jí školu zažalovat, nahlásit to? Kniha slibuje její pohnutou cestu z traumatu, kterou jsem tam ale vlastně nenašla - nebo aspoň ne v takové míře, aby mě uspokojila a zodpověděla na mé (poměrně zásadní, řekla bych) otázky.
Knize dávám tři , protože ano, bylo to zajímavé čtení, příběh rozhodně traumatizující, ale pro mě nic, k čemu bych se v budoucnu vrátila.
https://www.instagram.com/p/C9XB-2cNbZH/
Tahle knížka má jen jediný problém, a to že ze čtenářského hlediska se dělí na silnější první půlku, ve které Elizabeth vypráví skoro až neuvěřitelné zážitky z "nápravného pobytu" uprostřed lesa a slabší druhou půlku, kde se dozvídáme o škole, ve které musela strávit zbyteckčasu do dospělosti. Zatímco les byla pořádná jízda, nad níž jsem kroutila hlavou, školní část mě nebavila hlavně kvůli zdlouhavým popisům různých programů a workshopů, založených na opakujícím se ponižování studentů. Ale to je pouze jak to vnímám z hlediska čtivosti. Obsahově je knížka parádní a nechce se mi věřit tomu, že takováhle zvěrstva někdy existovala a rodiče do nich bez mrknutí oka uvrtávali svoje děti. Mám z toho husí kůži.
Měla jsem povědomí o tom, že se toto děje v Americe, ale že ty podmínky jsou tak otřesné, to jsem si nemyslela. Všude se volá po tom, že každá živá bytost má svá práva, ale takhle zlomit mladé lidi, ta strašným způsobem. Nedivím se, že spoustu z nich zabředne po absolvování do ještě větších problémů nebo spáchá sebevraždu. Každopádně je dobře, že se i o tomto píše, i toto by měl svět vědět.
Elizabeth byla, dá se říct, dost problémový puberťák a rodiče se rozhodli, že ji nechají převychovat. Ač byla premiantka třídy a skvělá sportovkyně, tak se bohužel také ráda účastnila večírků, kde tekl alkohol proudem a často utíkala z domova. Rodičům tedy došla trpělivost a jednu noc byla Elizabeth unesena a odvlečena daleko od domova, do lesů, kde bylo pro tyto nezvladatelné děti zařízení na převýchovu. Několik měsíců žila Elizabeth v lese, kde byl tvrdý režim. Nejen fyzický, ale i psychický. Vedoucí se snažili děti psychicky zlomit, protože údajně tímto způsobem, kdy si sáhnou na naprosté dno, dojde k nápravě.
Po několika měsících, kdy Elizabeth prošla náročným pobytem v lese byla převezena do nápravného zařízení, spíš sekty, kde už žila v mobilním domku s několika dalšími dívkami. I zde docházelo k psychickému nátlaku. Elizabeth věděla, že kdyby se nepodřídila tamnímu režimu, byla by odvezena zpátky do lesa, což pro ni byla nepředstavitelná hrůza. A proto, ač toužila utéct, věděla, že musí převýchovu dokončit. Ale za jakou cenu? A je vůbec možné člověka zlomit a vytvořit zcela nového, poslušného? Vymývání mozků zde bylo na denním pořadku.
Jak moc mě Elizabethin příběh zaujal? Bohužel, moc ne. Ano, prožila si opravdu obrovské psychické i fyzické vypětí, ale autorčin styl mě moc nezaujal. Nedokázala jsem se zcela vcítit do jejích pocitů. Jako kdyby kolem sebe vystavěla obranou hradbu za kterou nikoho nepustí, což naprosto chápu. Měla jsem asi vysoká očekávání, která ale nebyla naplněna. Samotný konec byl však velice zajímavý.
Zajímavé téma, to je prostě Amerika, nezvládám dítě, dám ho na převýchovu do lesa, pak do školy, která je sekta. Za 3 roky se mi dítě konečně vrátí domů. Nechápu americkou mentalitu. Konec knížky mě už moc nebavil, dopodrobna rozebírány rituály, metody ve škole atd.
Když nezvládáte svého puberťáka, dejte jí na převýchovu, na 100 dní do lesa a pak do nápravné internátní školy (skoro až sekty) na víc jak rok, prakticky bez kontaktu s rodinou a pak tu máte dospělého ještě s většími problémy než opravdu měl... přesně tohle je jsou tyto memoáry.
Když jsem příběh četla, tak jsem tomu nemohla uvěřit, co všechno si dovolili, co rodiče dopustili. Lehké čtení to není a čím si Elizabeth musela projít, bych nepřála nikomu. Je dobře, že o tom píše, protože to není žádná extra daleká minulost a pokud se to stále děje, je potřeba vědět, že se to děje a nezavírat oči.
Po literární stránce to žádný zázrak není, ale o to tu nejde. Obsah je důležitější než forma. I když ze začátku mě Elizabeth štvala, ale stále je potřeba mít na mysli, že je to 15ti letá dívka, co zažívá peklo.
Ještě se vyjádřím ke srovnání s knihou Vzdělaná... ta byla také taková silná, ale Unesená je vedle toho taková malá nevyzrálá sestra. Vzdělaná byla víc dospělácká kniha, víc propracovaná.
Nepochopitelné, jak vlastní rodiče můžou odložit své dítě a ještě do takové instituce, za mě sekty. Tohle se může stát jen v Americe. Určitě stojí za přečtení.